Hledáme vydavatele tištěné Exoplanetární ročenky

1

Redakce exoplanety.cz hledá vydavatele tištěné Exoplanetární ročenky. Projekt měl být spuštěn již letos, ale kvůli určitým problémům byl o rok odložen. Exoplanetární ročenka by měla každoročně zrekapitulovat dění v oblasti výzkumu exoplanet. Formát ročenky předpokládáme A5 (barevná laminátová obálka, černobílý vnitřek), počet stran 120 až 160. V ročence by měly být vybrané články z časopisu Gliese ale zejména původní, nikde nezveřejněné rekapitulační texty, informace o nově objevených exoplanetách apod.

 

Nehledáme někoho, kdo do projektu nutně přinese finanční prostředky. Máme připravený model, který žádné finanční injekce nepotřebuje a v případě nutnosti ho sami spustíme a ročenku vydáme touto nezávislou cestou. Hledáme spíše právnickou osobu (organizaci, sdružení,…), které by vydání ročenky zaštítilo. Primárně potřebujeme někoho, kdo jako právnická osoba může vydávat faktury apod. Samozřejmě uvítáme i sekundární výhody spolupráce v podobě kofinancování (peníze nepotřebujeme, ale ke zkvalitnění projektu se hodí), logistické podpory (zajištění distribuce ročenky, další možnost prodeje apod.) atd.

 

Svými silami jsme schopni zajistit odbyt přibližně 200 kusů. Ročenka by měla vycházet pravidelně koncem ledna.

 

UPDATE: analyzujeme došlé nabídky na spolupráci a další prozatím nepřijímáme. Děkujeme za pochopení.

 

Obyvatelné planety u bílých trpaslíků? Aneb po stopách druhé generace.

6
Dalekohled LSST. Credit: LSST Corporation
Dalekohled LSST. Credit: LSST Corporation

Hnacím motorem současného výzkumu exoplanet je snaha o nalezení planety velikosti Země, která by obíhala v obyvatelné oblasti. Na povrchu takovéto planety by mohly být podmínky pro existenci vody v kapalném skupenství. Výzkum exoplanet však v sobě ukrývá celou řadu dalších zajímavých oborů a příležitostí. V poslední době se stále více vyskytují v exoplanetárních studiích bílí trpaslíci. Ať už se jedná o binární systémy, kde je bílý trpaslík v páru s jinou hvězdou (viz seznam článků na konci), nebo o bílé trpaslíky jako takové. Eric Agol, který pracuje na Kalifornské a Washingtonské univerzitě, oba zmíněné obory spojil. Máme hledat obyvatelné exoplanety u bílých trpaslíků?

 

 

V pátek padne další milník při dobývání vesmíru – Merkur dostane družici

1
Kosmická sonda Messenger. Credit: NASA
Kosmická sonda Messenger. Credit: NASA

V polovině dubna si kosmonautika připomene dvě kulatá výročí. Dne 12. dubna uplyne 50 let od startu Jurije Gagarina do vesmíru a také 30 let od prvního startu raketoplánu. Nejbližší dny však nebudou pouze ve znamení vzpomínek. V pátek 18. března bude na oběžnou dráhu nejmenší planety Sluneční soustavy navedena sonda Messenger. Bude to vůbec poprvé v historii, co se nějaká sonda dostane na oběžnou dráhu Merkuru. Planetu jako první prozkoumala sonda Mariner 10 při třech průletech v letech 1974 a 1975. Tři průlety absolvoval rovněž zmíněný Messenger a to v lednu a říjnu 2008 a v záři 2009.

 

 

Je na půl hvězdou, má však teplotu jako vaše káva!

Umělecká představa hnědého trpaslíka třídy T. Credit: R. Hurt/NASA
Umělecká představa hnědého trpaslíka třídy T. Credit: R. Hurt/NASA

Hnědí trpaslíci mají k exoplanetám v mnoha ohledech blíže, než některé planety Sluneční soustavy. Jedná se o přechodnou fázi mezi hvězdami a planetami. Ve svém nitru spalují deuterium a vyzařují jen velmi málo světla. Díky tomu se špatně hledají a to i v rámci blízkého hvězdného okolí našeho Slunce. Klasické hvězdy mají povrchovou teplotu řádově 3000 K a vyšší. Hnědí trpaslíci jsou naproti tomu výrazně chladnější – dosahují běžně teploty pod 2000 K a mnohdy jsou v tomto ohledu srovnatelní s horkými Jupitery. Zejména v posledních letech se daří objevovat i extrémně studené „psí čumáky substelární astronomie“, kteří mají teplotu nižší než 500 K (227°C). Rozběhla se nám jakási neoficiální soutěž o nalezení nejchladnějšího hnědého trpaslíka, který by se stal hrdým a slavným prototypem nové kategorie.

