Astronomům se pomoci dalekohledu HET (Hobby-Eberly Telescope) podařilo přetavit dalšího kandidáta, objeveného kosmickým dalekohledem Kepler, na potvrzenou exoplanetu. Kepler-17 b je typickým horkým Jupiterem. Ve světelné křivce mateřské hvězdy nalezli astronomové kromě planety i obří hvězdnou skvrnu.
Kandidát KOI-203 (KIC 10619192) už neokupuje tabulky pouhých exoplanetárních kandidátů. Astronomům se podařilo změřit radiální rychlost mateřské hvězdy spektrografem na dalekohledu HET a tím nejen určit hmotnost hvězdy a planety, ale také potvrdit existenci planetárního průvodce nezávislou metodou.
Mateřská hvězdy je co do hmotnosti, velikosti a teploty velmi podobná našemu Slunci. Ve vzdálenosti 0,026 AU obíhá planeta o hmotnosti 2,45 a poloměru 1,31 Jupiteru. Díky znalosti velikosti a hmotnosti nebylo těžké vypočítat hustotu planety, která se odhaduje na 1350 kg/m3, což je srovnatelné s Jupiterem.
Kepler-17 b obíhá okolo svého slunce s periodou jen 1,486 dní (35,6 hodin). Mateřská hvězda je na rozdíl od Slunce poněkud aktivnější. Astronomové nalezli v datech periodicky se opakující deformaci světelné křivky. Kromě poklesu jasnosti hvězdy vlivem tranzitu exoplanety, ke kterému dochází každých 35,6 hodin, je patrná deformace světelné křivky každých 11,89 dní. Tento pokles jasnosti ovšem modelově neodpovídá přechodu planety ale existenci obří hvězdné skvrny (analogii sluneční skvrny). Tyto skvrny jsou chladnější oblasti v hvězdné fotosféře. Pokud je k nám hvězda nakloněna polokoulí, na které se nachází obří skvrna nebo skupina skvrn, přichází od ní méně světla, což se ve světelné křivce (grafu závislosti jasnosti na čase) projeví. Astronomové tak byli schopni určit periodu rotace hvězdy.
Zatímco hvězda uskuteční jednu otočku kolem své osy, exoplaneta Kepler-17 b okolo ní oběhne přesně osmkrát.