Ve škole nás učili, že planety na rozdíl od hvězd nesvítí vlastním světlem, ale odráží světlo sluneční. Není to sice tak úplně pravda, neboť plynní obři z různých důvodů vyzařují i více záření než dostávají a to zejména v infračervené části spektra, nicméně to teď nechme spát. Je pravdou, že každé vesmírné těleso odráží určité procento záření, které přijímá. Poměr odraženého a dopadajícího záření nazýváme albedo. Zatímco Jupiter díky mrakům z amoniaku odráží až polovinu záření, exoplaneta Tres-2 b pouze 1%. Jedná se tedy o velmi temný svět, skoro jako kdyby byl z uhlí.
TrES-2 b je pro astronomy starou známou. Objevena byla už v roce 2006 tranzitní metodou. Hmotnost a poloměr planety se odhaduje na zhruba 1,2 Jupiteru. Okolo mateřské hvězdy obíhá TrES-2 b ve vzdálenosti jen 0,035 AU s periodou 2,4 dní.
Díky malé vzdálenosti od hvězdy je povrch planety rozpálen na 1 000°C a to je příliš vysoká teplota na to, aby se v atmosféře planety mohly nacházet mraky amoniaku. Lze spíše očekávat sodík, draslík apod.
Mateřská hvězda TrES-2 se nachází v zorném poli kosmického dalekohledu Kepler. Lovec exoplanet si TrES-2 b „půjčil“ v prvních týdnech své mise v roce 2009, aby si na známé exoplanetě vyzkoušel své přístroje (v katalogu Keplera je TrES-2 b označena také jako Kepler-1 b). Vzhledem k tomu, že Kepler sleduje všechny vybrané hvězdy (asi 165 000) v zorném poli současně, mohli vědci hvězdu TrES-2 zkoumat i po zahájení vědecké části mise. Díky tomu dostali velmi přesná měření jasnosti hvězdy a pozorovali na 50 tranzitů planety před diskem hvězdy. TrES-2 b obíhá tak blízko ke své hvězdě, že má vázanou rotaci. Jinými slovy je ke svému slunci natočena stále stejnou stranou. Díky tomu dochází u planety ke střídání fází jako to můžeme pozorovat u našeho Měsíce. Pokud dokážeme získat přesná fotometrická data, měli bychom být schopni jednotlivé fáze rozlišit. Jenomže nestalo se tak, což naznačuje, že planeta je velmi tmavá. TrES-2 b vzhledem ke své vysoké teplotě září pouze v infračervené části spektra.
Zdroje: