Americká sonda jde u Merkuru na smrt

Ve čtvrtek večer skončí veleúspěšná mise americké sondy Messenger. Sondě došlo palivo a svou misi tak ukončí nárazem do povrchu planety.

Petr Kubala

Dub 28, 2015

Mám rád kosmické sondy a mise, které nás posunou vpřed. Nemám rád sterilní mise, zvláště ty, které létají na Mars. Jasně, fotografie jsou stále lepší, vozítka stále větší a náklady stále vyšší… Ale je to pořád totéž.

Vedle toho jsou zde kolumbovské mise jako Rosetta, New Horizons nebo Dawn, které přinášejí něco nového a otevírají nám nové horizonty.

Jednou z takových misí byl Messenger. Americká kosmická sonda se vydala 3. srpna 2004 napravit téměř planetologickou křivdu. Vždyť v té době okolo první planety Sluneční soustavy – Merkuru, prolétla jen třikrát jediná sonda. Mariner 10 navštívil Merkur v letech 1974 a 1975.

Messenger na to šel nejdříve podobně. Prolétl okolo Merkuru celkem třikrát v letech 2008 a 2009. Dne 18. března 2011 byl následně naveden jako první sonda v historii na oběžnou dráhu Merkuru.

Merkur ve falešných barvách. Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Krátery v okolí severního pólu Merkuru, na jejíchž dno slunce nesvítí. Credit: NASA

Povrch Merkuru. Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Tento snímek by vás mohl trochu zmást. Na fotografii je část kráteru Picasso, který má průměr přes 30 km. Podivná jáma se nachází na jeho okraji a vznikla v dávné geologické minulosti Merkuru propadem povrchu po vyčerpání magmatu pod povrchem. Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Kdyby měl Merkuru atmosféru, na jeho povrchu byl optimální tlak atd., mohli bychom v tomto kráteru udělat docela pěkné koupaliště nebo přehradu, že? Docela zajímavý geologický útvar má na délku 33 km. Jeho vznik ale nikterak záhadný není, to jen kosmický projektil dopadl na povrch Merkuru pod ostrým úhlem. Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Docela velký kráter Amaral (109 km) na snímku s rozlišením 80 m/pixel. Kráter byl pojmenován teprve v roce 2008 po prvním průletu sondy Messenger okolo Merkuru. Tarsila do Amaral byla brazilská malířka. Credit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington

Pól horka na Merkuru vyfotografovaný sondou Messenger. Zdroj: NASA.

Primární mise sondy měla trvat jeden rok, tedy zhruba do jara 2012. Nakonec ale byla několikrát prodloužena a její konec nás čeká až po více než čtyřech letech tento čtvrtek.

Ve 21:25 našeho času dopadne Messenger na povrchu Merkuru rychlostí 14 080 km/h. Na zjizveném povrchu první planety Sluneční soustavy zanechá nový kráter o průměru asi 16 metrů.

„Je to jako přijít o člena rodiny,“ komentoval konec Messengeru pro Nature šéf mise Sean Salomon, který na ní pracoval plných 19 let.

Dnes už víme, že Merkur nebude osamocen dlouho. Za dva roky se k němu vydají společně dvě sondy JAXA a ESA pod názvem BebiColombo.

Foto: NASA/JHU APL/Carnegie Institution of Washington

Reklama