Projekt SuperWASP, který disponuje kamerami pro automatickou přehlídku oblohy na Kanárských ostrovech a v JAR, si na své konto připsal další úlovek. Nová tranzitující exoplaneta WASP-37b má hmotnost 1,7 Jupiteru a okolo své hvězdy obíhá s periodou 3,57 dne. Zajímavá je i samotná hvězda, vykazující se poměrně nízkou metalicitou, což v astronomickém žargonu znamená, že obsahuje malé množství prvků těžších než helium.
Uplynulý víkend byl v kalifornském Silicon Valley ve znamení konference SETIcon. Kdo by čekal naškrobené vědce, dumající nad nekonečnosti vesmíru a astrobiologickými objevy, byl by příjemně zaskočen. Už z názvu akce je patrné, že zdejší debatní okamžiky budou více než uvolněné. Zkratka „con“ není zabrouzdáním do španělské gramatiky, ale jedná se o tři písmenka, které jsou nepochybně známa všem fanouškům sci-fi. Jako con(s) se označují setkání fanoušků konkrétního seriálu, filmu či knihy. Po světě se tak můžete potkat na jednom místě fandy Červeného trpaslíka, Star Treku, Stopařova průvodce apod.
Koncem minulého týdne jsme psali o objevu pulsaru pomoci projektu Einstein@home. Do redakce nám mezitím dorazilo několik emailů a komentářů, takže se k tématice distribuovaných výpočtů ještě krátce vracíme s otázkou, zda podobné skopičiny na vašem počítači mají vůbec nějaký smysl.
Koncem ledna příštího roku by měla světlo světa spatřit poprvé Exoplanetární ročenka. Brožura o nejméně 140 stranách nabídne ucelený přehled nejvýznamnějších objevů a událostí v oblasti výzkumu exoplanet za poslední rok.
Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) na konec letošního léta připravil projekt GRIP, jehož cílem je studium hurikánů.
Národní vědecká nadace (NSF) stanovila priority americké astronomie a kosmického výzkumu pro nadcházející dekádu. Na první pohled bychom měli mít radost, kromě temné energie jsou hlavní prioritou exoplanety. Při druhém pohledu je však situace už horší.
I ve chvíli, kdy čtete tento článek, pracují tisíce osobních počítačů na distribuovaných výpočtech. Mnoho lidí má na svém počítači nainstalován program BOINC a část výkonu své „mašinky“ věnuje snaze pomoci při zodpovídání tajuplných otázek vesmíru, biologie a vůbec. Někomu žerou distribuované výpočty nadbytečný výkon, který při běžné činnosti nevyužije, najdou se ale i lidé, co investují tisíce do vylepšení svého počítače, aby mohli počítat více a rychleji.
Institut SETI zveřejnil video, které zachycuje jeden běžný pracovní den v této legendární organizaci a zároveň prozrazuje, proč jsme dosud žádné mimozemšťany nenalezli :)
Ale teď vážně: video jednoznačně dokazuje, že v astrobiologii nepracují žádní seschlí suchaři. Moderní, svěží a nadčasový styl popularizace života ve vesmíru se snažíme dodržovat i na exoplanety.cz :) Mimochodem, pokud chcete zhlédnout ještě jedno podobně vtipně laděné video z tématikou SETI, podívejte se do našeho archívu na tohle.
Aminokyseliny jsou základními stavebními kameny života. Není proto divu, že jsou velmi často středem zájmů astrobiologů. Pokud chceme pochopit, jak život ve vesmíru vzniká, musíme se často vydat hluboko do jeho možných počátků.
Jedním ze současných fenoménu exoplanetárního výzkumu je tranzitní fotometrie. Přechody planet před hvězdou pozorují amatérští astronomové i kosmické dalekohledy Corot a Kepler. Tranzitní fotometrie nám má v nejbližších letech naservírovat objevy exoplanet o velikosti Země, na jejichž povrchu se může nacházet život. V nepříliš vzdálené budoucnosti nám stejná metoda umožní studium atmosfér těchto možných ostrovů života. Britsko-americký tým si ale položil otázku přesně opačnou. Může nám tranzitní metoda pomoci nahlédnout pod pokličku planetárních hřbitovů?
Srpen je tradičně ve znamení dovolených a hubenějšího počtu novinek z oblasti exoplanetárního výzkumu. Kosmický dalekohledem Kepler však dovolenou nemá a téměř nepřetržitě pozoruje vybrané hvězdy v souhvězdí Labutě. Nezastaví se ani jeho tým na Zemi.
Jednou z nevýhod pozemské astronomie je atmosféra. Ta nás sice chrání před škodlivým zářením z vesmíru, astronomové by ale dali cokoliv za kouzelné tlačítko, kterým by ji vypnuli. A podobné kouzelné tlačítko skutečně dostali. Adaptivní optika sleduje na obloze vybranou hvězdou, podle které zjistí aktuální stav atmosféry. Výpočetní technika následně vyšle příkaz k deformaci sekundárního zrcadla a to vše až 200x za sekundu. Tím se daří minimalizovat vliv atmosféry na pozorování. Adaptivní optikou jsou dnes vybaveny všechny velké astronomické dalekohledy.
V neděli 25. července zemřel ve věku 66. let astronom Don Backer. Do historie astronomie se zapsal objevem prvního milisekundového pulsaru.
Teorie o vzniku a vývoji planet byly do 90. let minulého století založeny téměř výhradně na znalostech Sluneční soustavy. Vesmír je však mnohem pestřejší a vynalézavější. Objevy prvních exoplanet nám přichystaly mnoho překvapení. Zajímavým plodem posledních let v oboru jsou exoplanety o poněkud neobvyklých velikostech…
Za šest a půl roku pozorovalo vozítko Spirit velké množství prašných vírů, kterým se na Zemi říká lidově čertíci nebo rarášci. Podobné víry zaznamenala i kosmická sonda Phoenix a dokonce se je podařilo pozorovat i z oběžné dráhy. Jen chudák Opportunity žádného čertíka při svých toulkách rudou planetou donedávna neviděl.
V polovině 70. let se v marťanské půdě přehrabávala dvojice sond Viking s cílem nalézt stopy života na rudé planetě. Život na čtvrté planetě Sluneční soustavy slavná dvojka nepotvrdila ale ani nevyvrátila. Fanatičtí nadšenci marťanů si tak museli nalézt náhradu, aby měli o dlouhých zimních večerech o čem debatovat. Zatímco Vikingy pracovaly na povrchu, jejich orbitální stupně zkoumaly Mars z oběžné dráhy. V roce 1976 byla zveřejněna fotografie, která se do historie zapsala jako „tvář na Marsu“.
Havajská dvojka Keckových dalekohledů (průměr primárního zrcadla 10 metrů) si na své konto připsala další úspěch. V rámci programu Keck Subgiants Planet Survey, který je zaměřen na hledání exoplanet u hvězd o hmotnosti 1,4 až 2 Sluncí, byly odhaleny hned dva páry nových přírůstků.
V pondělí jsme vás informovali o nejnovějším povyku okolo kosmického dalekohledu Kepler. V některých zahraničních i českých médiích se objevily informace, že Kepler objevil 140 exoplanet „jako je Země“. Definitivní tečku za „skandálem“ snad udělal komentář Dimitara Sasselova, který svou přednáškou na konferenci TED vše nechtěně odstartoval.