Surfuje život v atmosféře hnědých trpaslíků?

Petr Kubala
-
0
Surfuje život v atmosféře hnědých trpaslíků?

Když se řekne život ve vesmíru, obvykle se tím myslí planeta podobná Zemi. Nemohl by ale život existovat i na exotičtějších místech?

Stále hledáme druhou Zemi – planetu podobnou naši rodné hroudě, která obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Zatím jsme takovou planetu nenašli. Ne, že by neexistovala, ale současné metody a projekty jsou vhodnější pro hledání exoplanet u červených trpaslíků. Planety o hmotnosti Země u hvězd podobných Slunci navíc nejsou momentálně v dosahu spektrografů, takže u planety podobného typu známe v lepším případě pouze její velikost a nikoliv hmotnost a hustotu.

Snaha najít druhou Zemi vychází z toho, že víme o jednom případu, kdy se na takovéto planetě vyvinul život. Druhá Země v současném pojetí ale nemusí být obyvatelná. Se Zemí má jen nejzákladnější shodné obrysy. Znalost atmosféry nám v budoucnu napoví více.

Život v atmosférách hnědých trpaslíků?

Astronomové ale nejsou v žádném případě tak přehnaně konzervativní, jak se může někdy zdát. Čile se spekuluje o životě na exoměsících, u bílých trpaslíků, na povrchu planet bez mateřské hvězdy a tak dále.

Jack Yates (University of Edinburgh) a jeho kolegové vzkřísili nápad Carla Sagana z poloviny 70. let.  Slavný americký astronom se tehdy zamýšlel nad tím, zda by v atmosféře Jupiteru mohl existovat primitivní život. Nemusí to být nutně nesmysl. Biologové vědí o mikroorganismech vysoko v zemské atmosféře.

Yates a jeho tým se ve své studii nezaměřují na plynného obra Sluneční soustavy ale na jeho vzdálené příbuzné – hnědé trpaslíky.

Hnědí trpaslíci jsou považováni za přechodnou fázi mezi hvězdami a planetami. Mají společné vlastnosti s chladnými hvězdami ale také s obřími planetami. Nevyzařují příliš mnoho záření, takže se poměrně špatně hledají – kromě infračervené astronomie mohou být objeveni třeba díky gravitačním mikročočkám.

V poslední době bylo objeveno několik chladných hnědých trpaslíků. Když říkáme chladných, myslíme tím teploty, které by byly pro život velmi příjemné. Jedním z příkladů je třeba WISE 0855-0714, který se nachází jen asi 7 světelných let od nás. V jeho atmosféře byla odhalena také voda.

Hnědý trpaslík je samozřejmě objekt o hmotnosti až desítek Jupiterů, není to svět s kamenným povrchem. Yates a jeho tým si ale myslí, že by určité části atmosféry mohl existovat primitivní život, který by tam doslova surfoval. Mikroby by se nesměly dostat v atmosféře příliš nízko – kde je už vyšší teplota a tlak ale ani příliš vysoko, kde je chladno.

Pochopitelně se nabízí otázka, jak by v atmosféře hnědého trpaslíka život vůbec vznikl. Jednu z možností představují chemické reakce na povrchu prachových zrn v atmosféře trpaslíka. Příznivci panspermie by dodali, že život mohl přilétnout také na asteroidu, který se s hnědým trpaslíkem srazil.

Zdroj: ATMOSPHERIC HABITABLE ZONES IN Y DWARF ATMOSPHERES

Jak komunikovat s mimozemšťany?

Petr Kubala
-
0
Jak komunikovat s mimozemšťany?

Film Příchozí (Arrival) rozproudil téma komunikace s mimozemšťany. Jak by probíhala?

Sympatická odbornice na jazyky všeho druhu se pokouší komunikovat s mimozemšťany, kteří přistáli se svými loděmi na dvanácti místech planety…

Film Arrival určitě doporučuji, i když jsem z něj odcházel se smíšenými pocity – dosud přesně nevím proč.

Četl jsem komentáře, podle kterých je film založený na nesmyslné myšlence. Pokud by mimozemšťané přiletěli, určitě by se předem připravili a náš jazyk si osvojili. Nejspíše je o to o nepochopení filmu, protože cílem mimozemské návštěvy bylo, abychom se naučili jejich jazyk.

Ale film je film a realita bude vypadat jinak. Spousta vědců se shodne, že osobní kontakt s mimozemšťany je spíše méně pravděpodobnou variantou. Reálnější je kontakt na dálku nebo setkání se zástupci mimozemské civilizace – roboty.

Komunikace na dálku je ve vesmíru nesmírně depresivní záležitostí. Vždyť nejbližší hvězdná soustava je od nás vzdálená přes 4 světelné roky. Většina blízkých hvězd je ale ještě mnohem dál. Představte si, že byste do zprávy pro naše vesmírné partnery poslali i ukázku písně od Beatles, protože právě tato skupina je nyní tou nejpopulárnější…. a odpověď přišla zpět teprve v těchto dnech. To je příklad komunikace s civilizací 25 světelných led od nás.

V roce 1960 byla založena Mezinárodní astronautická akademie a její součástí je také stálá komise SETI. V rámci komise funguje již dlouhá léta postdetekční pracovní skupina. Jejím úkolem je připravit postupy pro případ objevení mimozemské civilizace.

Protokoly jsou dost zastaralé, takže se nyní diskutuje o jejich aktualizaci pro éru internetu a sociálních sítí. Cílem je nejen informovat korektně a transparentně, ale také se připravit na přetížené weby nebo ochranu objevitelů před mediální štvanicí… a možná nejen mediální.

Posloucháme, vysíláme

Už téměř 60 let nasloucháme vesmíru, ale zatím se nikdo neozval. Existuje však také opačný přístup. Na některé sondy byly instalovány „kosmické láhve“ pro případné nálezce a bezpočet nejrůznějších vzkazů bylo odesláno také prostřednictvím radioteleskopů.

Píseň Across the Universe od zmíněné Beatles byla vyslána vstříc Polárce při příležitosti padesátého výročí založení NASA (2008).

Ve stejném roce byla do vesmíru odeslána první reklama. Celých šest hodin vysílaly radioteleskopy reklamu na tortilla chipsy Doritos. Jako cíl reklamy byla vybrána hvězda 47 Ursae Majoris.

Nejslavnější vzkaz ale pochází zřejmě z roku 1974, kdy došlo k odeslání „Zprávy z Areciba“. Pokud by někdo zprávu dekódoval, nalezl by několik jednoduchých obrázků o nás a planetě Zemi. Zpráva byla vyslána pouze jednou a to směrem ke kulové hvězdokupě M13, kam by měla dorazit v roce 26 974.

