Galaxie M101 na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA
Bydlet v centru velkoměsta je na první pohled úžasné. Všude máte blízko, vaše nemovitost má vysokou hodnotu apod. Na druhou stranu musíte dýchat zaprášený vzduch z ulice, všude je strašný hluk a málo zeleně. S obyvatelnými zónami je to podobné. Tentokrát však nemáme na mysli oblast okolo hvězdy ale mnohem makroskopičtější záležitost – galaktickou obyvatelnou oblast.
Jestli popularizátoři exoplanet nemají něco rádi, pak jsou to dvě věci. V prvním případě žalostný nedostatek obrazového materiálu a v tom druhém studie, které popírají existenci již potvrzené exoplanety. Fomalhaut b se dotýká obou těchto oblastí. Je to jedna z mála exoplanet, která byla objevena přímým zobrazením, ale je to dost možná i další z těch, které v budoucnu zapadnou do vod nepotvrzených objevů.
Model kosmického dalekohledu Kepler. Autor: NASA/Paul E. Alers
Je to jen 16 let od chvíle, co astronomové objevili s vypětím všech sil první exoplanetu. Dnes už nehneme brvou, když některý tým představí balík s desítkami nových světů. S nadsázkou můžeme říci, že lovit exoplanety může dnes úplně každý. Ano, i vy! Klíčem je filozofie distribuovaných výpočtů. Pravda, ty které běží možná i nyní na vašem počítači pod záštitou BOINC asi nikdy k něčemu převratnému nepovedou (a když už, tak za hodně dlouho) ale projekt Planet Hunters dokázal svou existenci obhájit za méně než jeden rok! Jeho výsledky míří do odborného tisku.
Otevírání dalekohledů po západu Slunce. Credit: Stanislav Štefl
Very Large Telescope (VLT) v Chile je považován za továrnu na vědu. Jedná se o nejlepší astronomickou techniku, kterou má současná pozemská astronomie k dispozici. Čtyři osmimetrové dalekohledy mohou pracovat samostatně nebo jako interferometr. Jak se pracuje na Cerro Paranal, jednom z chilských stanovišť Evropské jižní observatoře, jsme se zeptali Stanislava Štefla.
Vznik planet v představách malíře. Credit: NASA / JPL-Caltech
Astronomové postupem času nacházejí stále více a více super-Zemí, což je pojem, který si každý definuje po svém, avšak obecně můžeme říci, že se jedná o planetu do hmotnosti 10 Zemí. Mnoho z těchto kamenných světů nacházíme blízko svých hvězd, jiné zase hraji roli v úvahách o životě ve vesmíru (HD 85512 b, Gliese 581 d). Podle nové studie však některé super-Země nemusí být tím, za co je považujeme.
Oblast severního pólu planetky Vesta. Credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Od července letošního roku obíhá okolo planetky Vesta kosmická sonda Dawn. NASA před časem zveřejnila unikátní video, které zachycuje jednu z největších planetek hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem ve 3D. Vesta má průměr až 580 km a sonda Dawn u ní zůstane do léta příštího roku. Dalším cílem bude trpasličí planeta Ceres.
Systém Kepler-16 v představách malíře. Credit: NASA
Jak jsme vám už psali, ve čtvrtek večer našeho času proběhla tisková konference týmu okolo kosmického dalekohledu Kepler. Na konferenci byl přítomen i zástupce Industrial Light & Magic, která spadá pod Lucasfilm. Dalo se proto tušit, že tým Keplera pojme propagaci nějakého zajímavého objevu skrze slavnou sérii Star Wars.
NASA na dnešek svolala tiskovou konferenci kvůli kosmickému dalekohledu Kepler. Oznámeny budou výsledky tohoto lovce exoplanet a to živě prostřednictvím NASA TV, kterou si můžete naladit prostřednictvím našeho webu na www.exoplanety.cz/nasa-tv. Konferenci vysílají kanály Public, Media a HD od 20:00 našeho času.
Na tiskovou konferenci byl pozván i zástupce Industrial Light & Magic, která se zabývá speciálními efekty a je součástí společnosti Lucasfilm, kterou založil tvůrce Hvězdných válek George Lucas.
Vlevo: hvězda CoRoT-2 v oblasti viditelného a rentgenová záření, vpravo: s exoplanetou v představách malíře. Credit: Optical: NASA/NSF/IPAC-Caltech/UMass/2MASS, PROMPT; Wide field image: DSS; X-ray: NASA/CXC/Univ of Hamburg/S.Schröter et al; Illustration: CXC/M. Weiss
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře spojil síly s veteránem rentgenové astronomie – kosmickým dalekohledem Chandra a společně se podívali na zoubek exoplanetě CoRoT-2 b a její mateřské hvězdě.
CoRoT-2 nalezneme ve vzdálenosti zhruba 800 světelných let směrem v souhvězdí Orla. Jedná se o hvězdu podobnou našemu Slunci, u které evropský kosmický dalekohled CoRoT objevil v roce 2007 exoplanetu CoRoT-2 b o hmotnosti 3,3 Jupiteru ale poloměru jen 1,4 Jupiteru. Planeta obíhá okolo své hvězdy asi jen 10x dál, než obíhá Měsíc kolem Země. Oběžná doba planety činí jen 1,7 dní.
