Aminokyseliny jsou základními stavebními kameny života. Není proto divu, že jsou velmi často středem zájmů astrobiologů. Pokud chceme pochopit, jak život ve vesmíru vzniká, musíme se často vydat hluboko do jeho možných počátků.
Jednou ze zajímavých vlastností organických molekul je fakt, že jsou chirální. To znamená, že mohou existovat dvě molekuly, kdy jedna je zrcadlovým obrazem druhé. Je to asi stejné, jako v případě lidských rukou. Odtud konec konců pramení označení „chirální“, odvozené z řeckého chiros – ruka.
V přírodě nalezneme běžně levé i pravé molekuly. Chirální jsou rovněž aminokyseliny (snad kromě nejjednoduššího glycinu). V jejich případě je však situace horší, neboť na Zemi se nacházejí pouze „levé“ aminokyseliny, což byla pro biology dlouho téměř neřešitelná záhada.
Také ve slavném meteoritu Murchison (viz náš článek Astronomové mají v rukou pamětníka vzniku Sluneční soustavy) byly nalezeny pouze levé aminokyseliny.
Richard Boyd a jeho kolegové z Lawrence Livermore National Laboratory nyní přicházejí s velmi zajímavou teorií. Podle nich mohou za existenci levých aminokyselin supernovy!
Již delší dobu se ví, že supernovy hrají při vzniku a vývoji života bizarní roli. Na jedné straně mohou život brát: případné planety v okolí umírající hvězdy jsou nemilosrdně zničeny. Výbuch supernovy může být nebezpečný i pro planetární soustavy v okolí do vzdálenosti až 30 světelných let. Dostat spršku záření totiž není pro život na planetě zrovna ideální.
Na druhou stranu dokážou supernovy zahrát i na pozitivní notu. Právě při výbuchu supernov se do vesmíru dostávají těžší prvky, ze kterých jsou uplácány kamenné planety i život. Výbuch blízké supernovy byl klíčovým impulsem, díky kterému se začalo mračno z prachu a plynu před 4,5 miliardami let smršťovat. Z tohoto dávného mračna nakonec vznikla naše Sluneční soustava.
Další roli supernov nyní nastínil Richard Boyd a jeho tým. Za vším je sprška elektronových antineutrin, kterou do okolí vyšle umírající hvězda ještě před vzplanutím supernovy. Elektronová antineutrina podle studie preferují interakci s pravými aminokyselinami. Ve všech aminokyselinách je obsažen dusík, který je při interakci s elektronovými antineutriny přeměněn na uhlík. Předehra před velkolepým výbuchem hvězdy tak „oddělá“ většinu pravých aminokyselin ve svém okolí.
Pokud by se výsledky studie potvrdily, mělo by to dva poměrně velké důsledky pro astrobiologii. Jednak by se prokázalo, že aminokyseliny mají svůj původ ve vesmíru a také by to naznačovalo, že život kdekoliv ve vesmíru je postaven na stejných základech.
Zdroj: astrobio.net