Hubblův dalekohled je na oběžné dráze už od dubna 1990. Za tu dobu se pohled na vesmír zásadně proměnil. Jedním příkladem za všechny jsou exoplanety. V době, kdy Hubble startoval, chybělo do objevu první planety mimo Sluneční soustavu 5 let. Dnes se jedná o jeden z největších a nejdynamičtějších oborů.
Pošleme na Mars vrtulník?
Na Mars jsme v posledních desetiletích poslali slušný počet nejrůznějších sond. Bohužel jsou všechny stejné – statické se stále stejným vybavením přistávající na stále nudných místech nebo rovery. Vybavení se zlepšuje, filozofie se ale nemění.
Opportunity na Marsu zřejmě skončí, nejsou peníze
Opportunity měla původně pracovat tři měsíce. To byla délka primární mise. Pokud by se ji podařilo splnit, byl by to úspěch, i když by mezi vědci zavládlo mírné zklamání, že vozítko nepracovalo o něco déle. Nakonec ale bylo vše jinak.
Může být obyvatelná planeta vyrobena z mini-neptunu?
Exoplanety u červených trpaslíků jsou jedním z hlavních témat poslední doby. Červení trpaslíci mají menší hmotnost, velikost a zářivost oproti Slunci, takže se planety u nich hledají lépe a obyvatelná oblast se nachází podstatně blíže. Kromě toho jsou to také nejpočetnější hvězdy v Galaxii (cca 75 až 80% ze všech hvězd).
Exoplanetu obklopuje záhadný gigantický prstenec
Stalo se to na konci dubna roku 2007 a hlavní aktérkou byla hvězda s krásným jménem 1SWASP J140747.93-394542.6 (zkráceně J1407). Nejúspěšnější pozemský lovec tranzitujících exoplanet SuperWASP objevil u této hvězdy pokles jasnosti. Hledat podobné poklesy je samozřejmě jeho prací. Tento jev byl ale poněkud zvláštní.
Kepler našel pět planet menších než Země u hvězdné babičky
Kepler-444 (alias HIP 94931, KIC 6278762, KOI-3158 a LHS 3450) je velmi pozoruhodný systém. Jedná se o oranžového trpaslíka, který je menší a méně zářivý než Slunce. Oranžoví trpaslíci jsou pro astronomy a astrobiology vhodným kompromisem. Jsou menší než Slunce, což usnadňuje hledání exoplanet hlavními metodami. Oranžoví trpaslíci se navíc dožívají vysokého věku, mnohem většího než Slunce. Červení trpaslíci jsou na tom ještě lépe, ale mají některé nevýhody.
Nový lovec exoplanet NGTS začíná pracovat
NGTS (Next-Generation Transit Survey, Nová generace přehlídky tranzitů) tvoří dvanáct dalekohledů o průměru 20 cm, které postavila rakouská firma Astro Systeme Austria. CCD kamery jsou pak z dílny Andor Technology.
Vše o pondělním průletu velkého asteroidu kolem Země
Amatéři, radioteleskopy a bulvár mají pohotovost. V pondělí 26. ledna nás relativně (ne)těsně mine asteroid 2004 BL86. Nejblíže se vesmírný šutr dostane na vzdálenost 1,2 milionů kilometrů, což je něco přes trojnásobek vzdálenosti Měsíce od Země.
Britové chystají sexy kosmický dalekohled pro výzkum exoplanet
Konečně něco jiného než lovec tranzitujících exoplanet! Velká Británie chystá kosmický dalekohled Twinkle. Ten se má zaměřit na stovku známých exoplanet a zkoumat jejich atmosféru. Využije přitom odzkoušený postup. Tranzitující exoplaneta je sledována během svého oběhu okolo hvězdy. Pomoci spektrografu se zkoumá světlo hvězdy, ve kterém atmosféra planety zanechala otisk.
Na trpasličí planetě Ceres je záhadný útvar
Všichni se těšíme na nové fotky Cerery, které budou stále lepší a lepší. Historicky lepší! To, co poslala sonda Dawn počátkem tohoto měsíce, je totiž na úrovni nejlepších snímků Cerery z Hubblova dalekohledu. Každý další snímek nás posune blíže k poznání tohoto téměř tisíc kilometrů velkého tělesa.
Kometa s rozlišením 15 cm/pixel! ESA zveřejnila nové snímky z Rosetty
Nové fotografie povrchu komet 67P/Čurjumov-Gerasimenková mají rozlišení jen 15 cm na pixel.
Může atmosféra roztočit planetu a udělat z ní obyvatelný svět?
Řada z dosud objevených obyvatelných exoplanet obíhá okolo červeného trpaslíka. Planety se u těchto menších hvězd hledají snáze. Červení trpaslíci jsou navíc nejpočetnější hvězdy ve vesmíru.