Vysílání zpráv do vesmíru je velmi kontroverzním tématem. Existují celkem pochopitelné obavy, protože neznáme úmysly druhé strany.

Všemu, co se mimozemské komunikace týče, se věnuje organizace METI International (Messaging Extraterrestrial Intelligence).

Připravit se na způsob, jakým budeme s mimozemšťany komunikovat, je samozřejmě velmi obtížné. Nevíme, zda vůbec existují, a pokud ano, tak jakým způsobem komunikují.

Nápadů a návrhů lze najít velké množství – od matematiky až po zvuky nebo obrázky. Nizozemský matematik Hans Freudenthal v roce 1960 přišel s jazykem zvaným Lincos (lingua cosmica), který měl být určený pro komunikaci na dálku pomoci rádiových vln.

Komunikace měla mít několik fází a být založena na matematice. Mimozemšťany by naučil nejdříve čísla a znaky (plus, mínus, menší, větší,..). Druhá část se věnuje času, třetí chování a čtvrtá prostoru, pochybu, hmotnosti.

Na Freudenthala navázal o desítky let později Alexander Ollongren z Leiden University, který využil intuicionistickou logiku. Zajímavým pokračováním Lincosu je ComisOS.

Nejen klíče či peněženka, ztratit se dá i celá planeta

Petr Kubala
-
0
Nejen klíče či peněženka, ztratit se dá i celá planeta

Následná pozorování byla vždy důležitá nejen při výzkumu exoplanet, ale nyní se stávají ještě mnohem důležitější.

Není nic horšího, než když ztratíte planetu. Představte si, že po nelehké přípravě dostanete pozorovací čas na kosmickém dalekohledu za pár miliard dolarů. Namíříte ho na hvězdu a…. a nic.

V populárních článcích je asi zbytečné uvádět oběžnou dobu exoplanety s přesností větší než jedno desetinné místo. V případě efemerid je ale vysoká přesnost klíčová pro předpovídání dalších tranzitů.

V lednu 2015 jsme psali o tom, že Kepler objevil u jedné hvězdy tři super-země. Systém byl tehdy znám ještě pod označením EPIC 201367065, dnes už je jeho označení K2-3.

Planety obíhají okolo hvězdy s periodami 10, 24 a 45 dní. O nejvzdálenější planetě „d“ se sice občas mluví jako o potenciálně obyvatelné, ale ono to nebude tak horké. Nebo to možná naopak horké bude, planeta dostává od své hvězdy o 40 až 50 % více záření než Země od Slunce.

Japonští astronomové vzali data z Keplera, dalekohledu Spitzer ale také vlastní. Pozorovali tranzit pomoci 188 cm velkého dalekohledu. Byl to docela úctyhodný výkon. Hloubka tranzitu (o kolik jasnost hvězdy poklesne v době tranzitu) závisí na velikosti hvězdy a planety. Včera jsme třeba psali o pozorování tranzitu GJ 1132b něčím, co lze přirovnat spíše ke kameře než k dalekohledu. Planeta je jen o něco větší než Země ale mateřská hvězda je 5x menší než Slunce.

K2-3 má velikost asi 60 % a hloubka tranzitu planety „d“, která má poloměr 1,5 Země, je asi 0,7 tisícin magnitudy. To je druhý nejmělčí tranzit pozorovaný se Země – po 55 Cnc e (0,4 tisíciny magnitudy, pozorován 2,5 metrovým Nordic Optical Telescope).

Japoncům se na základě všech dat podařilo zpřesnit oběžnou dobu planety na 44,55612 ± 0,00021 dní.

Proč je to tak důležité? Planety jako je K2-3d jsou vhodné pro další průzkum – především transmisní a emisní spektroskopií, kdy se zkoumá atmosféra planety během tranzitu před hvězdou nebo získává tepelný profil planety.

Je ale poněkud nepříjemné, když znáte oběžnou dráhu planety nepřesně a tudíž nepřesně spočítáte dobu tranzitu. Na hvězdu pak namíříte třeba extrémně drahý dalekohled Jamese Webba a k tranzitu planety v danou dobu nedojde.

O problému jsme už psali v souvislosti s pozorováním infračerveného dalekohledu Spitzer. K tranzitu planety K2-18b došlo o 1,8 hodin dříve, než bylo vypočítáno. Pokud by se na exoplanetu nebo spíše na její hvězdu podíval JWST, byl by v té době rozdíl už 10 hodin!

Výzkum tranzitujících exoplanet v tomto ohledu vstupuje do zcela nové éry. První éra byla ve znamení objevů ze Země. Druhá ve znamení objevů Keplera v rámci jeho první mise, která byla tak dlouhá, že se podařilo pozorovat několik tranzitů dané exoplanety.

V rámci mise K2 ale Kepler pozoruje jedno zorné pole jen 80 dní, takže stihne obvykle jen třeba dva tranzity. Něco podobného, ale ve větším měřítku, bude v případě družice TESS, která odstartuje příští rok. Některá zorná pole bude pozorovat jen necelý měsíc.

Zdroj: Ground-based Transit Observation of the Habitable-zone Super-Earth K2-3d

Astronomové provedli obří zátah na hvězdu s planetou podobnou Zemi

Petr Kubala
-
0
Astronomové provedli obří zátah na hvězdu s planetou podobnou Zemi

Přibližně před rokem byl představen objev exoplanety GJ 1132b, která se nachází 39 světelných let od nás a co do velikosti patří k těm Zemi nejpodobnějším.

Planetu objevil projekt MEarth, který má stanoviště v USA a v Chile. Planeta měla mít podle prvotní studie velikost 1,2 Země a hmotnost 1,6 Země. Okolo červeného trpaslíka o velikosti 0,2 Slunce oběhne jednou za 1,26 dní, takže podmínky k životu na povrchu určitě nebudou.

Astronomové provedli důkladný průzkum okolí hvězdy GJ 1132. V první řadě využili dalších měření kamer MEarth na observatoři Cerro Tololo v Chile. Celkem od roku 2015 pozorovali 21 tranzitů planety „b“. Cílem bylo najít v časech tranzitů nepatrné odchylky, které by ukazovaly na gravitační vliv další planety.

Kromě pozemských pozorování byl zapojen kosmický dalekohled Spitzer, který pozoroval hvězdu téměř nepřetržitě po dobu 100 hodin. Infračervený dalekohled hledal tranzity dalších případných planet. Během dubnového pozorování došlo i ke dvěma tranzitům planety „b“.

Žádná z metod ale nenašla nic, co by nasvědčovalo přítomnosti další planety u hvězdy GJ 1132. Podařilo se však upřesnit velikost hvězdy i planety. GJ 1132b by měla mít poloměr 1,130 ± 0,056 Země a hustotu 6,2 ± 2,0 g/cm3.

