Už nějakých 16 měsíců běží mise K2 dalekohledu Kepler. Nový úlovek dokazuje, že také v případě této mise můžeme očekávat objevy potenciálně obyvatelných planet.
Mise K2 probíhá od května 2014. Kepler při ní využívá jen dva zbylé setrvačníky, motory a tlaku slunečního záření. Přesnost samozřejmě už není tak velká, jako bývala a jedno zorné pole je pozorováno pouze necelé tři měsíce.
Přesto je možný objev potenciálně obyvatelných planet a to u červených trpaslíků. Obyvatelná oblast je u nich blíže, takže hledaná planeta má kratší oběžnou dobu.
Jedním z takových systémů je K2-3, který byl objeven již v rámci první kampaně v loňském roce. Ve vzdálenosti asi 150 světelných let nalezneme červeného trpaslíka o hmotnosti a velikosti přibližně poloviny Slunce.
Kepler u hvězdy objevil tři planety, spektrograf HARPS v Chile pak přidal hmotnosti.
Planeta „b“
- Poloměr: 2 Země
- Hmotnost: 8,4 Země
- Oběžná doba: 10 dní
Planeta „c“
- Poloměr: 1,6 Země
- Hmotnost: 2,1 Země
- Oběžná doba: 24,6 dní
Planeta „d“
- Poloměr: 1,5 Země
- Hmotnost: 11,1 Země
- Oběžná doba: 45,6 dní
Údaje o hmotnosti je nutné brát s rezervou. Zejména kvůli hvězdné aktivitě jsou údaje o hmotnosti planet „c“ a „d“ velmi nepřesné. Údaje o planetě „b“ jsou známy přesněji (8,4±2,1 Země), takže můžeme odhadnout její hustotu – asi 4 300 kg/m3 (respektive mezi 3 540 a 6 300 kg/m3).
Planeta „d“ se pak nachází poblíž vnitřního okraje obyvatelné oblasti. Její poloměr 1,5 Země je přibližně na úrovni Kepler-452b. Hmotnost už tak pozitivně nevypadá, ale jak již bylo uvedeno, známe ji s velkou nepřesností.
Planetární systém by mohl být vhodným cílem pro transmisní spektroskopii, kdy se zkoumá atmosféra tranzitující planety nepřímo.
Autoři studie také nevylučují existenci čtvrté planety s oběžnou dobou 100 dní. Je otázkou, zda tato planeta existuje a pokud ano, tak zda také ona vykonává tranzity, které mohly Keplerovi uniknout.
Zdroj: A HARPS view on K2-3