Počet letos objevených exoplanet stále roste. Do katalogů teď přibyly dva potvrzené objevy od Keplera a další od americko-polského týmu. Všechny úlovky mají něco společného s lidmi nebo observatořemi, které stály u objevu prvních planet mimo Sluneční soustavu.
Pokud sledujete alespoň po očku misi kosmického dalekohledu Kepler, možná se vám může zdát, že lovec cizích světů dosud nenašel žádné obyvatelné planety. Není to ale pravda. Veřejně dostupné jsou sice zatím jen údaje o kandidátech, které Kepler objevil za první čtyři měsíce, už v nich se však ukrývá možná až 16 planet o poloměru menším než 2 Země, které obíhají uvnitř nebo poblíž obyvatelné oblasti.
Máte své vlastní internetové stránky? Pokud ano, pomozte nám šířit aktuální vydání časopisu Gliese! Jak? Umístěte na svůj web aplikaci, pomoci které si mohou čtenáři prohlédnout aktuální číslo přímo v prohlížeči (viz ukázka níže). Necháme na Vás, zda na svůj web umístíte vždy pouze poslední číslo nebo budete na svých stránkách postupně budovat archív časopisu Gliese. Kromě aplikace můžete také na svůj web, Facebookový profil apod. umísťovat pouhý odkaz na pdf soubor aktuálního čísla.
Číslo 4/2011 časopisu o exoplanetách Gliese vyšlo 11. října 2011.
Z obsahu: Téma: Kepler na křižovatce * Rozhovor: Stanislav Štefl o spektrografu ESPRESSO * Život u galaktického centra prý nemusí být tak špatný * Extrémní bouře v atmosféře hnědého trpaslíka * HD 85512 b – je tam život? * Modrá je špatná? Už je to tak! * Může Jupiterův měsíc Io hostit extrémní formy života?
Už jsme o tom psali mnohokrát. Od Keplera se příliš neočekávaly objevy početnějších planetárních systémů. Abychom totiž dokázali objevit u jedné hvězdy více planet tranzitní metodou, musely by všechny obíhat v jedné rovině, což vzhledem ke gravitačním interakcím (zejména po vzniku systému) není moc reálné. Dokonce to není běžné ani u nás doma ve Sluneční soustavě. Kepler přesto poskytl řadu objevů multiplanetárních systémů. Jedním z nejzajímavějších by mohl být KOI-500.
V roce 2008 oznámili astronomové objev tří planet u hvězdy HR 8799 pomoci přímého zobrazení. Za úspěchem tehdy stáli dalekohledy Gemini North a Keck. O dva roky později byla nalezena dokonce čtvrtá planeta v systému. Přímé zobrazení bohužel nenabízí zrovna exaktní způsob zjištění základních parametrů exoplanet, takže oběžnou dobu či hmotnost můžeme jen hrubě odhadovat. Díky tomu se v případě některých planet u hvězdy HD 8799 spekuluje o jejich vzniku a o tom, zda se nejedná spíše o hnědé trpaslíky.
V roce 2009 oznámil David Lafreniere z University of Montreal, že se mu podařilo jednu z planet nalézt na archivních záběrech z Hubblova dalekohledu z roku 1998. O objevu jsme tehdy psali v článku (odkaz).
Světem internetu se šíří další hoax se zdánlivě astronomickou tématikou. Institut SETI má údajně tvrdit, že v listopadu letošního roku mají na Zemi přistát mimozemšťané, důkaz údajně Institut zjistil díky projektu HAARP. To je známý projekt, který hojně využívají pomatení příznivci konspiračních teorií. HAARP má stát za globálním oteplováním, přírodními katastrofami a pokud jste v poslední době měli průjem, dopravní nehodu nebo vás podvedla manželka, zcela nepochybně za to může rovněž HAARP.
Italský astronaut Paolo Nespoli pobýval od prosince 2010 do května 2011 na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Během jeho návštěvy vzniklo krátké ale unikátní trojrozměrné video z paluby největšího vesmírného přístavu v historii. Pokud máte doma 3 D brýle (stačí i papírové), můžete si vychutnat jedinečný pohled do útrob stanice – na práci a fyzické cvičení astronautů i na výhody či nevýhody stavu beztíže.
Jestli se od Keplera něco příliš neočekávalo, byla do detekce většího množství multiplanetárních systémů. Pokud totiž chceme odhalit exoplanetu tranzitní metodou, musí tato planeta obíhat v rovině, která směřuje k nám. Pravděpodobnost, že by dvě planety obíhaly okolo jedné hvězdy ve stejné rovině je už výrazně menší, u tří se to rovná skoro zázraku a při čtyřech vám astronom omdlí. Jenomže mezi dosud objevenými kandidáty je velké množství hvězd, u kterých Kepler našel více než jednu planetu. U hvězdy Kepler-11 jich našel dokonce šest! Dalším „multi systémem“ je Kepler-18 (v katalogu Keplera KIC 864428, KOI-137).
NASA vybrala 11 návrhů, na které budou nyní vypracovány posudky v rámci programů Explorer Mission a Explorer Mission of Opportunity. V prvním případě dostane každý tým milion dolarů na vypracování podrobné studie. Požadavkem je, aby projekt stál maximálně 200 milionů dolarů (bez startu a nosné rakety) a trval přibližně rok.
Program Opportunity má ještě skromnější parametry. Týmy dostanou jen po 200 tisících dolarech v rozpočtu se musí vejít do částky 55 milionů dolarů. V roce 2013 vybere NASA zhruba 3 projekty. První z nich by mohly být realizovány v roce 2016. Nás samozřejmě zajímají ty, které se týkají výzkumu planet mimo Sluneční soustavu.