Zdroj: A Search for Additional Bodies in the GJ 1132 Planetary System from 21 Ground-based Transits and a 100 Hour Spitzer Campaign

Nádherné video Jupiteru ze Země

Petr Kubala
-
0
Nádherné video Jupiteru ze Země

Astrofotograf  Damian Peach letos v březnu pořídil množství snímku Jupiteru, ze kterých pak vzniklo mimořádně kvalitní video.

Video vzniklo z mnoha snímků, které byly pořízeny 35 cm dalekohledem od 18. do 22. března letošního roku, kdy byl Jupiter v opozici.

Tip: Před časem jsme zde měli od stejného autora také video Marsu.

EPIC 220504338b: Hustý svět s masivním jádrem u dvojčete Slunce

Petr Kubala
-
0
EPIC 220504338b: Hustý svět s masivním jádrem u dvojčete Slunce

Kepler v rámci osmé kampaně své nové mise K2 objevil velmi hustého horkého jupitera.

EPIC 220504338b je dalším velmi hustým světem. Na základě pozorování dalekohledu Kepler se podařilo odhadnout poloměr planety na 0,91 Jupiteru. Spektrální pozorování přístroje FEROS (2,2 m dalekohled MPG v Chile) pak dodala údaj o hmotnosti, která by měla být asi 1,28 Jupiteru. Hustota planety je něco přes než 2 000 kg/m3.

Planeta obíhá okolo své mateřské hvězdy s periodou 5,8 dní. Mateřská hvězda přitom jako kdyby z oka vypadla Slunci – má prakticky stejnou hmotnost, velikost i věk.

EPIC 220504338b je jednou z nejhustějších exoplanet o hmotnosti menší než 2 Jupitery. Pod plynou obálkou se nejspíše bude nacházet obří jádro o hmotnosti přes 110 Zemí.

Zdroj: EPIC 220504338b: A dense hot-Jupiter transiting a solar analogue

U Slunce je UFO, hlásila i česká média. Jak je to doopravdy?

Petr Kubala
-
0
U Slunce je UFO, hlásila i česká média. Jak je to doopravdy?

Internet a sociální sítě jsou pro popularizaci darem i prokletím. Online data z kosmických sond nebo družic v tomto nejsou výjimkou.

Kosmické sondy i družice chrlí velké množství dat a mnoho z nich je dostupných takřka online. Platí to také o fotografiích Slunce. Chtělo by se říci naštěstí. Amatérští „prohlížeči“ fotografií totiž hrají klíčovou roli v objevování komet, které prosviští okolo Slunce. Díky veřejnosti byly tímto způsobem objeveny stovky vlasatic.

Bohužel k fotografiím má přístup každý… doslova. Před pár dny se celosvětovým internetem prohnala zpráva o UFO, které si dalo rande přímo se Sluncem. Původcem zprávy je jakási lovkyně UFO, která příspěvek uveřejnila na Facebooku. Informace se rozšířila, převzal ji třeba britský bulvár a od někoho i české novinky.cz.

Na snímcích ze 17. listopadu jsou vidět dva jasné objekty v blízkosti Slunce. Když jsem se prodíral nejrůznějšími články o této „záhadě“, tak jsem narazil i na takové, které za UFO považovaly tu „velkou modrou věc“.

Ta „velká modrá věc“ je samozřejmě Slunce. Fotografie nejsou podvrhem. Jedná se o snímky z družice STEREO-A a to konkrétně z přístroje nebo spíše souboru přístrojů SECCHI a detektoru HI1. Fotografie si můžete na webu snadno najít – odkaz. Světě div se… tajné služby je neodstranily!

Sondy STEREO jsou ve vesmíru už deset let. Pohybují se okolo Slunce po podobné dráze jako Země. Jedna ze sond je ale na dráze „před Zemí“ (ahead) a druhá „za Zemí“ (behind).

Pozice družic STEREO 22. listopadu 2016 (17. listopadu byla trochu jiná).
Pozice družic STEREO 22. listopadu 2016 (17. listopadu byla trochu jiná).

Ne všechny abnormality jsou UFO, vlastně žádné

Družice zkoumá Slunce, ale do zorného pole se ji může dostat i nějaká ta kometa nebo dokonce planeta. Mnoho objektů je také falešných. Jedná se třeba o šum způsobený zářením – vypadá jako velké množství rozsypaného zrní.

Oba záhadné objekty ve skutečnosti nejsou vůbec záhadné. Jedná se o Venuši a Zemi.

Tím jsme ale vyřešili jen jeden problém. Na některých snímcích to totiž vypadá, jako kdyby jedna planeta tranzitovala před Sluncem. Aha, tranzit! To už jsme doma, tranzity planety samozřejmě na Exoplanety.cz máme rádi, ale jen ty skutečné. Tenhle tranzit byl ovšem vyroben na palubě družice. Jedná se o chybu při zpracovávání. K podobným chybám dochází u sond STEREO poměrně běžně.

V tomto případě došlo ke zkombinování dvou snímků. První byl z detektoru HI1, který pozoruje sluneční koronu (je namířen směrem od Slunce) ve viditelní části spektra. Druhý snímek pochází z ultrafialové kamery. Pokud není poškozený, vypadá takto krásně:

uvslunce

Foto: NASA

Tipy na netradiční vánoční dárky: nejen vědecké hračky

Petr Kubala
-
0
Tipy na netradiční vánoční dárky: nejen vědecké hračky

Analýza: Naši sousedé aneb nejbližší exoplanety

Petr Kubala
-
0
Analýza: Naši sousedé aneb nejbližší exoplanety

Nejbližší exoplanetou je samozřejmě nedávno objevená Proxima b. Mohli bychom uvést ještě druhou či třetí nejbližší, ale zkusme se na naše planetární sousedy podívat trochu podrobněji.

Kosmický dalekohled Kepler udělal v katalozích exoplanet slušný vítr. Odpověděl nám na otázku, jak časté jsou jednotlivé typy exoplanet a to včetně těch terestrických. Mezi objevy Keplera je i několik potenciálně obyvatelných exoplanet nebo takových, které se proslavily z jiných důvodů, než je případná obyvatelnost.

Primárním úkolem Keplera byl ale spíše zmíněný statistický výzkum, než hledání konkrétních exoplanet pro další výzkum. V rámci první mise pozoroval Kepler jedno (byť velké) zorné pole, v němž se nenacházelo příliš mnoho blízkých a jasných hvězd. Typický objev Keplera je tak spíše stovky světelných let daleko.

Na konci roku 2017 má do vesmíru odstartovat družice TESS, jejímž úkolem bude hledat exoplanety u jasných a blízkých hvězd. Přesněji řečeno půjde o stovky tisíc hvězd a to po celé obloze.

