Exoplanety u červených trpaslíků jsou jedním z hlavních témat poslední doby. Červení trpaslíci mají menší hmotnost, velikost a zářivost oproti Slunci, takže se planety u nich hledají lépe a obyvatelná oblast se nachází podstatně blíže. Kromě toho jsou to také nejpočetnější hvězdy v Galaxii (cca 75 až 80% ze všech hvězd).
Existují ale minimálně dvě nevýhody červených trpaslíků. Případná obyvatelná planeta může mít vázanou rotaci. Dvě nové studie ale ukazují, že to nemusí být neřešitelný problém. Možná stačí, když má planeta protáhlou dráhu nebo ji může roztočit atmosféra.
S tím druhým problémem toho ale moc neuděláme. Červení trpaslíci mají téměř nekonečné datum spotřeby. Žijí tak dlouho, že ještě ani jeden z nich patrně neumřel (červení trpaslíci vyhoří do podoby tzv. černého trpaslíka). První stovky milionů až miliardu let ale prožívají hodně divokou pubertu, kdy produkují slušné dávky ultrafialového a rentgenová záření. Na povrchu blízké planety byste potřebovali opravdu hodně opalovacího krému.
Nová studie přichází se zajímavou myšlenkou. Kdo viděl Stopařova průvodce, ten ví, že planety dělá ve vesmíru na zakázku jedna firma. Podle nové studie to s trochou větší nadsázky skutečně funguje tak, že si objednáte planetu, tak je vyrobena, doručena do obyvatelné oblasti – samozřejmě v obalu a následně zprovozněna.
Teď totéž trochu odborněji. Máme zde planetu, kterou dnes astronomové označují jako mini-neptun. Není to planeta podobná Zemi, ale není ani tak velká jako Neptun. Zkrátka zde máme daleko od červeného trpaslíka, v říši chladu a ledu planetu o hmotnosti zhruba 1 Země (o moc více není pro další postup výroby vhodné), která má hustou atmosfér z vodíku a hélia. Planeta díky slapovým silám postupně migruje z oblasti ledu (ve Sluneční soustavě by to bylo někde, kde obíhá Jupiter) směrem k mateřské hvězdě. Tím postupně vlivem záření po dobu stovek milionů let přichází o atmosféru z vodíku a hélia.
Ve finále zde máme něco, co autoři označili jako HEC (habitable evaporative cores) neboli odpařené obyvatelné jádro. Termín je to přesný. Podobné odpařené jádro bude směsí hornin a vody – ne nadarmo se Neptunu říká ledový obr. Takové jádro by se postupně mohlo stát obyvatelnou planetou s vodou v kapalném skupenství na povrchu.
HEC nemá smysl hledat u větších hvězd podobných Slunci. Jejich divoké období není tak divoké a především dlouhé jako v případě červených trpaslíků.
Foto: Rodrigo Luger / NASA