V pondělí jsme vás informovali o nejnovějším povyku okolo kosmického dalekohledu Kepler. V některých zahraničních i českých médiích se objevily informace, že Kepler objevil 140 exoplanet „jako je Země“. Definitivní tečku za „skandálem“ snad udělal komentář Dimitara Sasselova, který svou přednáškou na konferenci TED vše nechtěně odstartoval.
V uplynulých dnech se na astronomických webech, fórech i v zákulisí strhly vášnivé diskuse okolo „průlomových informací“ některých sdělovacích prostředků, že Kepler již objevil na 140 exoplanet jako je ta naše. Hněv odborné veřejnosti i mnoha popularizátorů se nejprve obrátila proti novinářům, kteří si podle nich opět něco vymysleli a uvádí svět v omyl. Dnešní doba se bohužel (nebo bohudík?) vyznačuje tím, že informace z jednoho zdroje se skrz média a internet lavinovitě šířící po celém světě rychlosti přímo kosmickou.
Po několika hodinách opadlo původní vzrušení a s konstatováním, že „tentokrát jsou média z obliga“ se zloba obrátila na samotného Sasselova a celý tým okolo kosmického dalekohledu Kepler. Podle mnoha ohlasů se NASA nezachovala příliš korektně. V čem? Dne 15. června byly po roce zveřejněny první data z Keplera. Ten za první zhruba měsíc vědeckého pozorování objevil 706 exoplanetárních kandidátů. Informace o 306 z nich byly zveřejněny v červnu, zbytek bude uvolněn v průběhu příštího roku. Fakt, že NASA data neuvolňuje okamžitě (respektive jen s malým zpožděním) zbytku odborné veřejnosti, se setkal s mnoha kritickými ohlasy. Právě proto mnozí poukazovali na přednášku Sasselova, kde podle nich měly zaznít nějaké nové informace o objevech lovce exoplanet. „Takže před odbornou veřejností to NASA tají, ale na populárně vědecké přednášce se chlubí svými výsledky a zveřejňuje nové informace?!“, rozhořčili se mnozí. Jenomže tomu tak není!
Jak se ukázalo, snad jediní na světě (!), kteří celou situaci hned na začátku interpretovali správně, jsme byli my – viz náš první komentář.
Za vším je trochu nešťastný graf, který Sasselov na přednášce použil. V něm se vyskytuje informace o 1 160 exoplanetách. K tomuto údaji dospěl jednoduše: k 460 dosud objeveným exoplanetám přičetl 700 zmíněných kandidátů, které Kepler za první měsíc objevil. Podobný postup ale není příliš korektní. Je to asi stejné, jako kdybyste si koupili los a následně prohlásili, že vaše měsíční příjmy v červenci činí 75 000 Kč (25 000 Kč výplata a 50 000 Kč možná výhra). Jaká je ale šance, že vyhrajete?
Mezi exoplanetárními kandidáty je velké procento (dle odhadu cca 50%) falešných poplachů. Reálný počet exoplanet, které Kepler za první měsíc vědecké části mise objevil, tak bude výrazně nižší, ale i tak se jedná o velký úspěch.
Rozpaky však vzbudil jiný údaj. V grafu je uvedeno, že Kepler objevil 140 exoplanet o velikosti do dvou poloměrů Země, které Sasselov označuje termínem „jako Země“ (Earth – like). V grafu jsou analogicky uvedení i další kandidáti, kteří jsou přirovnávaní svou velikostí k Neptunu, Saturnu a Jupiteru.
Novináři si vyzobli pouze údaj o 140 exoplanet jako je Země a senzace byla na světě. Realita je ovšem taková, že se jedná stále jen a pouze o ony exoplanetární kandidáty, o nichž byla řeč a kteří byli prezentováni 15. června letošního roku. Velké procento z nich tak jsou falešné poplachy. Nejedná se také o žádnou novou informaci, jak někteří poukazovali, vše totiž vychází z onoho červnového článku.
Kromě neúplně šťastného grafu je druhým viníkem neexistující oficiální terminologie. Pojmy jako „druhá Země“, „exoplaneta jako Země“ apod. si každý vyloží po svém. Sasselov totiž v tomto případě myslel označením „jako Země“ pouze velikost exoplanetárních kandidátů (do 2 poloměrů Země). V žádném případě to tedy neznamená, že by na těchto exoplanetách mohly být podmínky k životu. Ze 140 exoplanetárních kandidátů bude nakonec potvrzeno dle odhadu 60 až 80 a bude se jednat o planety, které obíhají příliš blízko svých mateřských hvězd. Ačkoliv nelze úplně vyloučit, že mezi nimi budou i planety, obíhající okolo červených trpaslíků. U těchto menších a chladnějších hvězd se nachází obyvatelná oblast v menší vzdálenosti, takže i exoplaneta s dobou oběhu cca v desítkách dní může mít za určitých okolností na svém povrchu vodu v kapalném skupenství. Ani možnost přítomnosti vody však rozhodně nezaručuje, že zde život dostal šanci….
Doporučujeme:
- První komentář exoplanety.cz k aféře
- Náš článek o 706 exoplanetárních kandidátech
- Komentář D. Sasselova na webu NASA