Podívejte se na nejnovější snímky z laboratoře Curiosity, která stále neúnavně pracuje v kráteru Gale.
Všechny fotografie byly pořízeny v uplynulých dnech. Ty černobílé jsou z navigačních kamer (NavCams) a jejich dominantou jsou nepochybně písečné duny, které tým pojmenoval neformálně jako Bagnold Dunes.
Credit: JPL, NASA
Kepler pokračuje v neúnavném hledání nových exoplanet. V rámci prodloužené mise K2 je zdá se stále velmi úspěšný.
Kepler hledal exoplanety v jedné části oblohy, která se nachází převážně v souhvězdích Lyry a Labutě od května 2009 do května 2013. Poté mu odešel i druhý setrvačník, který slouží ke stabilizaci a ovládání teleskopu v kosmickém prostoru. Mise Keplera tak skončila. Dnes už víme, že diskuse o smrti Keplera byly předčasné. O rok později začala mise s označením K2. Práci jednoho setrvačníku nahrazují motory a tlak slunečního záření.
Zorná pole mise K2 leží okolo ekliptiky a Kepler se musí jednou za necelé tři měsíce pootočit. Naostro začala mise K2 na konci května 2014 a momentálně probíhá od 3. října do 26. prosince kampaň číslo 7.
V rámci K2 už bylo objeveno a potvrzeno několik zajímavých exoplanet. Nyní vychází i podrobnější analýza většího množství kandidátů.
Tým vědců vzal data z kampaní 0 až 3 (od 8. března 2014 do 3. února 2015). Cekem bylo objeveno 234 exoplanetárních kandidátů u 208 hvězd. V hledáčku Keplera bylo přitom celkem 59 174 cílů.
Je to poměrně pestrá skupina kandidátů. Ve studii najdeme i srovnání tohoto vzorku s první misí. Ubyly menší planety od 1 do 4 poloměrů Země a naopak přibyly ty větší okolo 4-8 poloměrů Země. Kepler dosahuje v rámci K2 menší přesnosti a pozoruje zorné pole po kratší dobu. Na druhou stranu je schopen objevit také menší exoplanety a to zejména u červených trpaslíků. Jeho přesnost vzrostla od kampaně číslo 3, kdy se podařilo Keplera více stabilizovat.
V novém vzorku je rovněž o dost více kandidátů s krátkou oběžnou dobou a přibyly také ty u jasnějších hvězd (cca 11-13 mag). Někteří z těchto kandidátů mohou být vhodní pro budoucí výzkum své atmosféry pomoci spektroskopie.
Seznam kandidátů naleznete v příloze odborného článku (odkaz na pdf).
Na stranách 12 až 14 je seznam kandidátů. Zajímat by vás mohly tyto údaje v tabulkách:
Je to už více než měsíc, co astronomové představili netradiční světelnou křivku z dalekohledu Kepler. Hned se začalo psát o mimozemských civilizacích…
KIC 8462852 vás nepochybně nemohla minout, ale pokud už ano, tak doporučuji článek z konce října.
Kepler objevil u této hvězdy poklesy jasnosti ale ne jen tak ledajaké. V tomto případě byly nepravidelné, hloubka tranzitů se měnila a dostala až k 20 %.
Nyní je KIC 8462852 opět na scéně, ale vlastně jsme se toho moc nedozvěděli. NASA pouze uveřejnila informaci o připravovaném odborném článku (abstrakt).
Autoři původní studie použili data z družice WISE, aby se na hvězdu podívali infračerveným okem. Pokud by objevili přebytek tohoto záření, ukazovalo by to na přítomnost horkého prachu, který vznikl při nějaké obrovské srážce – asteroidů, asteroidu a planety apod. Ale nic takového nenašli. Data ovšem byla z roku 2010.
Nová studie, kterou vedl Massimo Marengo (Iowa State), pracuje s novějšími infračervenými pozorováními a to z kosmického dalekohledu Spitzer. Ten se na KIC 8462852 podíval spíše náhodně v letošním roce. Ani on ale žádný přebytek infračerveného záření nenašel.
Odborný článek zatím není k dispozici, ale už dnes víme, že nás nejspíše k vysvětlení záhady KIC 8462852 nepřiblíží.
V médiích tolik populární umělé artefakty mimozemské civilizace ovšem nejsou variantou, se kterou by se pracovalo. Jako nejpravděpodobnější i když i tak značně „šílené“ vysvětlení je, že Kepler pozoroval obrovský roj komet, který může být ovlivněn existencí blízkého průvodce (hvězdy).
Zdroj: JPL
V USA dávají do budoucna důvěru soukromým firmám. Ty už dopravují zásoby na ISS a v budoucnu zajistí i pilotované lety.
Jak už asi víte, SpaceX se pokouší postavit raketu, která se po splnění svého úkolu dokáže vrátit zpět a může být tak znovu použita. Firma pro tyto účely postavila speciální testovací exemplář a zkouší také přistávat s prvním stupněm rakety Falcon 9 – a to z bezpečnostních důvodů na plovoucí plošině. SpaceX má už dnes svou raketu ale také kosmickou loď Dragon, která už dnes dopravuje k ISS zásoby a dokáže se také vrátit zpět na Zemi, čímž se liší od jiných zásobovacích lidí.
