Podívejte se na opravdu úchvatné fotografie, videa a animace koronálního výronu hmotu. Filament měl podle odhadů délku, která odpovídá více než 30 vzdálenostem Měsíce od Země.
Animaci níže jsme sestavili na základě snímků z družice SOHO. K dispozici je také video z družice SDO.
Projekt HATS (HATSouth) nás bude nyní zásobovat objevy zřejmě dost často. Unikátní projekt na hledání tranzitujících exoplanet disponuje dalekohledy na třech místech světa, což umožňuje trochu minimalizovat tradiční problém lovců tranzitů – střídání dne a noci nebo spíše rotaci Země, kdy vám cílové zorné pole zmizí za obzorem.
Automatický dalekohled APF (Automated Planet Finder Telescope) našel další dvě exoplanety, tentokrát typu super-země. To, že je dalekohled automatický, funguje tedy v průběhu noci téměř bez zásahu člověka, někteří autoři milují, ale ve skutečnosti to není ve výzkumu exoplanet nic vzácného a v astronomii už vůbec ne. APF je ale prvním automatickým dalekohledem, který hledá planety měřením radiálních rychlostí. Jeho kolegové jsou totiž obvykle větší než on (2,4 m) a automaticky nepracují.
Mexico City je jediným nebo jedním z mála míst na světě, kde se obyvatelé skutečně dozvědí o tom, že nastane zemětřesení ještě předtím, než se jim rozechvěje dům pod nohama. Systém varování dnes funguje na řadě míst v případě vln tsunami, ale v Mexiku dokáží varovat i před samotnými otřesy. Ne, že by snad tamní seismologové byli lepší, než jejich zahraniční kolegové nebo že bychom dnes už skutečně dokázali říct, že dané místo zasáhne v nejbližší době silné zemětřesení.
K Mezinárodní kosmické stanici dnes odstartovala bezpilotní loď Progress. Po navedení na oběžnou dráhu se ale objevily problémy.
Mám rád kosmické sondy a mise, které nás posunou vpřed. Nemám rád sterilní mise, zvláště ty, které létají na Mars. Jasně, fotografie jsou stále lepší, vozítka stále větší a náklady stále vyšší… Ale je to pořád totéž.
Naše počítadlo na webu TOPlist.cz se dnes přehouplo přes hranici 2 miliony návštěv.
Určitě jste někdy slyšeli o Dysonově sféře, se kterou přišel v roce 1960 fyzik Freeman Dyson. Úvaha vychází z předpokladu, že také ostatní civilizace potřebují energii a největším, poměrně dlouhodobým a hlavně levným zdrojem energie jsou hvězdy. Dysonova sféra proto předpokládá uzavření celé planetární soustavy do obří koule.
Do finále se dostalo 20 planetárních systémů. Nyní registrované a schválené organizace navrhnou jména pro vybraný planetární systém. My jsme se rozhodli dát šanci čtenářům. O našem návrhu pak bude hlasovat veřejnost, pokud vyhrajeme, bude ho muset v létě schválit Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie.
Kromě polárních září, meteorů nechybí ani poslední stupeň nosné rakety Delta IV, která vynesla vloni družice GSSAP a ANGELS (v čase 2:43).
Exoplaneta 51 Peg b byla první objevenou exoplanetou nebo chcete-li první exoplanetou u hvězdy hlavní posloupnosti, protože ještě před ní byly objeveny planety (pokud je tak můžeme nazvat) u pulsaru.
Kepler měl nebo stále má mnoho úkolů a jedním z nich bylo nalezení planet s krátkou oběžnou dobou. Chtěli jsme vědět, jak to vypadá v oblastech blízko hvězd, zda se tam skutečně vyskytují horcí jupiteři v takovém množství a zda tam naopak nejsou planety menší – podobné Zemi.
Horcí Jupiteři nejsou nakonec tak typickou kategorií exoplanet, jak naznačovaly první objevy v 90. letech. Na druhou stranu začal Kepler objevovat planety mnohdy i menší než Země s velmi krátkou oběžnou dobou.
Z našeho úhlu pohledu je možná extrémem cokoliv, co má kratší oběžnou dobu než Merkur (88 dní), ale v tomto případě mluvíme o zcela novém druhu planet. Kepler-10 b má například oběžnou dobu jen 20 hodin, Kepler-78 b dokonce jen 8,5 hodiny. Všechno jsou to malé planety. Celkem v datech z Keplera existuje možná asi stovka kandidátů s oběžnou dobou kratší než jeden den.
