Zatím se vedou debaty, zda na třetí planetě u Slunce existuje inteligentní život, ale planeta je prokazatelně obyvatelná.
Teď ale vážně. Spektrograf HARPS-N je sourozencem stále ještě slavnějšího přístroje HARPS. Na rozdíl od něj se nenachází v Chile, ale na severní polokouli (proto N) a to konkrétně na italském Telescopio Nazionale Galileo (TNG) na observatoři La Palma na Kanárských ostrovech.
Jedním z hlavních úkolů spektrografu je validace a výzkum exoplanet, které objevil Kepler, ale vedle toho na něm běží třeba program HARPS-N Rocky Planet Search. V rámci něj byl nedávno objeven velmi zajímavý systém HD 219134.
Nyní vyšla zajímavá studie o pozorování z loňského roku. HARPS-N tehdy pozoroval po dobu asi jednoho týdne naše Slunce. Co ho k tomu vedlo?
Naše Slunce je relativně klidnou hvězdou. Přesto existují také na Slunci jevy, které pro lovce exoplanet představují šum. HARPS-N se snaží najít ve spektru hvězdy nepatrné posuvy spektrálních čar, které by naznačovaly změny v radiálních rychlostech způsobené tím, že s hvězdou v prostoru „cloumá“ případná planeta. Šum tuto snahu astronomů značně komplikuje.
Pod pojmem šum se může ukrývat celá řada jevů:
- hvězdné oscilace, které trvají řádově minuty
- hvězdné granulace a supergranulace – řádově minuty až 48 hodin
- krátkodobá hvězdná činnost v rámci rotace hvězdy – existence povrchových nehomogenit (hvězdné skvrny – analogie slunečních skvrn apod.)
- dlouhodobá hvězdná činnost – řádově léta, souvisejí s magnetickými cykly apod.
Spektrograf HARPS-N se proto zaměřil na Slunce, u kterého je výhoda, že o něm máme díky družicím velmi podrobný přehled 24 hodin denně. Astronomové tak vědí o jevech na Slunci, zejména třeba o hvězdných skvrnách. Na Slunci se mohou naučit tyto jevy korigovat, což samozřejmě zlepší možnosti současných spektrografů.
Do dvou až tří let chtějí takto astronomové „objevit“ Venuši a posunout výkonnost současných spektrografů k vysněnému cíli, kterým je detekce planet o velikosti Země.
Zdroj: HARPS-N observes the Sun as a star