Přestože se nám to snaží občas někdo namluvit, najít mimozemský život bude v nejbližších desítkách let obtížné nebo spíše nemožné. Tedy pokud mimozemšťané nepřiletí.
Dnes jen stěží dokážeme objevovat obyvatelné exoplanety. V budoucnu na tom budeme lépe, obyvatelné světy uvidíme přímo a budeme moci zkoumat i jejich atmosféru. Pomoci by nám k tomu mohl třeba zatím pouze zvažovaný nástupce dalekohledu Jamese Webba (který se sám do vesmíru ještě nevydal).
Jak ale řekl Sagan (vědec, ne cyklista), velká tvrzení si žádají také velké důkazy. A získat tento důkaz bude obtížné. Například objev metanu v atmosféře kamenné planety sice může značit přítomnost života, ale také nemusí, jak dokazuje Mars, v jehož atmosféře byl metan patrně objeven…a vidíte, ani u sousední planety neznáme jeho zdroj.
Podobně je na tom také kyslík. Ten na Zemi produkují rostliny, takže souvisí přímo s existencí života. Na jiných planetách tomu tak ale být nemusí.
Nová studie totiž velmi správně poukazuje na fakt, že kyslík nemusí být biologického původu, ale může vznikat i při jiných procesech – jeho původ může být třeba ve fotodisociaci vodní páry v atmosféře, pokud planeta čelí vyšším dávkám ultrafialového záření.
Autoři se ale věnují jinému jevu. Podle nich může kyslík vznikat z vody při fotokatalytické reakci za působení blízkého ultrafialového záření, kde fotokatalyzátorem je oxid titaničitý. Toho samozřejmě musí být na povrchu určité množství.
Pro budoucí hledače mimozemského života to ale není nečekaná špatná zpráva. Už delší dobu se předpokládá, že se v atmosféře nebude hledat jen samotný kyslík, ale spíše modelové kombinace plynů.
Zdroj: Nature