WASP-43b byla objevena v roce 2011 přehlídkou SuperWASP. Jedná se o poměrně známého horkého jupitera s hmotností dvakrát větší a poloměrem přibližně na úrovni našeho Jupiteru.
Na exoplanetu se už podíval Hubbleův dalekohled, pomoci kterého byla sestavena teplotní mapa WASP-43b a v atmosféře objevena vodní pára.
Planeta je zajímavá mimo jiné tím, že okolo hvězdy, která má zhruba 60 % velikost a hmotnost ve srovnání se Sluncem obíhá s periodou jen 0,81 dní! Velká poloosa dráhy je 0,01526 neboli asi 2,3 milionů km.
Vliv hvězdy na planetu bude dramatický. Nejde ani tak o záření jako spíše o slapové síly. Plynný obr bude deformován, pozorovali bychom u něj jakési vyboulení. Protože rychlost rotace hvězdy bude menší, než doba oběhu, zůstává tato „boule“ za planetou, což bude mít v konečném důsledku vliv na moment hybnosti. Zjednodušeně řečeno: dráha planety by se měla měnit a planeta by měla postupně směřovat po spirále směrem k hvězdě. Někteří horcí jupiteři pak skončí dost neslavně.
Odpozorovat tento „pád“ na hvězdu není vůbec jednoduché. Astronomové se o to v nové studii přesto pokusili. Pozorovali tranzity exoplanety pomoci 1,25 m dalekohledu AZT-11, který se nachází na Ukrajině (Krymská astrofyzikální observatoř) a pomoci dalekohledu P60 na Palomar Observatory v USA.
AZT-11 získal jeden tranzit v roce 2012, P60 pak dalších sedm v letech 2014 a 2015. Osm tranzitů není mnoho, ale zde jde spíše o pozorování dlouhé epochy, neboť cílem je zaznamenat jev, který přece jen není úplně výrazný.
Autoři nakonec odhadli zkrácení oběžné doby planety o 0,02890795 ± 0,00772547 sekund za rok. Je ovšem otázkou, zda se jim skutečně podařilo změřit to, co změřit chtěli. Konec konců nejde o první studii na toto téma a předešlá pozorování dospěla k hodnotě o řád větší! Sami autoři připouštějí, že bude potřeba více pozorování v dalších letech.
Zdroj: The Possible Orbital Decay and Transit Timing Variations of the Planet WASP-43b