Výzkum exoplanet je jedním z nejdynamičtějších oborů současné astronomie, dokáže přitáhnout pozornost veřejnosti ale oproti některým jiným disciplínám má jednu citelnou nevýhodu. Objekty našeho zájmu nemůžeme lidem ukázat v dalekohledu. Zatím jen hrstka exoplanet byla pozorována přímo a to těmi největšími pozemskými a kosmickými dalekohledy, ty ostatní byly objeveny a zkoumány nepřímými metodami. Jako cenu útěchy vám tak alespoň můžeme nabídnout seznam hvězd, u kterých byly nalezeny exoplanety a jsou viditelné pouhým okem z našich zeměpisných šířek.
Nejjasnější hvězdou, u které byla objevena exoplaneta, je HD 62509. Pod tímto označením se ukrývá Pollux – nejjasnější hvězda v souhvězdí Blíženců.
Jedná se o hvězdu spektrální třídy K0IIIb o hmotnosti 1,86 Slunce a poloměru téměř devíti Sluncí, kterou nalezneme ve vzdálenosti 34 světelných let. Jasnost hvězdy dosahuje 1,15 mag, takže byste ji na obloze měli bez problémů nalézt pouhým okem i z ulic přesvětlených měst.
Exoplaneta Pollux b (HD 62509 b) má hmotnost 2,9 Jupiteru a obíhá ve vzdálenosti 1,69 AU s periodou 589 dní.
Není bez zajímavosti, že objev exoplanety byl představen v odborném tisku už v roce 1993, avšak potvrzení se dočkal až o celých 13 let později v roce 2006 více méně stejným týmem pod vedením Artiho Hatzese. Pollux b se tak klidně mohl stát jednou z prvních nebo dokonce úplně první objevenou exoplanetou. Prvenství nakonec připadlo v roce 1995 planetě 51 Peg b.
Kromě možné existence planety u Polluxu byly v roce 1993 představeny také odchylky v radiálních rychlostech u hvězd Arcturus a Aldebaran. V prvním případě mělo jít o možnou exoplanetu s hmotnosti 12 Jupiterů, která by okolo hvězdy obíhala ve vzdálenosti 1,1 AU s periodou 233 dní, ve druhém případě pak o planetu s hmotnosti 1,4 Jupiteru a oběžnou dobou 634 dní. Autoři však později všechny tři kandidáty stáhli s tím, že za odchylkami v radiálních rychlostech je spíše samotná mateřská hvězda než planetární průvodce. Zatímco v případě hvězd Arcturus a Aldebaran se exoplanety dosud nenašly, Pollux svou oběžnici má.
Zdroje:
- Confirmation of the Planet Hypothesis for the Long-period Radial Velocity Variations of Beta Geminorum
- Long-period radial velocity variations in three K giants