epsilon Aurigae v představách malíře. Credit: NASA
epsilon Aurigae v představách malíře. Credit: NASA

Výzkum a hledání exoplanet má velmi blízko k některým dalším oborům astronomie. S těmito disciplínami jsou exoplanety v ideální symbióze. Některé starší obory astronomického bádání poskytly základní metody a postupy pro výzkum planet mimo Sluneční soustavu, exoplanety to svým příbuzným na oplátku vracejí v podobě urychlení rozvoje i poskytnutí kvalitních dat. Příkladem budiž mise Keplera, která je sice zaměřena na výzkum exoplanet, avšak ze získaných dat jsou u vytržení i stelární astronomové a proměnáři.

 

 

Velmi blízkým oborem je výzkum zákrytových dvojhvězd, které je principiálně podobné výzkumu tranzitujících exoplanet. Rozdíl je pouze v tom, že okolo společného těžiště neobíhá hvězda a planeta ale dvě hvězdy. Zatímco tranzitující exoplanetou s nejdelší oběžnou dobou je Kepler-11 g (118 dní) mezi zákrytovými hvězdami si prvenství drží epsilon Aurigae (27,1 let).

 

Jak už je z označení hvězdy patrné, najdeme ji v souhvězdí Vozky na zimní obloze. Tím ovšem výčet jednoznačně známých informací o této hvězdě končí. Astronomové se domnívají, že hlavní složkou je v tomto případě nadobr patrně spektrální třídy F o hmotnosti 20 Sluncí a poloměru plných 140 Sluncí.

 

Schéma zákrytové dvojhvězdy Epsilon Aurigae a její světelná křivka se zjasněním v době minima. Zdroj: hposoft.com
Schéma zákrytové dvojhvězdy Epsilon Aurigae a její světelná křivka se zjasněním v době minima. Zdroj: hposoft.com

 

Jednou za 27,1 let dochází k poklesu jasnosti hvězdy z 2,9 na 3,8 mag po dobu 650 až 740 dní. Kromě délky zákrytu a její periody astronomy nenechává spát ani samotný společník, který se nechová tak, jak by se od klasické hvězdy dané velikosti čekalo.

 

Pokles jasnosti primární složky trvá okolo 130 dní, poté následuje rok trvající období minima a následně se asi 160 dní hvězda vrací ke své původní jasnosti. Problémem ovšem je, že v období minima dochází ke krátkodobému zjasnění, se kterým si astronomové dlouho nevěděli rady.

 

 

Postupem času byly vyloučeny některé extravagantní teorie (například o existenci černé díry) a obecně se předpokládá, že průvodcem jsou dvě menší hvězdy, obklopené prachovým diskem. Tyto dvě hvězdy obíhají okolo společného těžiště a jako celek pak také okolo primární složky s periodou 27,1 let.

 

Pozice Epsilon Aurigae v souhvězdí Vozky. Zdroj: Stellarium
Pozice Epsilon Aurigae v souhvězdí Vozky. Zdroj: Stellarium

 

Zatím poslední zákryt začal v srpnu 2009 a podle všeho končí v tuto dobu. Při příležitosti zákrytu založili  Národní vědecká nadace a Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) projekt Citizen Sky, jehož cílem bylo přimět amatérské astronomy, aby Epsilon Aurigae pravidelně pozorovali a získaná data posílali do AAVSO.
Přestože zákryt už končí, AAVSO vyzvala před pár dny pozorovatele po celém světě, aby hvězdu i nadále sledovali alespoň jednou za dva týdny do konce tohoto roku. Data budou mít velkou hodnotu mimo jiné k určení přesného konce zákrytu.

 

Doporučené odkazy:

 

 

 

 

Reklama