Představte si, že několik kilometrů od vašeho domu vybouchlo pár stovek jaderných bomb. Tak nějak zhruba byste se cítili na planetě u pulsaru. Příměr je to samozřejmě nesmyslný, vztažený na měřítko okolí vaší nebohé nemovitosti.
Pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy, ale především jsou to pozůstatky po výbuchu supernovy, tedy události ne moc pozitivní pro planety v blízkosti hvězdy. Přesto právě u pulsaru objevil Aleksander Wolszczan pomoci radioteleskopu Arecibo první exoplanety. Bylo to na počátku devadesátých let – objev byl oznámen na setkání Americké astronomické společnosti v roce 1992.
Okolo pulsaru PSR 1257+12 obíhají zřejmě dokonce tři planety. Později objevili astronomové ještě jeden systém u pulsaru a teoreticky jeden, který je v říši kandidátů. V katalozích exoplanet podobné exoplanety nenajdete tak snadno, jsou totiž ukryty pod metodou „timing“, kde jsou ale i jiné exoplanety – typicky exoplaneta u dvojhvězdy, objevená pozorováním změn periody oběhu složek.
To je teď ale nepodstatné. Důležité je, že astronomové příliš exoplanet u pulsarů nenašli. Proč?
Předně je potřeba říct, že existuje několik možností, jak mohly planety u pulsarů vzniknout. Teoreticky mohla planeta přežít výbuch supernovy (ne moc reálné) nebo být pulsarem zachycena, ale jako nejpravděpodobněji se jeví scénář, kdy planeta vznikla z trosek, které zbyly po výbuchu supernovy. Část materiálu z bývalé hvězdy začne padat směrem k pulsaru a utvoří disk, ze kterého mohou planety vzniknout.
V nové studii se Matthew Kerr a jeho kolegové podívali na 151 mladých pulsarů, u kterých by přicházela v úvahu zejména poslední možnost vzniku planet.
U žádného pulsaru ale přesvědčivé důkazy o existenci planety nenašli, což může znamenat, že planety u pulsarů jsou sice asi možné, ale budou spíše vzácností. Případně vznikají pomaleji (déle než za 2 miliony let)
Zdroje:
- aasnova.org
- Limits on Planet Formation Around Young Pulsars and Implications for Supernova Fallback Disks