Astronomové se připravují na konec srpna, kdy by podle předpovědi mohlo dojít k tranzitu exoplanety před poměrně jasnou hvězdou v souhvězdí Hadonoše. Exoplaneta podle všeho obíhá okolo svého slunce po velmi protáhlé eliptické dráze.
Astronomové jdou na lov tranzitu z doby, kdy se narodil Alois Jirásek
Exoplanety.cz jsou dostupné pro Kindle
Exoplanety.cz jsou jako první český astronomický web dostupné pro čtečku elektronických knih Kindle.
Soubor je aktualizován každý den ráno a ve formátu .mobi si ho můžete stáhnout na adrese:
http://www.kindly.cz/download/exoplanety_cz_mobi
Službu provozuje web kindly.cz, na kterém se můžete zdarma zaregistrovat a nechat si naše články zasílat emailem přímo do svého Kindle. Návod a podrobné informace jsou dostupné na www.kindly.cz, kde lze stáhnout i další zdroje.
Stažený soubor obsahuje vždy články za posledních 15 dní, maximálně však posledních 10 článků. Doporučujeme si jej proto stahovat alespoň jednou týdně.
Doporučujeme: kindly.cz na Facebooku a Twitteru (informace o nedostupnosti služeb, aktualizacích,…)
Bruce Gary: hledat exoplanety u bílých trpaslíků mohou i amatéři
Včera jsme vám psali o projektu PAWM, který si klade za cíl hledání exoplanet u bílých trpaslíků amatérskými prostředky. Z Evropy se zatím zapojili pozorovatelé z Itálie, Portugalska, Španělska, Kypru a Řecka. Nejmenší dalekohled má průměr jen 20 cm, největší pak přes metr. Několik otázek jsme položili koordinátorovi projektu. Bruce Gary (Hereford Arizona Observatory) odpovídal na otázky webu exoplanety.cz.
Amatérští astronomové se spojili a loví exoplanety u mrtvých hvězd
Stále více do popředí zájmu se dostává hledání exoplanet v blízkosti bílých trpaslíků. Amatérský astronom Bruce Gary nedávno založil projekt PAWM (Pro-Am White Dwarf Monitoring), jehož cílem je pozorování vybraných bílých trpaslíků ve snaze nalézt planetární společníky u těchto mrtvých hvězd.
Astronomové pozorují rekordní proměnnou hvězdu
Výzkum a hledání exoplanet má velmi blízko k některým dalším oborům astronomie. S těmito disciplínami jsou exoplanety v ideální symbióze. Některé starší obory astronomického bádání poskytly základní metody a postupy pro výzkum planet mimo Sluneční soustavu, exoplanety to svým příbuzným na oplátku vracejí v podobě urychlení rozvoje i poskytnutí kvalitních dat. Příkladem budiž mise Keplera, která je sice zaměřena na výzkum exoplanet, avšak ze získaných dat jsou u vytržení i stelární astronomové a proměnáři.
Nejjasnější exoplanetární matky I – Pollux vstal z mrtvých
Výzkum exoplanet je jedním z nejdynamičtějších oborů současné astronomie, dokáže přitáhnout pozornost veřejnosti ale oproti některým jiným disciplínám má jednu citelnou nevýhodu. Objekty našeho zájmu nemůžeme lidem ukázat v dalekohledu. Zatím jen hrstka exoplanet byla pozorována přímo a to těmi největšími pozemskými a kosmickými dalekohledy, ty ostatní byly objeveny a zkoumány nepřímými metodami. Jako cenu útěchy vám tak alespoň můžeme nabídnout seznam hvězd, u kterých byly nalezeny exoplanety a jsou viditelné pouhým okem z našich zeměpisných šířek.
Role těžších prvků při formování planetárních soustav
Již několik let je známo, že hvězdy, kolem kterých obíhají exoplanety, jsou bohatší na prvky těžší než vodík a helium. V astrofyzice se tyto prvky označují za kovy (i když některé z nich jsou nekovy), a jejich procentuální zastoupení ve hvězdě se nazývá metalicita. Těžší prvky usnadňují tvorbu jader planet při formování planet v akrečním disku, a urychlují proces jejich vzniku. Nicméně nová studie naznačuje, že i opak může být pravdou – lépe řečeno, že přítomnost exoplanet může vést k tomu, že hvězda obsahuje méně těžších prvků než by jinak měla.
Sledujte živě: start sondy Juno k Jupiteru
Dnes v 17:34 by z Mysu Canaveral měla odstartovat nosná raketa Atlas 5 s kosmickou sondou Juno pro výzkum Jupiteru. K největší planetě Sluneční soustavy dorazí Juno za 5 let a bude naveden na polární oběžnou dráhu kolem planety. V podmínkách vysoké radiace, obrněná titanovou schránkou, se bude po dobu více než 70 měsíců snažit přijít na kloub mimo jiné magnetickému poli a vnitřní stavbě planety. Vědce budou rovněž zajímat polární záře, které pozoroval v oblasti Jupiterových pólů Hubblův dalekohled.
Sonda NASA nalezla na Marsu tekoucí vodu!
Kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) objevila důkazy, které naznačují existenci tekoucí vody na povrchu Marsu.
Exoplaneta z Antarktidy?
Antarktida je pro astronomy zemí zaslíbenou. Pokud překousnete zimu a náležitě se vybavíte, můžete v tamním ledu hledat meteority nebo pozorovat oblohu za naprosto fantastických podmínek a dlouho trvající polární noci.