Kepler objevil v rámci nové mise tři super-země u jedné hvězdy
Kosmický dalekohled Kepler pokračuje od konce května v práci a to se dvěma ze čtyř gyroskopů. Jeden gyroskop nahradil tlak slunečního větru a motory. Přesnost Keplera je o něco nižší a musí se občas pootočit. Díky tomu nesleduje jedno místo na obloze, ale postupně se posouvá. Na jednom místě zůstává asi 80 dní.
Z délky jednotlivých kampaní je jasné, že se Kepler zaměřuje (kromě úkolů mimo exoplanetární vody) zejména na planety u červených trpaslíků, kde leží obyvatelná oblast blízko, takže i planeta s oběžnou dobou několika desítek dní může mít podmínky vhodné k životu.
Prvním úlovkem v rámci nové mise K2 (ne)byla exoplaneta HIP 116454 b. Kepler ji objevil v rámci testování a přípravy na misi K2 vloni v únoru.
Nyní tým astronomů představil objev tří exoplanet typu super-země o velikosti 1,5 až 2,1 Země v datech z první kampaně mise K2. Ta probíhala od 31. května do 21. srpna 2014.
Exoplanety obíhají kolem červeného trpaslíka EPIC 201367065 o hmotnosti a velikosti asi 60% Slunce. Jedná se o relativně jasnou hvězdu (8,6 mag). Autoři studie dokonce tvrdí, že je to také jedna z 10 nejbližších hvězd, u které byly objeveny tranzitující exoplanety. Je to možné. Hvězda se nachází 150 světelných let daleko, což rozhodně není tak úplně blízko, ale mezi TOP10 skutečně může být. Paradoxně za to může Kepler. Drtivá většina tranzitujících exoplanet byla objevena jim a to v rámci první mise. Mateřské hvězdy v jeho původním zorném poli se nacházejí často stovky i jednotky tisíc světelných let daleko.
Tři nově objevené planety jsou na pomezí super-zemí a Neptunu. Jedna z nich dostává jen 1,5x více záření než Země.
Planeta „b“:
- Oběžná doba: 10 dní
- Poloměr: 2,14 Země
- Oslunění: 11 (v násobcích oslunění Země)
Planeta „c“:
- Oběžná doba: 24,6 dne
- Poloměr: 1,72 Země
- Oslunění: 3,3
Planeta „d“:
- Oběžná doba: 44,6 dne
- Poloměr: 1,52 Země
- Oslunění: 1,5
Zdroj: A nearby M star with three transiting super-Earths discovered by K2
Video: takhle tvrdě havarovala raketa Falcon 9
První stupeň rakety Falcon 9 vynesl kosmickou loď Dragon na oběžnou dráhu. Následně měl přistát na plovoucí plošině. Byl to první test, takový bonus navíc, kterému SpaceX dávala šanci na úspěch asi 50%. Přibližně tak nějak experiment také dopadl. Raketa Falcon 9 na plošině přistála tvrdě, došla mu hydraulická kapalina, která řídí stabilizátory.
Jak může vypadat budoucnost vesmírného programu? Napoví vám hra.
„Jde nám hlavně o co největší podobnost se skutečnými kosmickými programy. V poslední době nacházíme doslova stovky planet mimo naši solární soustavu. Snažíme si představovat, jak takové planety vypadají. Hra nás tím provede,“ říká autor hry, Martin Sadílek.
NASA už testuje motory pro novou super raketu (+videa)
Kosmická loď Orion už má premiérový let (bez posádky) úspěšně za sebou. Její nosič se ale zatím staví. Orion letěl do vesmíru poprvé a naposledy na vrcholu rakety Delta IV Heavy. Příště poletí na oblet kolem Měsíce už s novou raketou SLS. Stane se tak ale nejdříve na konci roku 2018.
Lidé budou moci pojmenovat exoplanety, zapojí se také Češi
Astronomická nomenklatura má poměrně jednoduchá ale nikoliv jednotná pravidla. O názvech nebeských těles a útvarech na jejich povrchu rozhoduje výlučně Mezinárodní astronomická unie (IAU) podle různých kritérií.
Fotografie komety 67P Čurjumov-Gerasimenková jsou cenzurovány. Proč?
Věda je nepochybně velmi ušlechtilým oborem lidské činnosti, ale stojí také velké množství peněz. Každý dolar nebo euro se musí tvrdě vybojovat a mecenáše ve finále zajímá, zda byly prostředky dobře utraceny. Z toho důvodu existuje ve vědě zcela běžně embargo. Ten, kdo data získal, má právo je po určitou dobu držet pod pokličkou a jako první publikovat výsledky na nich založené. Kromě toho by asi nebylo příjemné, kdyby vám někdo slízl smetanu za něco, co jste dokázali vy a věnovali tomu roky svého života.