Objevování blízkých exoplanet je důležité nejen z PR hlediska ale zejména z toho vědeckého. Jasnost hvězdy je důležitá například při měření radiálních rychlostí (z praktických důvodů kvůli poměru signál x šum). Čím je hvězda blíže, tím lépe se také budou u této hvězdy v budoucnu pozorovat exoplanety přímo apod.

Definovat pojem nejbližší exoplanety, je trochu subjektivní. Pro tento článek jsme vybrali okruh 20 parseků (cca 64 světelných let). S podobnou vzdáleností pracuje třeba i prvotní verze Glieseho katalogu blízkých hvězd.

Exoplanety do 20 parseků

  • Do vzdálenosti 20 pc se nachází celkem 126 exoplanet u 71 hvězd.
  • Do 20 pc se nachází cca 3,5 % z celkových známých exoplanet.
  • 39 exoplanet má hmotnost menší než 10 Zemí.

Z počtu 126 exoplanet bylo:

  • 114 objeveno měřením radiálních rychlostí
  • 4 tranzitní metodou
  • 8 přímým zobrazením
  • Nejbližší tranzitující exoplaneta: Gliese 436b
  • Nejbližší exoplaneta pozorována přímo: Fomalhaut b

Nejbližší exoplanetou od Keplera by měla být K2-18b. Planeta byla objevena v rámci nové mise K2 a nachází se 34 parseků (108 světelných let) daleko. Nejbližší exoplanetou z první mise by měla být soustava Kepler-444 ve vzdálenosti 35,7 pc (117 světelných let).

Exoplanety do vzdálenosti 20 pc

Hvězdaplanetametodavzdálenost oběžná doba hmot. Zemhmot. Juppoloměr hm. hv
Proxima Cenbradiální rychlosti1.2911.11.270.0040.12
eps Eribradiální rychlosti3.212502247.90740.780.83
GJ 15 Abradiální rychlosti3.5711.45.350.0170.38
Kapteyncradiální rychlosti3.92121.570.0220.28
Wolf 1061bradiální rychlosti4.294.81.360.004280.25
Wolf 1061cradiální rychlosti4.2917.84.250.013370.25
Wolf 1061dradiální rychlosti4.2967.25.210.016390.25
GJ 687bradiální rychlosti4.5338.118.3940.0580.41
GJ 674bradiální rychlosti4.544.611.090.0350.35
GJ 876bradiální rychlosti4.761.16161.940.33
GJ 876cradiální rychlosti4.730.02720.8560.33
GJ 876dradiální rychlosti4.71.970.0220.33
GJ 876eradiální rychlosti4.7124.2140.0450.33
GJ 832bradiální rychlosti4.9436572160.680.45
GJ 832cradiální rychlosti4.9435.65.40.0170.45
HD 20794bradiální rychlosti6.0618.32.70.00850.7
HD 20794cradiální rychlosti6.0640.12.40.007550.7
HD 20794dradiální rychlosti6.0690.34.80.01510.7
GJ 581bradiální rychlosti6.275.315.80.04970.31
GJ 581cradiální rychlosti6.2712.95.50.01730.31
GJ 581eradiální rychlosti6.273.11.70.00530.31
HD 219134bradiální rychlosti6.553.03.813960.0120.79
HD 219134cradiální rychlosti6.556.73.496130.0110.79
HD 219134dradiální rychlosti6.5546.721.294610.0670.79
HD 219134fradiální rychlosti6.5522.88.899240.0280.79
HD 219134gradiální rychlosti6.5594.210.806220.0340.79
HD 219134hradiální rychlosti6.552247108.06220.340.79
GJ 667 Cbradiální rychlosti6.87.25.60.0180.33
GJ 667 Ccradiální rychlosti6.828.13.80.0120.33
GJ 667 Ceradiální rychlosti6.862.22.70.0080.33
GJ 667 Cfradiální rychlosti6.839.02.70.0080.33
GJ 667 Cgradiální rychlosti6.8256.24.60.0140.33
HD 1690bradiální rychlosti7.015331938.686.11.09
HD 95872bradiální rychlosti7.5643751462.0184.60.95
Fomalhautbpřímé zobrazení7.695555302
61 Virbradiální rychlosti8.524.25.10.0160.94
61 Vircradiální rychlosti8.5238.018.20.0570.94
61 Virdradiální rychlosti8.52123.022.90.0720.94
GJ 849bradiální rychlosti8.771845289.210.910.49
HD 192310bradiální rychlosti8.8274.716.90.053170.8
HD 192310cradiální rychlosti8.82525.8240.075510.8
GJ 433bradiální rychlosti9.047.35.790.0180.48
HD 102365bradiální rychlosti9.24122.1160.050.85
HD 285968bradiální rychlosti9.428.78.40.0260.45
GJ 536bradiální rychlosti10.038.75.360.016860.52
WISEP J121756,91+162640,2 Abpřímé zobrazení10.110.4680.03
GJ 436bradiální rychlosti10.232.6220.074.170.47
GJ 649bradiální rychlosti10.32598.3104.2440.3280.54
HD 62509bradiální rychlosti10.34589.67312.32.1
GJ 86bradiální rychlosti10.9115.71242.663.910.77
HIP 57050bradiální rychlosti11.0341.394.70940.298
HD 3651bradiální rychlosti11.162.272.780.2290.88
HD 85512bradiální rychlosti11.1558.43.60.011330.69
Ross 458cpřímé zobrazení11.4313.675
GJ 1132btranzit12.041.61.160.18
TRAPPIST-1btranzit12.11.51.1130.08
TRAPPIST-1ctranzit12.12.41.0490.08
TRAPPIST-1dtranzit12.118.21.1680.08
GJ 179bradiální rychlosti12.122288260.610.820.36
55 Cncbradiální rychlosti12.5314.62500.80.91
55 Cnccradiální rychlosti12.5344.453.70.1690.91
55 Cncdradiální rychlosti12.53482515264.80.91
55 Cnceradiální rychlosti12.530.78.340.021.910.91
55 Cncfradiální rychlosti12.5326245.80.1440.91
HD 69830bradiální rychlosti12.588.610.20.03210.86
HD 69830cradiální rychlosti12.5831.511.80.03710.86
HD 69830dradiální rychlosti12.5819718.10.0570.86
VHS J125601,92-125723,9bpřímé zobrazení12.70.07
HD 40307bradiální rychlosti12.834.340.01260.77
HD 40307cradiální rychlosti12.839.66.60.02080.77
HD 40307dradiální rychlosti12.8320.49.50.02990.77
HD 40307fradiální rychlosti12.8351.75.20.01640.77
HD 40307gradiální rychlosti12.83197.87.10.02230.77
HD 147513bradiální rychlosti12.87528.43851.211.11
ups Andbradiální rychlosti13.474.6218.5310.68761.3
ups Andcradiální rychlosti13.47241.2629.5951.9811.3
ups Anddradiální rychlosti13.471276.41313.224.1321.3
gam Cepbradiální rychlosti13.79903.3587.961.851.4
47 UMabradiální rychlosti14.081078804.082.531.03
47 UMacradiální rychlosti14.082391171.6210.541.03
47 UMadradiální rychlosti14.0814002521.221.641.03
HIP 79431bradiální rychlosti14.9111.7667.4152.1
GJ 163bradiální rychlosti14.978.631110.0350.4
GJ 163cradiální rychlosti14.9725.67.70.0240.4
GJ 163dradiální rychlosti14.97603250.0790.4
GJ 317bradiální rychlosti15.1692572.071.80.42
HD 160691bradiální rychlosti15.28643.2343.241.081.08
HD 160691cradiální rychlosti15.284205.8576.5191.8141.08
HD 160691dradiální rychlosti15.289.610.55470.033211.08
HD 160691eradiální rychlosti15.28310.5165.86850.52191.08
51 Pegbradiální rychlosti15.364.2150.0090.4721.12
tau Boobradiální rychlosti15.63.31373.02564.321.34
HD 190360bradiální rychlosti15.892915495.791.560.96
HD 190360cradiální rychlosti15.8917.119.0690.060.96
HD 113538bradiální rychlosti15.9663.2114.410.360.58
HD 113538cradiální rychlosti15.91818295.570.930.58
HD 7924bradiální rychlosti16.825.38.680.027310.83
HD 7924cradiální rychlosti16.8215.27.860.024730.83
HD 7924dradiální rychlosti16.8224.46.440.020260.83
GJ 676 Abradiální rychlosti16.91051.11504.289394.7330.71
GJ 676 Acradiální rychlosti16.973372161.2446.80.71
GJ 676 Adradiální rychlosti16.93.64.40.0140.71
GJ 676 Aeradiální rychlosti16.935.38.10.0250.71
HR 810bradiální rychlosti17.24312676.97792.13
rho CrBbradiální rychlosti17.2439.8332.11.04490.89
rho CrBcradiální rychlosti17.24102.5250.078660.89
HD 10647bradiální rychlosti17.35989.2298.750.941.11
GJ 3021bradiální rychlosti17.62133.71071.043.370.9
GJ 3998bradiální rychlosti17.792.62.470.007770.5
GJ 3998cradiální rychlosti17.7913.76.260.01970.5
GJ 504bpřímé zobrazení17.951.22
HD 154345bradiální rychlosti18.063342300.9720.947
HD 87883bradiální rychlosti18.062754565.73741.78
70 Virbradiální rychlosti18.11116.62351.9427.41.09
14 Herbradiální rychlosti18.151773.41474.674.640.9
HD 39091bradiální rychlosti18.212151326410.271.1
HD 27442bradiální rychlosti18.24428.1495.81.561.23
HN Pegbpřímé zobrazení18.3911.777
WD 0806-661bpřímé zobrazení19.20.62
HD 189733bradiální rychlosti19.252.20.85
bet Picbpřímé zobrazení19.2876651.76
HD 217107bradiální rychlosti19.727.1441.771.391.02
HD 217107cradiální rychlosti19.724270826.322.61.02
GJ 3634bradiální rychlosti19.82.670.0220.45
7 CMabradiální rychlosti19.84796781.86182.461.52
HD 192263bradiální rychlosti19.8924.3232.960.7330.81
Poznámky:
Vzdálenost je parsecích (pro světelné roky vynásobte 3,26).
Oběžná doba je ve dnech
hmot. Země = hmotnost v násobcích Země
hmot. Jup = hmotnost v násobcích Jupiteru
hm. hv = hmotnost hvězdy v násobcích Slunce

