Jestli v popularizaci nemáme opravdu něco rádi, tak když dvě spolu zcela nesouvisející věci mají stejný nebo velmi podobný název. Novináři si totiž potom obě věci spolu rádi prohazují, takže reportáž o systému Galileo hravě doprovází záběry Jupiteru ze stejnojmenné sondy. Podobně na tom jsme s názvem NEAT. Pod touto zkratkou si mnoho milovníků astronomie představí lovce nebezpečných planetek pod záštitou NASA. NEAT je ovšem také zkratka evropského projektu, který by v budoucnu mohl lovit blízké exoplanety.

Na rozdíl od dění na obloze (odkaz) se nadcházející události v oblasti výzkumu exoplanet obvykle jen těžko předpovídají. Vědecké týmy až na občasné výjimky neohlašují představení významných objevů dopředu. Na druhou stranu už dnes víme minimálně o třech důležitých událostech, které nás v nejbližších dnech čekají. Nebude náhoda, že se všechny týkají tranzitujícících exoplanet, které jsou současným tahounem oboru.

Američtí astronomové objevili pomoci havajského Keckova dalekohledu 18 nových exoplanet o hmotnosti Jupiteru. Vzhledem k tomu, že k detekci byla využita metoda měření radiálních rychlostí, o velikosti (poloměru) planet přesnější povědomí nemáme. Drtivá většina nových exoplanet byla objevena u hvězd, které jsou větší a hmotnější než naše Slunce.

Před pár hodinami jsme vám psali o objevu exoplanety HD 85512 b, která se okolo své hvězdy pohybuje na hraně obyvatelné oblasti. Součástí většího balíku objevů spektrografu HARPS jsou ale i další exoplanety.

Spektrograf HARPS, který je instalován na 3,6 m dalekohledu v Chile, se v posledních dvou letech zaměřil na deset blízkých hvězd, aby v jejich okolí nalezl pokud možno obyvatelné exoplanety. Hlavním úlovkem je zmíněná HD 85512 b, další objevy pak budou zveřejňovány průběžně.

Jeden z nejlepších lovců exoplanet – spektrograf HARPS, který je instalován na 3,6 m dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile, vypálil všem rybník. Tým astronomů z USA, Německa a Švýcarska (L. Kaltenegger, S. Udry a F. Pepe) objevil kamennou exoplanetu na okraji obyvatelné oblasti.

Po celém světě se jako lavina šíří články o objevu nejtemnější exoplanety. Když pomineme, že objevena nebyla, ale došlo pouze ke změření albeda (množství záření, které exoplaneta odráží), tak je to samozřejmě zajímavý a významný objev avšak ruku na srdce… do médií se dostal hlavně díky své atraktivnosti. Pojmy jako „nejtemnější exoplaneta“ nebo „exoplaneta temnější než uhlí“ zní dobře, ať už znamenají cokoliv a dospělo se k nim jakkoliv. O objevu jsme psali před pár dny v samostatném článku, nyní už nezbývá nic jiného než snad pogratulovat Davidu Kippingovi, který je hlavním autorem studie. Tento mladý astronom je mimochodem jinak vnímán hlavně coby odborník na exoměsíce (nikdo se jim na světě nevěnuje ani zdaleka tolik jako on). Takže doufáme, že se už brzy vyplní jeho předpověď o brzkém objevu prvního měsíce exoplanety, kterou nastínil před časem v rozhovoru pro náš web.

O časování tranzitů (TTV), jako o jedné z „futuristických“ metod k odhalování nových exoplanet, jsme už na našem webu mnohokrát psali a jistě ještě psát budeme. Metoda rozšiřuje tranzitní fotometrii o dynamické efekty. Přesným pozorováním přechodů známé exoplanety před svou hvězdou, můžeme v časech tranzitů nalézt nepatrné odchylky, které vyvolává přítomnost další planety. Astronomové už mají na stole několik možných objevů exoplanet touto metodou. To, že TTV opravdu funguje, pak mohli prokázat na planetárním systému Kepler-11, kde několik z šesti objevených planet obíhá tak blízko od sebe, že si navzájem způsobují drobné poruchy v oběžných dobách. Tým Keplera je vyžil k tomu, aby jednotlivé planety „zvážil“.

Ve škole nás učili, že planety na rozdíl od hvězd nesvítí vlastním světlem, ale odráží světlo sluneční. Není to sice tak úplně pravda, neboť plynní obři z různých důvodů vyzařují i více záření než dostávají a to zejména v infračervené části spektra, nicméně to teď nechme spát. Je pravdou, že každé vesmírné těleso odráží určité procento záření, které přijímá. Poměr odraženého a dopadajícího záření nazýváme albedo. Zatímco Jupiter díky mrakům z amoniaku odráží až polovinu záření, exoplaneta Tres-2 b pouze 1%. Jedná se tedy o velmi temný svět, skoro jako kdyby byl z uhlí.