Tlačítko +1 od Google a „To se mi líbí“ na exoplanety.cz
Na exoplanety.cz jsme zkušebně přidali tlačítka +1 od Google a „To se mi líbí“ od Facebooku. Obě tlačítka naleznete u každého článku vpravo nahoře. Z technických důvodů jsme museli odstranit stream na naše Facebookové stránky z pravého sloupce webu. K naším stránkám se však (i bez účtu na Facebooku) dostanete kliknutím na patřičnou ikonku v pravém sloupci, původní stream pak naleznete také na stránce redakce.
Exoplanety.cz na Facebooku: www.facebook.com/exoplanety.cz
Proměnné hvězdy – dveře do světa hvězd a exoplanet (1) – historie
Nejstarší období
Mezi hvězdami viditelnými pouhým okem existuje několik proměnných hvězd. Kromě toho vždy vybuchovaly supernovy, objekty, které řadíme také mezi proměnné hvězdy, i když představují jejich extrémní skupinu. Z tohoto pohledu lze říci, že proměnné hvězdy jsou známé odnepaměti. Jejich výzkum však začal poměrně nedávno, a to nejen z pohledu historie lidstva, ale i z pohledu historie astronomie. Podepsal se na tom přístup antických učenců, kteří považovali vzdálený vesmír za neměnný – tzv. sféru stálic. Staří čínští pozorovatelé tímto předsudkem netrpěli a pečlivě zaznamenávali jakékoli změny na nebi. Díky nim víme, že roku 1054 vybuchla supernova v souhvězdí Býka. Dnes se na jejím místě nachází Krabí mlhovina, označovaná také M1 (v jejím centru byl objeven pulsar). Důvodem k pečlivým pozorováním v Číně bylo to, že supernovy (kterým se říkalo „hvězdy-hosté“) hrály roli v čínské astrologii. Tak, jako středověká a raně novověká Čína nevyužila svých obrovských možností v jiných oblastech, nerozvíjela ani astronomii. Ve starověku však byly Hipparchem zavedeny hvězdné velikosti (třídy) – první jednotky jasnosti, sice značně nepřesné, ale přesto důležité a v upravené podobě dodnes používané; máme-li se zabývat hvězdami měnícími svou jasnost, je třeba nejprve definovat jasnost.
Kepler-17: planeta o hustotě Jupiteru a hvězdná skvrna
Astronomům se pomoci dalekohledu HET (Hobby-Eberly Telescope) podařilo přetavit dalšího kandidáta, objeveného kosmickým dalekohledem Kepler, na potvrzenou exoplanetu. Kepler-17 b je typickým horkým Jupiterem. Ve světelné křivce mateřské hvězdy nalezli astronomové kromě planety i obří hvězdnou skvrnu.
Nalezneme obyvatelnou planetu díky pravidlu z 18. století?
Německý astronom Johann D. Titius si v roce 1766 povšiml, že planety Sluneční soustavy jsou uspořádány podle jistého klíče. V roce 1772 pak tento „klíč“ publikoval ředitel berlínské observatoře Johann E. Bode.
Obloha v srpnu 2011
Srpen patří mezi letní měsíce. 1. srpna Slunce vychází v 5 h 28 min a zapadá ve 20 h 27 min SELČ. Den trvá 14 h 59 min. 31. srpna vychází Slunce v 6 h 09 min a zapadá v 19 h 35 min. Den trvá 13 h 26 minut. V měsíci srpnu můžeme podle dlouhodobých zkušeností očekávat největší počet jasných nocí a klidný vzduch (zvláště k ránu). RNDr. Jaroslav Pícha v článku Vliv počasí na astronomická pozorování označuje srpen jako dlouhodobě nejlepší měsíc z hlediska pozorovacích podmínek.
Mise Keplera nemusí být díky škrtům v rozpočtu úspěšná
Když se v březnu roku 2009 vydal kosmický dalekohled Kepler na lov nových exoplanet, nesl si ve vínku zajištění fungování po dobu 3,5 let. Během primární části mise měly být splněny základní úkoly a to zejména objev exoplanet o hmotnosti Země, které obíhají okolo svých hvězd v obyvatelné oblasti. Tým okolo Keplera však nyní připouští, že nalezení „druhých Zemí“, není tak jednoduché, jak se původně čekalo. Kromě toho nad všemi projekty NASA visí Damoklův meč rozpočtových škrtů.
Na Marsu je mnohem více vody uložené v karbonátech
Vědci z NASA objevili další formu výskytu vody na Marsu. Pod tenkou vrstvou povrchových hornin, zejména oxidů železa, fungující jako nepropustný nátěr, je voda chemicky vázaná v karbonátech (uhličitanech). Množství takto vázané vody je patrně významné. Podobným způsobem je voda vázaná i v pozemských horninách v pouštních oblastech. Tento poznatek přispěje k upřesnění rozvrhu vědeckého programu vozítka Curiosity, které přistane na Marsu v kráteru Gale v srpnu příštího roku.
Vyplňte dotazník a pomožte zlepšit časopis Gliese!
Od příštího čísla časopisu Gliese připravujeme několik změn. Naším cílem je, aby byl časopis do budoucna podstatně kvalitnější a nezávislejší na webu. Dnes totiž obsah Gliese z 95% vychází z obsahu článků, které vyšly v průběhu uplynulých třech měsíců na exoplanety.cz. Nyní bychom to chtěli změnit a udělat z Gliese špičkový magazín, který bude občas zabíhat hlouběji do problematiky oboru.
Abychom udělali změny, které budou maximálně korespondovat s přáními naších čtenářů, potřebujeme i zpětnou vazbu. Velmi nám pomůžete, pokud vyplníte jednoduchý anketní dotazník na http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/casopis-gliese/
Hlasování končí v úterý 2. srpna ve 21:00.
Děkujeme za vaší účast!