Zdroj dat: http://exoplanetarchive.ipac.caltech.edu/

Rychlé rádiové záblesky: objeven gama záblesk ze stejného zdroje

Petr Kubala
-
0
Rychlé rádiové záblesky: objeven gama záblesk ze stejného zdroje

Rychlé rádiové záblesky (FRB, Fast Radio Bursts) jsou jednou z velkých záhad současné astronomie. Odkud k nám přicházejí a jaký je jejich původ?

Na hollywoodských plátnech jsme byli sekundu či dvě od totálního vyhubení už mnohokrát. Obvykle přiletí obří asteroid, zákeřní mimozemšťané nebo se rozšíří nebezpečný virus. V béčkových filmech nechybí ani pád Měsíce a podobné vesmírné vylomeniny.

Ve vesmíru přitom dochází k mnohem horším událostem. V případě blízkého gama záblesku by ani nestihl vystoupit americký prezident se svým projevem. Naštěstí se tyto události odehrávají daleko od nás.

Rychlé rádiové záblesky (FRB, Fast Radio Bursts) jsou možná něčím podobným.

Celý článek najdete na webu InternetWeek.cz

Patří k nim! Proxima Centauri může používat jméno Alfa Centauri C

Petr Kubala
-
0
Patří k nim! Proxima Centauri může používat jméno Alfa Centauri C

Vesmír je plný paradoxů. Proxima Centauri je jedním z nich. Přestože je to nejbližší hvězda od Slunce, musela být před sto lety objevena. Pouhým okem ji neuvidíte.

Proxima Centauri je červeným trpaslíkem, takže na obloze ji pouhým okem neuvidíte. Budete potřebovat trochu lepší hvězdářský dalekohled. Proxima byla objevena v roce 1915 a už téměř sto let se diskutuje, zda je samostatnou hvězdou nebo patří do systému Alfa Centauri.

Do centra pozornosti se Proxima Centauri dostala před pár měsíci, kdy u ní astronomové objevili exoplanetu zkráceně nazvanou jako Proxima b.

Alfa Centauri je podle většinového názoru trojhvězdou. Dvě větší hvězdy (souhrně je můžeme označit jako Alfa Centauri AB) obíhají okolo společného těžiště s periodou 80 let po velmi protáhlé dráze. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny v minimu 11,5 AU (asi jako Saturn ve Sluneční soustavě) a v maximu 36,3 AU (zhruba jako Neptun).

Proxima Centauri se nachází mnohem dál od nich. Často se uvádí 15 tisíc AU. To je už tak daleko, že se v průběhu 20. století objevila řada pochybností, zda Proxima Centauri a Alfa Centauri AB tvoří trojhvězdu.

