Hubblův dalekohled je na oběžné dráze už od dubna 1990. Za tu dobu se pohled na vesmír zásadně proměnil. Jedním příkladem za všechny jsou exoplanety. V době, kdy Hubble startoval, chybělo do objevu první planety mimo Sluneční soustavu 5 let. Dnes se jedná o jeden z největších a nejdynamičtějších oborů.


Za 25 let změnila nejen astronomie ale také samotných teleskop. Během několika servisních misí bylo postupně vyměněno prakticky všechno – řídicí systémy, počítače, vědecké přístroje ale hlavně gyroskopy. Setrvačníky udržují orientaci dalekohledu v prostoru, pokud přestanou fungovat, Hubblův dalekohled skončí. S další servisní misí se nejen že nepočítá, ale není dnes ani možná – raketoplány skončily a od robotů opravářů jsme ještě daleko.

Proběhnout původně neměla ani servisní mise v roce 2009. K jejímu zrušení došlo po nehodě Columbie. NASA se obávala ohrožení posádky. Pokud by během startu došlo k poškození tepelného štítu, nemohli by se uchýlit na ISS. Hubblův dalekohled totiž obíhá po zcela odlišné oběžné dráze (pod jiným sklonem vůči rovníku). To jen v hollywoodských trhácích je vše na oběžné dráze vedle sebe a lze se mezi tím pohybovat s hasicím přístrojem.

Nakonec ale servisní mise proběhla a vědci odhadují, že by Hubblův dalekohled mohl vydržet do roku 2020 a možná i déle. Pokud by se to povedlo, bylo by dobré, kdyby pracoval Hubble společně s Kosmickým dalekohledem Jamese Webba. Jeho oborem bude infračervená oblast, takže by se dobře doplňovaly.