Konkurenční Blue Origin zakladatele Amazonu Jeffa Bezose na to jde trochu jinak, moc se veřejně nechlubí ale rozhodně si zaslouží pozornost.
Blue Origin nyní uveřejnila video z testu své rakety New Shepard. Ta dokázala vyletět do výšky přes 100 km a po suborbitálním letu měkce přistát na pevnině v Texasu! Testovací kapsle přistála samostatně na padácích.
Blue Origin tak umí to, o co se SpaceX teprve pokouší. Na druhou stranu u SpaceX už mají hotovou raketu i kosmickou loď.
Průběh letu (23. listopadu 2015)
Marsovský měsíc Phobos to má zpečetěné. V budoucnu ho čeká neveselý konec. Otázkou je, jak tento konec bude vypadat.
Zatím se vedou debaty, zda na třetí planetě u Slunce existuje inteligentní život, ale planeta je prokazatelně obyvatelná.
Podle některých je exoplaneta Kepler-438b potenciálně nejobyvatelnější exoplanetou, kterou jsme zatím našli. Jenomže nová studie je studenou či spíše horkou sprchou pro podobné úvahy.
Astronomové před pár dny objevili daleko za dráhou Neptunu objekt s označením V774104, který je v jistém ohledu rekordmanem. Je to nejvzdálenější známý objekt ve Sluneční soustavě?
Nebo minimálně jednu z nejpodobnějších. GJ 1132b se nachází jen 39 světelných let od nás.
Ono se to samozřejmě nejmenuje planetární břitva, ale pracovně jsem si to tak nazval. Mladý astronom vymyslel klíč k definici planety. Klíč, který možná funguje v celém vesmíru.
Sonda New Horizons pravděpodobně našla na povrchu Pluta sopky. Pochopitelně úplně jiné, než ty, které známe ze Země.
KOI-3138.01 bude spíše sestrou Venuše. Poloměr exoplanety je ale stejný se Zemí. Má to ovšem háček.
KOI-3138.01 je dalším kandidátem na exoplanetu o velikosti Země. Není přitom bleskem z čistého nebe, v katalogu kandidátů od Keplera je už nějaký ten pátek. Jedná se o úlovek ještě z první mise Keplera.
Nyní ale už můžeme mluvit o potvrzené exoplanetě. Její objev bude tento týden prezentován na 47. ročním meetingu Planetární divize Americké astronomické společnosti.
Exoplaneta KOI-3138.01 má mít poloměr 1,08 Země. Život na povrchu ale hledat nebudeme. Planeta bude v tomto ohledu podobná spíše Venuši. Okolo své hvězdy totiž oběhne jednou za devět dní, což je samozřejmě dost málo i přesto, že hvězdou je červený trpaslík. Tedy asi…
S tou mateřskou hvězdou to bude totiž problém. Měření radiálních rychlostí ukazují na přítomnost společníka. Budou potřeba další pozorování, aby se existence společníka prokázala nebo vyvrátila. Proč je to tak důležité?
Představte si pro zjednodušení případ, kdy relativně blízko od sebe obíhá kolem společného těžiště hvězda a hnědý trpaslík. Kepler ale vidí ve svém zorném poli jen jednu „hvězdu“.
V takovém případě je obtížné určit, okolo jakého tělesa vlastně planeta obíhá. To je samozřejmě důležité pro určení její velikosti, která vychází právě z velikosti hvězdy. Z logiky je rozdíl, když vám planeta způsobí pokles jasnosti o 1 % u hvězdy velikosti Slunce (třeba) nebo červeného trpaslíka.
V případě KOI-3138.01 existuje spíše menší, ale přesto možnost, že neobíhá okolo červeného trpaslíka ale okolo jeho společníka, kterým by mohl být hnědý trpaslík o hmotnosti 5 % Slunce. V takovém případě by byla planeta větší a podobala se spíše Neptunu.
Zdroj: An Exo-Venus Around a Cool, Nearby Star (Isabel Angelo , Jason F. Rowe , Steve B. Howell); 47th DPS Meeting
Možná bychom o tom ani nepsali, ale tohle vypadalo vizuálně velmi zajímavě. V Kalifornii viděli v sobotu večer na obloze zvláštní objekt.
… protože žijeme v době internetu, mobilů a sociálních sítí, strhla se ihned vášnivá diskuse o tom, o co se vlastně jedná. Zapojil se do ní dokonce i slavný astronom a lovec těles za dráhou Neptunu Mike Brown.
WASP-43b byla objevena v roce 2011 přehlídkou SuperWASP. Jedná se o poměrně známého horkého jupitera s hmotností dvakrát větší a poloměrem přibližně na úrovni našeho Jupiteru.
Podrobné snímky povrchu nebeských těles přináší občas vášnivé diskuse o tom, že sonda objevila něco podezřelého. Co vše vidí náš mozek v blízkém i vzdáleném vesmíru?
Na internetu je výborná vizualizace velké části dosud objevených exoplanet. Autorem je Martin Vargic ze Slovenska.
Už jsou to čtyři roky, co David Nesvorný přišel s teorií, že Sluneční soustava měla kdysi o jednu planetu navíc. Tu pravděpodobně Jupiter vystřelil do mezihvězdného prostoru.
