Obyvatelná exoplaneta + objevený kyslík = život?

0

Přestože se nám to snaží občas někdo namluvit, najít mimozemský život bude v nejbližších desítkách let obtížné nebo spíše nemožné. Tedy pokud mimozemšťané nepřiletí.

Kepler našel v rámci nové mise (skoro) obyvatelnou planetu

0

Už nějakých 16 měsíců běží mise K2 dalekohledu Kepler. Nový úlovek dokazuje, že také v případě této mise můžeme očekávat objevy potenciálně obyvatelných planet.

NASA zveřejnila nové a neuvěřitelné fotografie Pluta!

Sond New Horizons po odmlce opět posílá na Zemi fotografie z průletu kolem Pluta a bude v tom ještě několik měsíců pokračovat. To, co dnes zveřejnila NASA, překračuje snad i ty nejodvážnější očekávání.

Hranice možného: Najde družice Cheops exoměsíce? A jak?

0

Možná už za dva roky odstartuje do vesmíru družice Cheops. Ta se bude zabývat výzkumem exoplanet tranzitní metodou, ale nebude je hledat. Cílem je především zpřesnění parametrů již známých exoplanet.

Planety u hvězdy smrti: Jsou exoplanety u pulsaru vzácné?

0

Představte si, že několik kilometrů od vašeho domu vybouchlo pár stovek jaderných bomb. Tak nějak zhruba byste se cítili na planetě u pulsaru. Příměr je to samozřejmě nesmyslný, vztažený na měřítko okolí vaší nebohé nemovitosti.

Úchvatné video: Když je potřeba přeparkovat vesmírnou loď

V pátek dvojice ruských kosmonautů nastoupila do lodi Sojuz TMA-16M a během 25 minut ji přeparkovala. Podívejte se na úžasné video z celého manévru.

Pluto má New Horizons za sebou, kam poletí teď?

NASA už zřejmě definitivně vybrala druhý cíl pro sondu New Horizons. K průletu dojde na Nový rok 2019.

Hubble pozoroval nejbližší kvasar, v jeho srdci řádí dvě černé díry

Hubblův kosmický dalekohled se podíval na aktivní galaxii Markarian 231 (Mrk 231), která obsahuje nejbližší kvasar – je jen 600 milionů světelných let od nás.

Horký jupiter KELT-6b má vzdáleného sourozence

0

Zhruba před dvěma lety představili astronomové objev tranzitující exoplanety KELT-6b pomoci dalekohledu KELT v Arizoně. Nyní se zdá, že má planeta vzdálenějšího sourozence.

Soukromá firma chystá první reklamu na Měsíci

Japonská firma chce na Měsíc poslat plechovku sportovního nápoje. Myslí to vážně nebo je to jen zbožné přání?

Z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková se odlomil balvan

13. srpna prošla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenková přísluním – byla tedy nejblíže od Slunce. Když se kometa blíží ke Slunci, začne se z jádra uvolňovat plyn a prach a utvoří se tolik známý chvost. Kometa 67P se ale přibližuje ke Slunci na vzdálenost 186 milionů km, takže to není tak dramatické jako u jiných vlasatic.

Pošlete své jméno na Mars se sondou InSight

Je zde opět další kampaň, pomoci které můžete poslat své jméno (nebo jméno někoho jiného) do vesmíru a to konkrétně na povrch Marsu.

Vše je jednoduché. Stačí se zdarma zaregistrovat na internetu, vaše jméno bude společně s dalšími nahráno na čip a ten umístěn na palubu kosmické sondy, která se v březnu příštího roku vydá na Mars.

Osahejte si kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenková pomoci interaktivní aplikace

Evropská kosmická agentura spustila povedenou aplikaci, díky které si můžete osahat povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková, kterou zkoumá sonda Rosetta.

Významný objev: Kepler našel další planety v dříve známém planetárním systému

0

Přes 1000 potvrzených exoplanet a více než 4,5 tisíce kandidátů. Kosmický dalekohled Kepler toho stihl od roku 2009 i přes problémy s gyroskopy opravdu hodně. Nový objev se ale poněkud liší od těch předešlých.

Kepler dnes v rámci mise K2 pozoruje jedno zorné pole po dobu asi 2,5 měsíců, pak se pootočí jinam. Je to kvůli jeho orientaci v kosmickém prostoru, kdy nefungující gyroskopy nahrazuje tlak záření ze Slunce.

