V pátek 25. února se v Evropské kosmické agentuře rozhodovalo o budoucích plánech. Komise vybrala čtyři návrhy kosmických projektů, které mají být realizovány v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025. Nás samozřejmě velmi těší, že mezi třemi astronomickými družicemi a jednou sondou nalezneme i projekt zaměřený na výzkum extrasolárních planet.
Za první čtyři měsíce pozorování objevil Kepler na 1 200 exoplanetárních kandidátů, přičemž u osmi zkoumaných hvězd byly objevení hned čtyři kandidáti. Astronomy zaujal zejména možný planetární systém s označením KOI-730. Po identické oběžné dráze ve vzdálenosti jen 0,092 AU obíhají dva exoplanetární kandidáti. Pokud by se objev potvrdil, mělo by to významný dopad na teorie o vzniku a vývoji planetárních systémů.
Ve čtvrtek ve 22:50 našeho času se má do vesmíru naposled vydat americký raketoplán Discovery. Náš web vám přináší od 17:30 průběžné aktualizovaný textový online přenos. Start kosmického korábu je také možné sledovat živě na NASA TV. Podrobné informace o posádce, misi STS-133 apod. vám přineseme v průběhu přenosu.
Přímé zobrazení jako metoda výzkumu exoplanet je teprve na počátku. Než se budeme moci kochat snímky exoplanet zemského typu, uplyne ještě mnoho času. Astronomům se zatím podařilo přímou metodou objevit jen hmotné, plynné světy a to ještě bůh ví jestli. Metoda totiž v sobě ukrývá nepříjemnost v podobě dosti špatného odhadu parametrů. Například u hvězdy HR 8799 byly sice objeveny hned 4 objekty přímým zobrazením, zda se však jedná o planety či spíše substelární objekty nelze jednoznačně říci. Hudbou nepříliš vzdálené budoucnosti by mohla být kolegiální výpomoc dvou metod k hledání exoplanet. Už dnes jsme zvyklí na efektivní spolupráci metody měření radiálních rychlostí a tranzitní fotometrie. Dočkáme se spolupráce metody měření radiálních rychlostí a přímého zobrazení?
Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd si letos připomíná sté výročí svého založení. Kulaté jubileum bylo oslaveno neméně kulatým pozorováním. Za 100 let existence největší světové databáze proměnných hvězd do ní pozorovatelé nalili 20 milionů pozorování.
Počátkem února letošního roku představila NASA celkem 1235 exoplanetárních kandidátů, které obíhají okolo 997 hvězd a během prvních přibližně 4 měsíců své mise je nalezl kosmický dalekohled Kepler. Těmto kandidátům jsme se už podrobněji věnovali v dřívějším článku, tentokrát se zaměříme výhradně na ty kandidáty, kteří byli objevení v tzv. obyvatelné oblasti nebo jejím okolí.
O exoplanetách se můžeme ve většině astronomických periodik dočíst takřka každý den něco nového. Přinejmenším, že byla objevena nějaká další. Ti, kdo se o exoplanety zajímají více, vědí, že existuje několik metod objevování a výzkumu exoplanet. Vše je založeno na optických metodách: tranzitní fotometrie (v poslední době slavící stále větší úspěchy), spektrometrie (využívá Dopplerův jev), specifická a velmi sofistikovaná metoda je metoda gravitačních mikročoček. Zatím zcela výjimečné je přímé pozorování. Optické metody používané dnes k výzkumu exoplanet byly v minulosti rozvíjeny na jiném druhu objektů – na hvězdách. Hvězdy jsou velmi rozšířeným typem kosmických objektů, dlouho byly považovány za nejrozšířenější. To se dodnes odráží v celé astronomické terminologii.
V polovině března letošního roku nás čeká jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách kosmonautiky. Na oběžnou dráhu nejmenší planety Sluneční soustavy bude navedena první kosmická sonda. Merkur byl zatím prozkoumán pouze během průletů sond Mariner 10 (v letech 1974 a 1975) a Messenger (2008 a 2009). Právě druhá jmenovaná bude 18. března navedena na oběžnou dráhu Merkuru a započne s jeho detailním výzkumem. Ještě předtím nás však potěšila prvním uceleným rodinným fotem planet Sluneční soustavy.
Před pár týdny byly zveřejněny informace o 1200 exoplanetárních kandidátech, které během prvních čtyř měsíců pozorování objevil kosmický dalekohled Kepler. Pozemské týmy, které se zabývají metodou měření radiálních rychlostí, už mají na minimálně pět příštích let o zábavu postaráno. Hlavním úkolem bude ověřování objevených kandidátů a zjišťování jejich hmotnosti. Další kandidáti ještě v následujících měsících a letech přibudou, takže na nedostatek materiálu si určitě nemůže nikdo stěžovat. Největší rivalové na poli výzkumu exoplanet se spojili, aby postavili nový spektrograf, jehož hlavním úkolem bude ověřování kandidátů od Keplera.
UPDATE: start odložen na středu ve 22:50 kvůli technickému problému.