V dnešních dobách, kdy se i ve vědě mnohdy zcela nelogicky seškrtávají rozpočty, potěší každá zmínka o novém projektu, který by se měl zabývat hledáním a výzkumem exoplanet. Národní vědecká nadace (NSF) přiklepla finanční prostředky na nový spektrograf, který bude pracovat v blízké infračervené části spektra.
Planetary Habitability Laboratory při Univerzitě Puerto Rico připravila zajímavou mapu, která zachycuje hvězdy u nichž byla nalezena alespoň jedna exoplaneta. Legenda: ly = světelné roky. Jednotlivé barvy znázorňují spektrální třídu dané hvězdy (viz legenda vlevo dole). F = hvězdy hmotnější a zářivější než naše Slunce, G = hvězdy podobné Slunci, K – oranžoví trpaslíci, M = červení trpaslíci. Mapa je zatím pouze v testovací verzi a naleznete ji na http://phl.upr.edu.
Finální verze má spatřit světlo světa 5. prosince společně s katalogem obyvatelných exoplanet.
Fenoménem posledních měsíců je hledání a výzkum exoplanet pomoci časování tranzitů (TTV). Přesným pozorováním přechodů známé exoplanety před svou hvězdou můžeme v časech tranzitů nalézt nepatrné odchylky, které vyvolává přítomnost další planety. Zřejmě první skutečně potvrzenou exoplanetou, která byla díky TTV objevena, je Kepler-19 c (viz náš nedávný článek). Možné úspěchy však slaví také pozemská astronomie. Polský vědec Gracjan Maciejewski (Toruňská univerzita) vede projekt YETI (Young Exoplanet Transit Initiative), který si klade za cíl realizovat přesná měření tranzitů objevených exoplanet za účelem odhalení možných TTV a to pomoci dalekohledů o průměru 0,4 až 2 m, které se nacházejí po celém světě. Na stav projektu a výhledy do budoucna jsme se stručně zeptali právě jeho šéfa.
O výsledcích projektu YETI jsme psali také v nedávném článku – odkaz.
Nejnovější díl pořadu Hlubinami vesmíru na TV Noe se bude věnovat oboru, který má k exoplanetám více než blízko. Ladislav Šmelcer (Hvězdárna Valašské Meziříčí) patří k naším nejlepším pozorovatelům proměnných hvězd a právě o nich bude hovořit s moderátorem pořadu Jindřichem Suchánkem.
Hlubinami vesmíru si můžete tentokrát naladit v sobotu v trochu netradiční dobu (již od 17:15). Pokud to nestihnete, lze pořad později zhlédnout v archívu stanice nebo v reprízách:
Kromě kabelových sítí a DVB-S si lze TV Noe naladit také prostřednictvím internetu.
V souhvězdí Raka se ve vzdálenosti jen 40 světelných let nachází jeden z nejslavnějších planetárních systémů. Hvězda 55 Cnc se donedávna chlubila nejpočetnější rodinou planet po Sluneční soustavě. První z pěti kousků byl nalezen už v roce 1996. Na jaře letošního roku na sebe 55 Cnc upozornila po delší době znovu. Malý kosmický dalekohled MOST odhalil tranzity exoplanety 55 Cnc e. Totéž se povedlo i lovci infračerveného záření – dalekohledu Spitzer. Oba kosmické teleskopy však došly k rozdílným výsledkům, co se poloměru planety týče (viz náš dřívější článek).
Zcela nevážně o jednom objevu a hysterii okolo něj. Žádné ze jmen či názvů není smyšleno, dychtivý čtenář ať si doplní samostudiem :)
Velkým překvapením skončila kvalifikace na Velkou cenu Itálie. Suverén letošní sezóny tým GP Kvantum Boson obsadil až druhou příčku a zcela nečekaně se musel sklonit před jedním z pilotů týmu GP Fermi SLAC.
Úspěch týmu GP Fermi SLAC nikdo nečekal. Překvapen byl dokonce i šéfinženýr konkurenční stáje GP Kvantum Boson Albert Einstein: „Musíme analyzovat naše data a zjistit, co přesně se stalo. Na druhou stranu chci říct, že jde pouze o kvalifikaci a závod nás teprve čeká. Neutrino z týmu GP Fermi SLAC ale vypadá hodně rychlé, možná rychlejší než náš Foton“.
Veřejnost hltá články o objevu každé atraktivní exoplanety, ale výzkum planet mimo Sluneční soustavu je z odborného hlediska zaměřen také na možná nudnou, ale cennou statistku. Cílem je pochopit, jaké planety se vyskytují okolo různých typů hvězd a zda je naše Sluneční soustava typickým či naopak vzácných příkladem planetárního systému. Vzhledem k tomu, že známe již stovky cizích světů, můžeme vyvodit první závěry. Astronomové začali srovnávat data z dvou hlavních metod detekce a zjistili, že spolu nesouhlasí.
Včera večer mohli někteří lidé z území České republiky pozorovat až nečekaně silnou polární záři. Za vším je, jak jinak, dovádění našeho Slunce. Je docela možné, že úkaz bude pozorovatelný i dnes nebo v nejbližších dnech. Jistým varováním může být i naše stránka Slunce online na adrese https://www.exoplanety.cz/slunce-online/ .
Povšimněte si například prudkého nárůstu planetárního K indexu, který popisuje stav zemského magnetického pole. Úplně dole na stránce najdete i průběžně aktualizovanou animaci, která popisuje možnost viditelnosti polární záře na severní polokouli! Aktuální fotografie polárních září ve světe naleznete na spaceweather.com. V nejbližší dny se nezapomeňte podívat směrem k severnímu obzoru.
Další odkazy: Facebook exoplanety.cz