Speciální podskupinou jsou planety odsouzené k smrti. Z první Keplerovy mise jsme znali dvě podobné Zemi: KIC 12557548 b a KOI-2700 b. Tyto planety (v odkazech o nich najdete podrobnější informace) obíhají tak blízko od svých hvězd, že se rozpadají a vláčejí za sebou jakýsi chvost prachu. To se samozřejmě projevuje ve světelné křivce jejich mateřských hvězd. Pokles jasnosti není stejný, ale mění se. V případě KIC 12557548 b je to někde mezi 0,1 a 1,2%.
Astronomům se nyní podařilo objevit další podobnou planetu a co je překvapivé – bylo to v rámci nové mise K2, konkrétně první kampaně.
Planeta s označením EPIC 201637175 b obíhá okolo červeného trpaslíka o hmotnosti a velikosti asi 60% Slunce. Oběžná doba planety je 9,1457 hodin. Pokles jasnosti hvězdy se přitom mění v rozmezí od 0% do 1,3%.
Bohužel je velmi složité odhadnout přesné parametry planety, můžeme je pouze omezit na základě maximálního poklesu jasnosti. Planeta by měla mít poloměr maximálně 2,5 Země. Podle hrubého odhadu planeta ztrácí asi 150 tisíc tun materiálu za sekundu. Řádově za desítky milionů let tak může zcela zmizet.
Zdroj: The K2-ESPRINT Project I: Discovery of the Disintegrating Rocky Planet with a Cometary Head and Tail EPIC 201637175b, foto: The Open University, Maciej Szyszko
Kosmický dalekohled Spitzer a polský projekt OGLE, který se věnuje gravitačním mikročočkám, spojili síly a pozorovali exoplanetu ve vzdálenosti 13 tisíc světelných let.
Falcon 9 včera úspěšně vynesl kosmickou loď Dragon a několik menších satelitů na oběžnou dráhu. Poté se první stupeň pokusil o přistání na plovoucí plošině. Podle SpaceX bylo přistání příliš tvrdé na to, aby mohl být první stupeň znovu použitý. Přesto se jedná o další posun vpřed. Během prvního pokusu raketa plošinu jen trefila.
Ok, looks like we got some killer footage from the chase plane. Big ocean, small ship. Posting vid shortly pic.twitter.com/2F5FK0TZ0i
— Elon Musk (@elonmusk) April 15, 2015
Falcon 9 first stage landing burn and touchdown on Just Read the Instructions https://t.co/4Te0BfT2Qn
— SpaceX (@SpaceX) April 15, 2015
Looks like Falcon landed fine, but excess lateral velocity caused it to tip over post landing pic.twitter.com/eJWzN6KSJa
— Elon Musk (@elonmusk) April 14, 2015
Lety do vesmíru jsou stále velmi drahé. Z nosné rakety obvykle nezbude vůbec nic. SpaceX je ale soukromou firmou Elona Muska, která sice dostává peníze od americké vlády za dopravu nákladu a brzy už i astronautů, ale hospodaří pak se svými penězi, které investuje do lepších a levnějších zítřků.
Rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts, FRB) jsou velmi krátké, ale silné rádiové záblesky, které trvají milisekundy a nemají žádný konkrétní původ. Přicházejí ze všech míst na obloze. Přestože se bude patrně jednat o poměrně běžný jev, zatím se podařilo zachytit jen 11 těchto záblesků a to fakticky jedním radioteleskopem – 64 m velkou anténou Parkes v Novém Jižním Walesu. Většina záblesků byla objevena v archivních datech od roku 2001. Teprve letos v lednu astronomové oznámili, že se jim podařilo pozorovat jeden takový záblesk živě.
Od 8. února pozoruje Kepler už zorné pole číslo 4, ve kterém jsou i otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády, kterým se říká také Kuřátka.
Přezdívá se jim Tatooine podle slavné planety se dvěma slunci z Hvězdných válek. Hollywood trochu předběhl astronomický výzkum, ale dnes už podobné planety nacházíme a to především díky Keplerovi. Cirkumbinární planety jsou takové, které obíhají okolo dvou hvězd současně. Máme tedy dvojhvězdu (dvě hvězdy obíhající kolem společného těžiště) a okolo nich obíhá planeta.