Astronomové se připravují na konec srpna, kdy by podle předpovědi mohlo dojít k tranzitu exoplanety před poměrně jasnou hvězdou v souhvězdí Hadonoše. Exoplaneta podle všeho obíhá okolo svého slunce po velmi protáhlé eliptické dráze.
U některých exoplanet, které byly objeveny metodou měření radiálních rychlostí, se následně ukázalo, že z našeho pohledu přecházejí před svou hvězdou. Pozorováním těchto tranzitů pak můžeme o planetě získat další informace a to především o její velikosti. Čas od času se proto v rámci astronomické obce organizují pozorovací kampaně, kdy je cílem odhalit možný tranzit nějaké známé exoplanety.
V období mezi 23. a 25. srpnem se astronomické přístroje zaměří na značně kontroverzní planetu HD 156846 b, která byla objevena už před 4 lety. Hmotnost planety není zcela přesně známá a odhaduje se na nejméně 10 Jupiterů. Je tedy docela možné, že se ve skutečnosti jedná o hnědého trpaslíka.
Exoplaneta (nebo hnědý trpaslík) obíhá okolo mateřské hvězdy s periodou necelých 360 dní po značně protáhlé eliptické dráze s výstřednosti 0,848. Nejblíže se ke svému slunci planeta dostane vzdálenost jen 0,15 AU, nejdále pak až na 1,8 AU. Oběžnou dráhu planety naleznete zde – odkaz.
Samotná mateřská hvězda má hmotnost asi 1,4 Slunce a na pozemské obloze dosahuje jasnosti 6,5 mag, takže je dostupná už menším dalekohledem.
Podle předpovědi by planeta mohla před svou hvězdou přecházet ke konci srpna, ačkoliv… je dobré připomenout fakt, na který občas zapomínáme a totiž, že vše co na obloze vidíme, je ve zkutečnosti minulost. Podíváme-li se na náš Měsíc, vidíme ho tak, jak vypadal před jednou sekundou. V případě Slunce se jedná o osm minut a u planet o desítky minut. Astronomové se tak v případě hvězdy HD 156846 chystají na lov tranzitu, ke kterému reálně došlo někdy v roce 1851, kdy se narodil Alois Jirásek. Je však otázka, zda rovina oběžné dráhy planety směřuje k nám a máme tak šanci tranzit vidět.
Zdroje: