Jednou z nevýhod pozemské astronomie je atmosféra. Ta nás sice chrání před škodlivým zářením z vesmíru, astronomové by ale dali cokoliv za kouzelné tlačítko, kterým by ji vypnuli. A podobné kouzelné tlačítko skutečně dostali. Adaptivní optika sleduje na obloze vybranou hvězdou, podle které zjistí aktuální stav atmosféry. Výpočetní technika následně vyšle příkaz k deformaci sekundárního zrcadla a to vše až 200x za sekundu. Tím se daří minimalizovat vliv atmosféry na pozorování. Adaptivní optikou jsou dnes vybaveny všechny velké astronomické dalekohledy.
Velké dalekohledy ale často pozorují v místech, kde se jasnější hvězda nenachází. Astronomové proto mají k dispozici laserový svazek, který vytváří ve výšce okolo 90 km zpětným rozptylem sodíkových atomů umělou hvězdu.
Michael Hart a jeho kolegové z Arizonské univerzity nedávno zkonstruovali novou adaptivní optiku dalekohledu MMT na observatoři na hoře Mount Hopkins. Teleskop o průměru 6,3 metrů disponuje technologií, jež je schopna vytvořit hned pět umělých hvězd pomoci zeleného laseru. Jednotlivé umělé hvězdy se nacházejí v kruhu o průměru dvou obloukových minut.
Adaptivní optika dosud využívala obvykle jen jednu referenční umělou hvězdu. Nová technika Arizonské univerzity nabízí lepší výsledky.
Vytvoření umělé hvězdy v sobě skrývá i jeden praktický problém. Astronomové, pracující ve velínu dalekohledu, jsou nepřetržitě v kontaktu s místním řízením letového provozu. Laserový svazek by mohl oslnit piloty dopravních letadel.
Zdroj: universetoday.com
