Už dlouho… pokud vůbec někdy, nezpůsobily exoplanety takový rozruch jako je tomu v případě KIC 8462852. Ačkoliv s exoplanetami tento případ asi souvisí jen vzdáleně, přestože je za vším kosmický dalekohled Kepler.
Ten pozoroval ještě při první misi jasnost hvězdy KIC 8462852 s cílem najít u ní případné poklesy jasnosti. To se sice povedlo, ale poklesy jsou nepravidelné, hloubka tranzitů se mění a dokonce jde až k 20 %. Pro neznalé uveďme, že u exoplanety je maximálně v jednotkách (menších) procent. A samozřejmě u planety dochází k tranzitům pravidelně.
Autoři studie se zaobírali různými scénáři, ale uspokojivou odpověď nenašli. Jakmile se studie objevila na internetu, objevila se také zmínka o tom, že vysvětlením může být existence nějakého mimozemského artefaktu – jakási obdoba Dysonovy sféry.
Zmínka o mimozemšťanech samozřejmě prodává mnohem lépe než nějaké diskuse o podivné světelné křivce. Ve druhém případě by o tom nejspíše vyšel článek pouze na Exoplanety.cz a měl desetinovou čtenost.
Když se na to člověk dívá s odstupem času, byla zmínka o mimozemšťanech, která mimochodem vzešla od astronoma, poměrně logická. V poslední době se totiž hojně diskutuje o jakési renesanci SETI. Existuje několik projektů a dokonce i studií, které se snaží využít existujících dat z kosmických dalekohledů k hledání projevů vyspělých mimozemských civilizací. KIC 8462852 je samozřejmě pro podobné úvahy naprosto učebnicový příklad a dar z nebes, ale neměli bychom tuto možnost zahrnovat mezi zvažované hypotézy či ji dokonce označovat za teorii.
Větší problém vidím v tom, jak se tématu zhostily některé serióznější weby. Autoři nechtěli být nálepkování jako šarlatáni, protože jakákoliv zmínka o mimozemské civilizace vás často zařadí do skupinky ufologů a tak ze sebe udělali raději pitomce. To když začali vymýšlet své „vědecké“ hypotézy – třeba o dosud neobjeveném jevu u hvězd apod. Doufejme, že nemají pravdu, protože prudký a nečekaný pokles jasnosti u normální, evidentně neproměnné hvězdy hlavní posloupnosti u mě nabourává jednu z mála jistot – že i zítra vyjde slunce.
Ale teď vážně. Podobnou diskusi samozřejmě museli podstoupit i autoři studie (kterou mnozí neviděli a začali tak plácat nesmysly), ale jak už jsme naznačili, KIC 8462852 je normální hvězdou. Můžeme tak vyloučit například velké hvězdné skvrny, pulzující proměnou hvězdu i to, že by se jednalo o zákrytovou dvojhvězdu.
Jako nejpravděpodobnější vysvětlení uvádějí autoři roj komet. Jádra komet jsou obvykle maximálně několik km velká. Kepler ale pozoroval pravděpodobně tranzit něčeho většího, než je planeta. Kometa ovšem není jen jádro, je to také chvost a kóma. Aby ale došlo k tomu, co pozoroval Kepler, potřebovali bychom těch jader zřejmě opravdu hodně. To ale nemusí být problém. Průchod blízké hvězdy mohl směrem k hvězdě vymrštit obrovské množství jader. Je to značně problematická hypotéza, ale asi zatím nejlepší.
Někde jsem četl, že něco podobného je nemožné, protože by byla příliš velká náhoda, abychom něco podobného pozorovali. To je ovšem nesmysl. Náhoda je druhé jméno dalekohledu Kepler… i nalezení tranzitující exoplanety vyžaduje slušnou dávku štěstí. Proto také Kepler těch hvězd pozozoroval přes 100 tisíc současně.
Na KIC 8462852 se teď zaměří dalekohledy – Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd již vyhlásila pozorovací kampaň. Samozřejmě to zkusí i fandové SETI. Stejnojmenný institut nasměřuje své antény ATA a v akci má být prý i soustava Very Large Array.