Během tohoto putování po obloze se Keplerovi dostala do hledáčku také hvězda WASP-47, u které projekt SuperWASP v roce 2011 objevil horkého jupitera o velikosti nepatrně větší ve srovnání s „našim“ Jupiterem a oběžnou dobou 4,2 dní.

Pozorování Keplera bylo dobrou příležitostí k upřesnění parametrů planety, ale nakonec to dopadlo mnohem lépe. Kepler totiž u hvězdy našel další dvě planety!

Planeta „c“ má poloměr 3,6 Země a oběžnou dobu 9 dní. Planeta s označením „d“ se naopak nachází k hvězdě blíže než dříve známá WASP-47b a má oběžnou dobu necelých 19 hodin. Její hmotnost bude 8,9 Zemí a poloměr 1,8 Země.

Ve vzdálenosti jen 13 milionů km od hvězdy se tak těsnají tři planety – dvě vzdáleně podobné Neptunu, jedna Jupiteru.

Malá vzdálenost planet znamená, že se vzájemně gravitačně ovlivňují, což se projevuje i v jejich tranzitech – k nim nedochází pravidelně. Astronomové proto mohli využit tzv. změny v časech tranzitů (TTV) k určení hmotnosti planet „b“ a „d“ a ke stanovení hmotnostního limitu pro planetu „c“, která činí maximálně 8,5 ± 3,7 Země.

Hmotnost planety „b“ z TTV je mimochodem 337 (+22 / – 36) Země, což je ve shodě z dřívějšími odhady 362 ± 16 Země.

Nový objev je zajímavý v tom, že není obvyklé, aby Kepler našel další planety u hvězdy, u které jsme už nějakou tu planetu znali. Mnohem významnější je ale samotný systém – jednak je to dobrá laboratoř pro další výzkum nejen v oblasti TTV, ale i pro teoretiky. Horkých jupiterů sice známe dost, ale jen zřídka kdy jsou v systému s další planetou.

Celkem je známo 224 planet s hmotnosti větší než 80 Zemí a oběžnou dobou kratší než 10 dní. Jen v šesti systémech z tohoto počtu se vyskytuje další planeta. Žádná ale nemá oběžnou dobu kratší než 100 dní.

Zdroj: WASP-47: A Hot Jupiter System with Two Additional Planets Discovered by K2

51 Eri b: Jeden z nejlepších opravdových snímků exoplanety

0

No jestli nejlepší snímek exoplanety, o tom lze diskutovat (ale asi jo) ale určitě je to skutečný snímek nejlepší exoplanety.

Co přinese nástupce Keplera? Podívejte se!

0

V roce 2017 by se měla do vesmíru vydat družice TESS, která bude podobně jako Kepler hledat nové exoplanety.

TESS je považována za nástupce Keplera. Se slavným lovcem exoplanet má společnou metodu hledání – tranzitní fotometrii, ale jinak se dost zásadně liší. Kepler dnes v rámci mise K2 zorná pole střídá, ale v rámci první a nejplodnější mise pozoroval jen jedno místo na obloze. V něm se navíc nachází zejména vzdálenější hvězdy, takže řada Keplerových objevů jsou planety přes 1000 světelných let daleko.

TESS (podrobnosti v dřívějším článku) bude prohledávat celou oblohu a zaměří se na jasné a blízké hvězdy.

Následující animace ukazuje nejen rozdíl mezi TESS a Keplerem, ale také potenciál TESS. Světlé modré puntíky představují známé tranzitující exoplanety, černé ty, které objevil Kepler a oranžové jsou možné objevy TESS.

V animaci se postupně vzdalujeme od Země. Vzdálenost je uváděna v parsecích (pc), kdy 1 pc = 3,26 světelných let.

Pro lepší názornost:

Pojmenovávání exoplanet je největším úletem v moderní historii astronomie

0

Za pár dní už bylo odesláno na 40 tisíc hlasů, takže je to poměrně slušný popularizační počin. Pořád tak nějak tajně doufám, že na konci toho všeho bude sdělení, že šlo o recesi, sociologický průzkum a IAU ani nezveřejní vítězné výsledky.

Tatooine číslo 10: Desátá cirkumbinární exoplaneta od Keplera

0

Tyhle články nepíšu rád. Jaké tyhle? Takové, když se v médiích objeví s velkou pompou objev, o kterém jsme psali už před delším časem, kdy o tom věděla jen odborná veřejnost čtoucí studie.