Hubblův dalekohled se do vesmíru vydal pět let před objevem první exoplanety, přesto se proslavil také výzkumem těchto objektů. Nejedná se ale o nějakého pilného lovce exoplanet. Například pro pozorování tranzitů není Hubblův dalekohled vhodný. Pravděpodobnost, že bude exoplaneta tranzitovat, je poměrně malá, takže musíme pozorovat větší množství hvězd po delší dobu. K tomu potřebujete dvě věci: čas a co největší zorné pole. Hubblův dalekohled nemá ani jedno.
Kolem Země proletí asteroid 2014 YB35
V případě průletu asteroidu 2014 YB35 není panika na místě. Nejtěsněji bude tento asteroid 4,5 milionů kilometrů od Země, což je více než jedenáctkrát více než vzdálenost Měsíce. K nejmenšímu přiblížení dojde v pátek v 7:30 našeho času.
Mladý Jupiter možná provedl jarní úklid. Žijeme na planetě druhé generace?
Už 20 let nacházíme planety u cizích hvězd. Na svět exoplanet se zatím díváme jen velmi omezeným oknem. Zejména oblasti dál od hvězd nejsou příliš zmapované, protože nám to současné metody a přístroje neumožňují. Přesto už máme jistý obrázek o planetárních systémech, který nám umožňuje lépe pochopit také vznik Sluneční soustavy.
NASA chystá novou super raketu, možná ji ale nebude mít odkud vypustit
Nová éra americké kosmonautiky měla přinést dvojici nových raket, kosmickou loď Orion a nový lunární modul. Obama ale téměř vše zrušil. Do letů na oběžnou dráhu budou zapojeny soukromé firmy, což se ukazuje jako velmi dobrý krok. Elon Musk se svým SpaceX přinesl potřebný čerstvý vítr. NASA mezitím pracuje na upravené „nové éře“, která počítá s kosmickou lodí, jednou raketou, ale nepředpokládá s přistáním na Měsíci. USA se chystá na oblet Měsíce – nejdříve bez posádky, poté s astronauty a ještě později možná na průzkum dovlečeného asteroidu.
Hledání Pandory pokračuje. Jak velké exoměsíce dokážeme najít?
Už krátce po startu dalekohledu Kepler vznikl projekt HEK (Hunt for Exomoons with Kepler), který vede David Kipping z Harvardu. Členem malého ale velmi aktivního týmu je také český astronom David Nesvorný.
IAU vybrala exoplanety, které dostanou jména
IAU oznámila výsledky dalšího kola. Do finále se dostala například první objevená exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti 51 Peg b nebo dlouho nejpočetnější systém 55 Cnc.
Online: Zatmění Slunce
Zatmění Slunce bude pozorovatelné přibližně od 9:40 do 12:00 s maximem kolem 10:45. Jak najít přesný čas a jak zatmění pozorovat se dočtete v našem článku. Nezapomeňte si vhodným způsobem chránit zrak!
NASA sleduje vznik nových kráterů na Měsíci
Pozorovat vznik nových kráterů na Měsíci není úplně snadné. Existují případy, kdy amatérští astronomové pozorovali záblesk, ale vzniklé krátery jsou tak malé, že je ze Země nevidíme. Navíc máme takto pokrytou je přivrácenou stranu.
Zatmění Slunce v pátek 20. března od 9:30
V pátek se nad našimi hlavami odehraje po delší době opět vzácné nebeské divadlo. Nebude to taková show, na kterou se mohou těšit v Severním moři, ale přesto byste si úkaz neměli nechat ujít. K dalšímu zatmění dojde až v roce 2021. Sluneční kotouč bude navíc tentokrát zakrytý z více než 70%.
V hledání mimozemského života na exoplanetách pomůže databáze života
Díky spektru můžeme například zvážit exoplanetu nebo zjistit chemické složení předmětu na vzdálenost jednoho metru ale i tisíců světelných let.
Interaktivní průvodce po ISS od evropské astronautky
Samantha Cristoforetti je členkou stále posádky Mezinárodní kosmické stanice a je také velmi aktivní na sociálních sítích. Následující aplikace vás provede vesmírným přístavem pomoci tweetů od evropské astronautky.
Živě: Sledujte test nových motorů pro budoucí americkou raketu SLS
Není to tak dávno, co jsme psali o testech motorů pro budoucí raketu SLS, která má dopravit astronauty k Měsíci. Poprvé by měla letět v roce 2018 (ještě bez astronautů, jen s prázdnou lodí Orion).
Prstence exoplanet: Astronomové je ještě nenašli, ale už jim komplikují život
Není to tak dávno, co i média hltala objev (nikoliv nový) exoprstenců u J1407b. V tomto případě je ale situace trochu jiná. Nepozorujeme exoplanetu, ale jen pravděpodobný tranzit obřích prstenců. Navíc ty možná neobklopují planetu ale hnědého trpaslíka.
Gliese 581 d: Obyvatelná planeta vstala z mrtvých? Ne, jen možná nezemřela
Červeného trpaslíka Gliese 581 nalezneme v souhvězdí Vah ve vzdálenosti přibližně 20 světelných let. Evropští astronomové u něj pomoci měření radiálních rychlostí objevili v letech 2005, 2007 a 2009 několik exoplanet. Pro neznalé: metoda spočívá v tom, že hvězda a planeta obíhají kolem společného těžiště, které je posunuté od středu hvězdy. Planeta tak s hvězdou jakoby cloumá. To se projeví ve spektru hvězdy posuvem spektrálních čar vlivem Dopplerova jevu.
Podívejte se na fantastický 3D model komety 67P/Čurjumov-Gerasimenková
Už sedm měsíců má kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenková umělý satelit. Na začátku srpna k ní dorazila evropská sonda Rosetta, která ji zkoumá ze vzdálenosti mnohdy jen pár kilometrů. Na základě snímků byl sestaven 3D model komety, jehož autorem je Mattias Malmer.
Našli exoplanetu u čtyřhvězdy, ale není to tak, jak si asi myslíte
Na nebi nám svítí jedno Slunce. Asi jsme nebyli dost hodní nebo naopak jsme byli hodní až moc. Těžko říct, na to se teď snaží astronomové přijít. Ve vesmíru totiž existují také dvojhvězdy, trojhvězdy nebo dokonce čtyřhvězdy.
Jaký je původ záhadných svíticích skvrn na trpasličí planetě Ceres?
Fanoušci záhad a konspirací teď pracují na dvě směny. Musí vysvětlit nejen původ záhadných svíticích skvrn na povrchu Cerery ale zároveň také to, že jsou tyto snímky k dispozici a NASA nám to netají stejně jako mimozemské základny na Měsíci nebo rozsáhlý komplex mimozemšťana a zaměstnance nejmenovaného českého internetového obchodu na Marsu.