Kamery projektu SuperWASP. Zdroj: www.superwasp.org
Aktualizováno!
Právě probíhající kongres o Extrémních planetárních systémech (Jackson Hole, Wyoming, USA) vejde do historie výzkumu exoplanet jako ten zřejmě největší a to nejen co do počtu přítomných astronomů ale zejména co do počtu oznámených objevů. Ty už teď přesahují cifru 70 nových exoplanet. Jinými slovy… během jednoho dne se zvýšil počet známých exoplanet o více než 10%!
Exoplaneta GJ 1214 b v představách malíře. Credit: ESO
Američtí astronomové představili v loňském roce objev exoplanety HD 97658 b, která měla se svou hmotnosti (8,2 Země, dle novějších dat dokonce jen 6,4 Země) spadat do kategorie super-Zemí, tedy planet s kamenným povrchem a hmotnosti menší než 10 Zemí. Gregory W. Henry a jeho tým však nyní nalezl tranzity této planety, které na celou planetu vrhají poněkud jiné světlo.
Exoplaneta HD 85512 b v představách malíře. Credit: ESO/M. Kornmesser
Evropská jižní observatoř (ESO) představila objev téměř 50 nových exoplanet, z nichž mnohé spadají do kategorie super-Zemí a mají tedy kamenný povrch. Jedná se o největší balík potvrzených exoplanet v historii. Vždyť v posledních letech se podobný počet rodil obvykle celý rok! Celkem bylo letos objeveno cca 124 exoplanet, což je o 15 více než vloni.
Nové balík exoplanet byl objeven metodou měření radiálních rychlostí pomoci spektrografu HARPS, který je součástí vybavení 3,6 m dalekohledu v Chile.
Dvě planety u jedné hvězdy (pouze ilustrační foto) Credit: NASA/Ames/JPL-Caltech
V americkém státě Wyoming dnes začíná kongres, věnovaný „extrémním planetárním systémům“. Název však není tak vášnivě zajímavý, jak se může zdát. Na kongres míří světová exoplanetární špička a zazní na něm běžné příspěvky od objevů Keplera, přes výsledky pozemských přehlídek až po informace o výzkumu spektrografu HARPS, který se v poslední době mimo jiné zaobíral hledáním planet u systému alfa Centauri.
Možná exoplaneta Kepler-19 c, která byla patrně objevena díky časování tranzitů, v představách malíře. Credit: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Média ale i seriozní astronomické portály zaplavují články o objevu neviditelné exoplanety kosmickým dalekohledem Kepler. Ne, že by se snad jednalo o další planetu s nízkým albedem nebo se před lovcem cizích světů nějak schovávala, jde spíše o nepovedenou nadsázku.
Evropská jižní observatoř svolala na pondělní odpoledne tiskovou telekonferenci, na které se chystá oznámit nový a důležitý exoplanetární objev. Zatím není jasné, o co přesně se bude jednat, avšak složení konference a dění v poslední době dávají tušit, kudy se naše odhady mají ubírat. V pondělí v 16:00 se akreditování novináři mohou zúčastnit konference třech astronomů: dr. Francesco Pepe (Ženevská observatoř) je jedním z předních odborníků na exoplanety, dr. Lisa Kaltenegger z Institutu Maxe Plancka je jednou z hlavních autorek nedávné studie, o které ještě bude řeč a třetím hostem konference bude dr. Markus Kissler-Patig nebo dr. Joe Liske, kteří by měli zastupovat budoucí projekt ESO, kterým je obří dalekohled E-ELT.
UPDATE: První pokus o start sond GRAIL nevyšel kvůli překročení limitu v rychlosti větru. Špatné počasí zmařilo i druhý pokus o start. V pátek jsou opět naplánovány dvě startovací okna a to ve 14:33:25 a v 15:12:31.
V pátek byl start opět odložen na sobotu v 14:29:45 nebo 15:08:52.
Dvojice malých, ale šikovných sond GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) se dnes odpoledne vydá vstříc Měsíci. Zatímco rychlejší sondy zvládnou let k našemu kosmickému sousedovi za tři dny, sondy GRAIL to vezmou oklikou a cesta jim tak zabere téměř čtyři měsíce. Start můžete sledovat živě na NASA TV. První čtvrteční startovací okno je ve 14:37:06 našeho času, reparát může NASA složit v případě špatného počasí nebo technického problému v 15:16:12 SELČ.
Na své cestě vesmírem prolétla sonda Rosetta i okolo Marsu a poslala nám tento nádherný snímek. Tak nějak by asi viděl člověk Mars z jeho oběžné dráhy.
Maya R. Cooper z NASA měla na nedávném setkání Americké chemické společnosti zajímavý příspěvek o potravinách, vhodných pro pilotovaný let k Marsu. Přestože člověk létá do vesmíru už půl století, „potravinová strategie“ pro delší kosmické lety je stále v plenkách.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením Elisabetty Caffau (Zentrum für Astronomie der Universität Heidelberg, Německo) objevil v souhvězdí Lva velmi zajímavou hvězdu s označením SDSS J102915+172927. Tato stálice byla korunována na hvězdu s nejmenším obsahem kovů.
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.