Měření nebyla dost přesvědčivá. Astronomové tak pracovali zejména se statistikou. Vzdálenost Alfa Centauri AB a Proximy Centauri, jejich vlastní pohyb vůči Slunci… byla by velká náhoda, kdyby tyto tři hvězdy nebyly součástí jednoho systému, ačkoliv se objevila i hypotéza, že může jít jen o pohybující se hvězdnou skupinu. Proxima Centauri a Alfa Centauri AB by tak sice měly podobný původ a stáří, ale nebyly gravitačně vázány.

Podle studie, založené na nových pozorováních (zejména radiálních rychlostech), je prakticky jisté, že Proxima Centauri skutečně patří do systému Alfa Centauri, takže ji můžeme i nadále označovat také jako Alfu Centauri C.

Potvrzení, že Proxima Centauri obíhá okolo Alfy Centauri AB, může mít vliv na existenci případných planet u dvou větších hvězd (Alfa Centauri AB).

Parametry oběžné dráhy Proximy Centauri (v závorce včetně nejistot) 

  • Velká poloosa: 9 100 AU (8 700 až 9 800 AU)
  • Periastrum (nejblíže k Alfě Centauri AB): 5 300 AU (4 400 až 6 500 AU)
  • Apoastrum (nejdál od Alfy Centauri AB):  12 900 AU (12 800 až 13 200 AU)
  • Oběžná doba: 591 000 let (548 000 až 656 000 let)
  • Výstřednost 0,421

 

Zdroj: Proxima’s orbit around Alpha Centauri

Kepler objevil nejkulatější známý objekt ve vesmíru

Petr Kubala
-
0
Kepler objevil nejkulatější známý objekt ve vesmíru

Astronomové pomoci kosmického dalekohledu Kepler objevili ve vesmíru obří a prakticky dokonalou kouli.

Kepler je znám jako lovec exoplanet. V principu ale nedělá nic jiného, než poskytuje velmi přesná fotometrická data o desítkách tisíc hvězd. Jinými slovy: velmi přesně a obvykle nepřetržitě po dlouhou dobu měří jasnost hvězd.

Získaná data pak mohou být využita také k jiným účelům, než je objevování exoplanet. Jedním z příkladů je astroseismologie.

Na základě přesného měření jasnosti hvězdy dokáží astronomové studovat hvězdné oscilace. Výsledky pak mohou pomoci upřesnit parametry hvězdy.

Ve vesmíru obecně platí, že čím je objekt hmotnější, tím je přesněji zakulacený. Asteroidy mají obvykle poněkud bramboroidní tvar, ale třeba největší objekt hlavního pásu planetek – Ceres, je už poměrně přesnou koulí a totéž platí třeba u Plutu.

Hvězdy jsou samozřejmě ještě hmotnější než planety, ale ne vždy se jedná o dokonalé koule. Hvězdy rotují, takže vlivem odstředivé síly jsou v pase poněkud širší. Pokud bychom měřili průměr hvězdy přes rovník, dostali bychom vyšší číslo než přes póly. V případě Slunce asi o 10 km.

Pokud hvězda rotuje rychle, je zploštění hvězdy natolik velké, že může mít vliv na obyvatelnost případných planet. Podrobněji jsme toho téma probírali v článku Exoplanety u nekulatých hvězd.

V rámci první mise se Keplerovi dostala do zorného pole také hvězda s označením Kepler 11145123. Jedná se o hvězdu o poloměru 2,24 Slunce. Zatímco naše mateřská hvězda se kolem své osy otočí zhruba za jeden měsíc, Kepler 11145123 je v tomto ohledu mnohem pomalejší a jedna otočka ji trvá asi 100 dní.

Pomoci astroseismologie se podařilo změřit, že přes rovník je poloměr hvězdy o 3 ± 1 km větší než přes póly. Poloměr hvězdy přitom bude přes 1,5 milionů km. Jedná se tedy téměř o dokonalou kouli.

Zdroje:

Video: Východ Superměsíce nad Bajkonurem

Petr Kubala
-
0
Video: Východ Superměsíce nad Bajkonurem

Velmi pěkné video zachycuje východ Superměsíce 14. listopadu nad startovacím komplexem kosmodromu Bajkonur.

Raketa Sojuz ve čtvrtek ve 21:20 vynese k ISS novou stálou posádku. Na palubě Sojuzu MS-03 bude Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitsonová a Francouz Thomas G. Pesquet.

Kosmický lovec exoplanet jde na Kickstarter, chce hledat oběžnice Alfy Centauri

Petr Kubala
-
0
Kosmický lovec exoplanet jde na Kickstarter, chce hledat oběžnice Alfy Centauri

Přibližně před měsícem jsme psali o nápadu konsorcia nevládních organizací, které chce postavit soukromý kosmický dalekohled. Jeho úkolem bude hledat exoplanety u Alfa Centauri.

Project Blue svým názvem odkazuje na totéž, na co odkazovala kampaň k nalezení Proximy b a to na fotografii Země ze vzdálenosti 40 AU, kterou pořídila sonda Voyager 1 v roce 1990. Snímek se proslavil pod názvem bledě modrá tečka.

Za projektem stojí dvě neziskové organizace – BoldlyGo Institute a Mission Centaur a dále vlastně také neziskový Institut SETI a University of Massachusetts Lowell.

Lov nejbližších exoplanet přímo

Nedávno byl oznámen objev exoplanety u Proximy Centauri (Alfa Centauri C). Nový kosmický dalekohled se má však zaměřit na dvě největší hvězdy systému Alfa Centauri. V roce 2012 byl oznámen objev planety u hvězdy B. Později však došlo k jeho zpochybnění.

Kosmický dalekohled má hledat exoplanety u Alfa Centauri A a Alfa Centauri B přímo. Jeho primární zrcadlo má mít průměru 45 cm, což by mělo být dostačující k objevu planety o velikosti nad 0,5 Země v obyvatelné oblasti. Náklady mají být pod 50 miliony dolarů – v ideálním případě kolem 25.

Vybírají peníze na Kickstarteru

Autoři projektu nyní vybírají peníze na Kickstarteru, což je zahraniční obdoba českého Startovače.

Počátečním cílem je vybrat milion dolarů, aby mohla být provedena základní analýza a simulace.

Při dva milionech dolarů bude připraven a otestován koronograf – klíčový přístroj, který odstíní světlo obou hvězd, abychom se mohli podívat na případné planety.

Za čtyři miliony dolarů by mohly být dokončeny počáteční konstrukční návrhy. Pak už by vše směřovalo k zahájení výroby komponent.

Pokud půjde vše dobře, mohl by dalekohled odstartovat na vrcholu rakety od SpaceX v roce 2020.

Přispět můžete na kickstarter.com. Jak už to u těchto kampaní bývá, za příspěvek můžete dostat různé předměty s logem projektu apod.