V roce 2008 vyslala Evropská kosmická agentura (ESA) do vesmíru první exemplář své automatické kosmické lodě ATV (Automated Transfer Vehicle), která má dopravovat zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici. Nyní nastal čas, by se k vesmírnému komplexu vydala ATV s pořadovým číslem dva. Loď ponese tentokrát jméno hvězdáře Johannese Keplera.
Za posledních více než 15 let byla objevena řada exoplanet se sebevražednými sklony. Je obecně známo, že obří plynné planety vznikají ve větších vzdálenostech od svých sluncí a následně migrují vstříc pohnutému osudu. Velká část dobrodružných exoplanet se však těsně před kritickou vzdáleností od své hvězdy zastaví a v další migraci nepokračuje. Příčin tohoto jevu může být několik, prim hrají vzájemné interakce mezi planetou a její mateřskou hvězdou. Je však zřejmé, že některé planety se rozhodly svou sebezničující pouť dotáhnout do konce. Astronomové nyní ohlásili objev devíti možných případů mateřského kanibalismu.
Evropští astronomové prezentovali objev nové nafouklé exoplanety. Podobných úlovků v poslední době přibývá. Přestože z pohledu veřejnosti jsou atraktivnější debaty a výzkumy exoplanet zemského typu, jejích horké a nafouklé příbuzné jsou pro nás neocenitelným průvodcem po tajemstvích exoplanetární džungle.
Vážení čtenáři,
Je nám velice líto, ale plánovaná Exoplanetární ročenka v letošním roce nevyjde. Důvodem je jednak časové vytížení, ale především určité technické problémy. K hladké realizaci projektu samozřejmě nepřispívá ani fakt, že tištěnou ročenku musíme vydávat vlastní cestu, takříkajíc na koleně, neboť příslušné organizace, placené z veřejných zdrojů, o podobné projekty nejeví zájem.
Chceme však zdůraznit, že projekt je pouze odložen. Předpokládáme, že v příštím roce bude ročenka vydána. Kromě toho v průběhu letošního roku spustíme na našem webu interaktivní encyklopedii exoplanet, která bude důležitým informačně-technickým zázemím nejen pro webové stránky ale rovněž pro tištěnou ročenku.
Xavier Bonfils a jeho mezinárodní tým představil novou exoplanetu. GJ 3634 b si už v odborných a popularizačních análech vysloužila označení „horká super-Země“. Realita je však taková, že o novém přírůstku vlastně moc nevíme.
Když první kosmonauti viděli planetu Zemi z vesmíru, řekli o ní později, že je tak malá, vzácná, křehká a zranitelná! Všichni shodně naznačili, že by si jí lidstvo mělo vážit a chránit ji takovou, jaká je, protože jinde lidstvo neumí žít. Slavný francouzský spisovatel Jules Verne známý svými romány oslavujícími vědu a techniku, vyslovil o téměř 100 let dříve podobnou obavu. Měl dobré technické a fyzikální znalosti, takže si dokázal spočítat, že jedna z věcí, na kterou technika v jeho době nestačila, bylo zabránit planetce nebo podobnému meziplanetárnímu tělesu v nárazu do Země – pokud by mělo do Země narazit.
Na některých webech se objevily informace, že jedna z nových a potvrzených exoplanet, které objevil Kepler, obíhá v obyvatelné oblasti. Má se jednat o exoplanetu Kepler-11 g. O objevu tohoto početného planetárního systému jsme vás už informovali v úterý (viz článek). Exoplaneta, která obíhá v obyvatelné oblasti, může mít na svém povrchu teoreticky podmínky k udržení vody v kapalném skupenství. Samozřejmě zde jsou dvě „ale“. V prvním případě je nutné si uvědomit, že obyvatelná oblast je stanovena pouze na základě parametrů mateřské hvězdy. Teplotu na povrchu kamenné planety přitom bude silně ovlivňovat složení její atmosféry, oblačnost apod. Ve druhém případě je nutné podotknout, že přítomnost vody ani v nejmenším nezaručuje existenci života.
Kolem planety Saturn obíhá 62 různě velkých měsíců. Mezi ty větší, kulového tvaru patří: Titan, Rhea, Tethys, Dione, Mimas a Enceladus. Všechny tyto měsíce mají střední hustotu jen o málo převyšující hustotu vody, 1 g/cm3. Z toho vyplývá, že jsou tvořeny převážně vodním ledem a různými příměsemi, případně mohou mít malé jádro tvořené silikátovými horninami. Tyto měsíce byly dlouho považovány za mrtvá, zcela zmrzlá tělesa. Teprve sondy Voyager 1 a 2 na přelomu 70. a 80. let objevily, že měsíc Titan má hustou atmosféru.
Nevíme, zda zpráva z 2. února 2011 přepsala historii výzkumu exoplanet, ale co víme určitě, nalinkovala budoucnost tohoto oboru na mnoho let dopředu. Tým Keplera zveřejnil kompletní data z kosmického dalekohled za období od 2. května do 17. září 2009. Většina týmů, které se ve světě zabývají hledáním a výzkumem exoplanet, si už objednává velká balení kávy. Čeká je totiž spousta probdělých nocí…