Astronomové dotáhli mikročočkovou paralaxu k dokonalosti

Petr Kubala
-
0
Astronomové dotáhli mikročočkovou paralaxu k dokonalosti

Astronomové vůbec poprvé pozorovali gravitační mikročočku ze dvou kosmických dalekohledů.

Paralaxa je v astronomii využívána pro měření vzdálenosti blizkých hvězd. Momentálně ji využívá družice Gaia. Jak paralaxa funguje, si můžete vyzkoušet oblíbeným experimentem. Natáhněte ruku a vztyčte palec. Nyní zavřete jedno oko. Palec má určitou pozici v prostoru. Oko otevřete a ihned zavřete to druhé. Palec se jakoby posunul.

Podobně se posune hvězda. Jen potřebujeme větší základnu – hvězdu pozorujeme jednou a znovu po půl roce. Základna pak má 2 AU, což je necelých 300 milionů kilometrů.

Velmi podobným způsobem lze pozorovat také „pohyb“ těles ve Sluneční soustavě. Paralaktický pohyb se využívá třeba pro hledání planety Devět. V tomto případě stačí počkat hodinu nebo pár hodin, než se Země na své dráze posune o pár desítek tisíc km.

V neposlední řadě lze paralaxu využít také při gravitačním mikročočkováni. Pravidelní čtenáři asi vědí, že gravitační mikročočky se mimo jiné využívají při hledání exoplanet a to nejen těch u hvězd ale také bludných planet. Do jedné přímky se nám dostane vzdálená a bližší hvězda (nebo jiný hmotný objekt). Bližší hvězda svou gravitací zesílí světlo vzdálenější hvězdy. Pokud okolo bližší hvězdy obíhá planeta či hnědý trpaslík, pak také ona zesílí světlo vzdálené hvězdy.

Pokud bychom se na celý jev dívali ze dvou vzdálených míst, došlo by k zjasnění v jinou dobu a mělo by také jiný průběh. Měření paralaxy pak umožní přesnější určení vzdálenosti mikročočky ale zejména hmotnosti mikročočkujících těles.

V roce 1966 se v jedné studii objevil nápad pozorovat mikročočku kombinovaně za pomoci pozemského a kosmického dalekohledu. Vesmírné dalekohledy sice už nějaký ten pátek máme, ale pozorování gravitační mikročočky není tak snadné a také potřebujete dalekohled někde dál od Země. Oběžná dráha Země je pro tyto účely moc blízko.

V roce 2007 bylo vůbec poprvé v historii představeno měření podobné paralaxy při události OGLE-2005-SMC-001. Kromě pozemských dalekohledů se zapojil infračervený kosmický dalekohled Spitzer. Před dvěma lety se podařilo totéž u mikročočkové události OGLE-2014-BLG-0124L.

Kepler se letos pokoušel měřit i paralaxu u případných bludných planet. Bohužel to bylo v době, kdy měl technické problémy. I tak se ale snad nějakých výsledků dočkáme.

Dotaženo k dokonalosti?

Jak jsme nastínili výše, mikročočková paralaxa se měří ze dvou vzdálených míst. Až dosud se jednalo o kombinaci pozemských přístrojů a kosmického dalekohledu. Vloni v létě ale došlo vůbec poprvé k současnému pozorování dvou kosmických dalekohledů.

Své síly spojili dva veteráni kosmické astronomie. Gama observatoř Swift se do vesmíru vydala v roce 2004 a obíhá okolo Země ve výšce asi 560 km. Mikročočka samozřejmě nevyzařuje gama záblesky nebo něco podobného. Astronomové využili kameru UVOT, která pracuje v ultrafialové a viditelné části spektra. Hlavní náplní práce dalekohledu Swift je pozorování gama záblesků. Kamera UVOT slouží k pozorování optického dosvitu.

Partnerem byl infračervený dalekohled Spitzer, který se pohybuje po heliocentrické dráze. Nyní se nachází přes 220 milionů km od Země. K pozorování došlo vloni v létě, kdy byl Spitzer o něco blíže, ale to není tak podstatné.

V hledáčku obou kosmických dalekohledů byla mikročočková událost OGLE-2015-BLG-1319, objevená polským projektem OGLE v Chile.

Systém OGLE-2015-BLG-1319 tvoří oranžový trpaslík o hmotnosti poloviny Slunce, okolo kterého obíhá hnědý trpaslík. Na základě pozorování obou dalekohledů se podařilo odhadnout hmotnost hnědého trpaslíka na 30 až 55 Jupiterů. Existují dva modely. Podle jednoho obíhá trpaslík ve vzdálenosti 0,25 AU od hvězdy, podle druhého 45 AU. Systém se nachází přibližně 16 000 světelných let od nás.

Zdroj: First simultaneous microlensing observations by two space telescopes: Spitzer & Swift reveal a brown dwarf in event OGLE-2015-BLG-1319

GJ 536b: Objevili novou a blízkou super-zemi

Petr Kubala
-
0
GJ 536b: Objevili novou a blízkou super-zemi

Astronomové objevili novou a poměrně blízkou super-zemi. Nachází se asi 32 světelných let od nás.

GJ 536 je červený trpaslík o velikosti a hmotnosti poloviny Slunce, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 10 parseků (32 světelných let).

Astronomům se podařilo pomoci spektrografů HARPS a HARPS-N objevit okolo hvězdy novou exoplanetu. Chilský spektrograf dodal 146 měření, jeho kolega na Kanárských ostrovech (HARPS-N) pak 12 novějších měření z dubna a května letošního roku.

GJ 536b má hmotnost nejméně 5,3 Zemí a oběžnou dobu 8,7 dní. Na povrchu planety podmínky k životu nejspíše nebudou. Rovnovážná teplota – tedy taková, která nebere v úvahu vliv atmosféry, bude přes 340 Kelvinů. Planeta obíhá ve vzdálenosti 0,06 AU. Vnitřní okraj obyvatelné oblasti bude v lepším případě někde okolo 0,1 AU od hvězdy.

Zdroj: A super-Earth orbiting the nearby M-dwarf GJ 536

Superměsíc 14. listopadu: Vše, co potřebujete vědět

Petr Kubala
-
0
Superměsíc 14. listopadu: Vše, co potřebujete vědět

Médii už několik dní kolují informace o Superměsíci či chcete-li superúplňku, který nastane 14. listopadu 2016. Přečtete si vše, co potřebujete o tomto úkazu vědět.

Co to je Superměsíc nebo superúplněk?

Ve skutečnosti nic oficiálního. Podobný termín astronomie nezná. Vymyslel ho v roce 1979 astrolog (to není překlep) Richard Nolle. Ten pojem Superměsíc definoval zjednodušeně tak, že je to úplněk nebo nov, který nastane v době, kdy je Měsíc nejblíže k Zemi a to konkrétně alespoň na 90 % nejmenší vzdálenosti od Země. Není úplně jasné, proč zrovna 90 %, ale kvůli této poměrně konzervativní definici dochází k tomuto Superměsíci poměrně často.

Proč Superúplněk nastává?

Měsíc se okolo Země pohybuje po dráze, která není kruhová ale mírně eliptická. Můžeme tak mluvit o dvou bodech – perigeum nebo také přízemí je bod, ve kterém se Měsíc nachází k Zemi nejblíže (cca 356 tisíc km) a apogeum neboli odzemí je bod, ve kterém se nachází zase nejdál od nás (cca 405 tisíc km). Měsíc tak může být v době úplňku od Země různě daleko.

Jak často nastává skutečně výrazný superúplněk? 

Měsíc okolo Země oběhne jednou za 27,55455 dní. Fáze se ale vymění za trochu odlišnou dobu, které říkáme synodický Měsíc. Pokud byste měřili čas od začátku úplňku po další začátek úplňku, naměřili byste 29,53059 dní. Obě periody se sejdou přibližně jednou za 413 dní. Měsíc za tu dobu 15x oběhne Zemi a 14x vystřídá své fáze:

  • 14 x 29,53059 dní = 413,428 dní
  • 15 x 27,55455 dní = 413,318 dní

Proč je Superměsíc 14. listopadu 2016 tak výjimečný?

K úplňku dojde 14. listopadu v 14:52 našeho času. O něco dříve (ve 12:24) bude Měsíc v přízemí. Vzdálenost Země v přízemí se přitom mění. Tentokrát bude Měsíc ve vzdálenosti asi 356 509 km, což je nejblíže od 26. ledna 1948 a také nejblíže do 25. listopadu 2034.

Může být Superměsíc ještě větší?

Ano. Ale ve srovnání s 14. listopadem už jen „o chlup“. Jen velmi vzácně se Měsíc dostane blíže, než na vzdálenost 356 400 km. Naposledy se stalo v roce 1930 a znovu se tak stane až na Nový rok 2257. Nejbližší úplněk v 21. století nastane 6. prosince 2052 (356 425 km).

Přízemí není vždy stejné?

Kupodivu není. Nejbližší bod od Země není nějaké konkrétní přesné číslo, ale o pár tisíc km se mění. Měsíc neobíhá okolo Země ale okolo společného těžiště se Zemí. Jeho oběžná dráha je ve skutečnosti ještě poněkud složitější a je ovlivňována jinými tělesy – zejména Sluncem.

Někdy mám pocit, že je Měsíc větší než obvykle

Ano, když je nízko nad obzorem. To ale nikterak nesouvisí s jeho aktuální pozicí na oběžné dráze okolo Země ale pouze s lidským vnímáním. Člověk má tendenci vidět Měsíc či Slunce nad horizontem jako větší, než když jsou nad horizontem výše.  Může za to i obvyklá přítomnost bližších překážek (stromy, domy).

Co tedy 14. listopadu uvidíme?

Nic nebo Měsíc v úplňku. Záleží na počasí. Poznat rozdíl příliš nejde. Možná by to šlo, pokud byste mohli mít na obloze vedle sebe „normální Měsíc“ a Superměsíc. Průměr měsíčního kotouče bude asi o 14 % větší a Měsíc bude také o 30 % jasnější.

Má na nás Superměsíc nějaký vliv?

Měsíc má na Zemi vliv. Podílí se na přílivu a odlivu. Efekt je nejsilnější v okamžiku, kdy se Slunce, Země a Měsíc nacházejí v jedné přímce. K tomu dochází během úplňku a novu. Menší vzdálenost Měsíce od nás může tento efekt trochu zesílit, ale spíše zanedbatelné. Žádné katastrofické přílivy nebo jiné hrůzy nás nečekají. Je pravdou, že někteří se snaží Superúplňku přisuzovat vinu za nejrůznější katastrofy (třeba zemětřesení z let 2004 a 2011), ale to je spíše souhra okolností. Vliv Měsíce na zemětřesení nebyl nikdy prokázán.

Přehled přízemí a odzemí / Superměsíců

Na stránce https://www.fourmilab.ch/earthview/pacalc.html si můžete nechat vygenerovat všechny přízemí a odzemí. Časy jsou v UT, takže je potřeba přičíst hodinu nebo dvě (v době letního času).

Znaménka ++ ukazují na nejbližší přízemí (perigeum) v daném roce. F pak říká, že je přízemí nebo odzemí blízko úplňku, N novu. Za písmenem je pak uvedena doba mezi přízemím / odzemím a úplňkem či novem.

Je k pozorování vhodnější hvězdářský dalekohled?

Pozorovat Superměsíc hvězdářským dalekohledem vám nikterak nepomůže. Obecně se dá říci, že k pozorování Měsíce jsou vhodnější spíše období okolo první či poslední čtvrti, kdy jsou krátery osvětleny z boku. K pozorování kráterů vám přitom stačí i malý hvězdářský dalekohled.

>>  Koupit hvězdářský dalekohled  <<

Vypněte mikrovlnku, hledá se inteligentní život u Proximy Centauri

Petr Kubala
-
0
Vypněte mikrovlnku, hledá se inteligentní život u Proximy Centauri

Radioteleskop Parkes v australském Novém Jižním Walesu začal hledat případné mimozemské signály u exoplanety Proximy b.

Už více než půl století se pokoušíme najít mimozemské signály. V posledních letech se už nemusíme soustředit jen na obecné prohledávání oblohy. Cílem mohou být konkrétní nadějné exoplanety nebo podezřelé hvězdy.

Před pár dny jsme psali, že radioteleskop Green Bank začal naslouchat záhadné hvězdě KIC 8462852. Kampaň platí iniciativa Breakthrough Listen, kterou financuje především miliardář Juri Milner. Na hledání mimozemských signálů jde přes 100 milionů dolarů.

Stejná iniciativa se nyní podívá na nově objevenou nejbližší exoplanetu Proximu b. Pozorování se uskutečnilo poprvé v pondělí 7. listopadu. V akci byl tentokrát radioteleskop Parkes v Austrálii.

Green Bank je ve světě SETI velmi známým pojmem a pro radioteleskop Parkes to platí do jisté míry také. Více než 60 m velké ucho se proslavilo objevem rychlých rádiových záblesků (FRB). Část těchto záhadných signálů byla falešná – mohly za ně dvířka mikrovlnné trouby. O původu skutečných FRB si můžete přečíst v dřívějším článku.

Zdroj: astronomy.com

1...373839...159Strana 38 z 159