 

Kataklyzmická proměnná HU Aqr aneb planetární systém se šílenými rodiči

0
Kataklyzmická proměnná hvězda v představách malíře. Credit: NASA
Kataklyzmická proměnná hvězda v představách malíře. Credit: NASA

Koncem loňského roku jsme vás informovali o objevu exoplanety, která obíhá okolo kataklyzmické proměnné hvězdy DP Leo. Hned tři možné planety u podobného typu dvojhvězdy nyní ohlásili čínští astronomové.

 

Vědci se zaměřili na dvojhvězdu HU Aqr v souhvězdí Vodnáře. Obecně se jedná o zákrytovou dvojhvězdu. Přestože běžným dalekohledem obě složky nerozeznáme, můžeme pozorovat vzájemné zákryty, které se ve světelné křivce (graf závislosti jasnosti na čase) projeví jako periodické změny jasnosti „hvězdy“. Pokud by okolo dvojhvězdy obíhaly nějaké planety, k zákrytům by nedocházelo se železnou pravidelnosti, ale nalezli bychom v periodě nepatrné odchylky.

Dvě nové tranzitující exoplanety: HAT-P-28 b a HAT-P-29 b

0
1,2 m dalekohled FLWO na F. L. Whipple Observatory na Mt. Hopkins. Credit: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
1,2 m dalekohled FLWO na F. L. Whipple Observatory na Mt. Hopkins. Credit: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Jeden ze dvou nejúspěšnějších pozemských lovců tranzitujících exoplanet si na své konto připsal dva nové úlovky. HATNet (The Hungarian-made Automated Telescope Network) oznámil objev dvou horkých Jupiterů.

 

Online přenos: Discovery se vrací domů z poslední mise

Discovery během poslední mise. Credit: NASA
Discovery během poslední mise. Credit: NASA

Dnes v 17:57 by měl na plochu Kennedyho vesmírného střediska dosednout raketoplán Discovery. Na našem webu můžete od 16:30 sledovat textový online přenos z posledních minut raketoplánu Discovery v aktivní službě. Současná mise je posledním úkolem pro veterána kosmických letů.

Tým Keplera neví, okolo čeho obíhá nejmenší kandidát

Exoplanetární kandidáti z Keplera k 2. únoru 2011. Rozdělení dle velikosti. Credit: NASA
Exoplanetární kandidáti z Keplera k 2. únoru 2011. Rozdělení dle velikosti. Credit: NASA

Nedávno jsme vám na našem webu přinesli analýzu exoplanetárních kandidátů, které během prvních čtyř měsíců pozorování objevil kosmický dalekohled Kepler v obyvatelné oblasti nebo v její blízkosti. Na lukrativním seznamu se sice objevuje celkem 54 kousků, většina z kandidátů jsou však obří plynné světy jako Neptun či Jupiter, takže případný život by měl šanci pouze na hypotetických měsících těchto obřích světů. Velikostním sítem prošla jen hrstka kandidátů, kteří by mohli mít kamenný povrch a teoreticky i podmínky k životu.

Nejslavnější lovec exoplanet má narozeniny

Start rakety Delta II s dalekohledem Kepler.

Dnes ve 4:49 našeho času to byly přesně dva roky, co na Mysu Canaveral zaburácely motory nosné rakety Delta II. Do vesmíru se po mnoha odkladech vydal kosmický dalekohled Kepler. Vědecká pozorování začala v květnu 2009. Do dnešních dní zveřejnila NASA údaje o více než 1200 exoplanetárních kandidátech, které Kepler objevil za první čtyři měsíce pozorování. Jednotliví kandidáti jsou postupně ověřování. V katalozích exoplanet tak prozatím nalezneme 15 potvrzených exoplanet od samotného týmu a jeden nový svět potvrdil nezávislý tým. Pokud se neobjeví žádné technické problémy, měl by Kepler sledovat na 150 000 vybraných hvězd po dobu dalších nejméně 18 měsíců.

 

Misi kosmického dalekohledu se na našem webu pravidelně věnujeme v samostatné rubrice. Připomenout si můžete rovněž online přenos ze startu Keplera.

 

Nalezl astrobiolog mimozemský život v meteoritu?

Mimozemské fosilie v meteoritu Orgueil?
Mimozemské fosilie v meteoritu Orgueil?

V našem oboru (exoplanety) máme občas jednu malou výhodu. Mnohé dezinformace, které kolují internetem či sdělovacími prostředky, můžeme uvést na pravou míru snadno a rychle. V případě astrobiologie, vědy zabývající se životem ve vesmíru, to však bývá zřídka kdy tak jednoduché. Poslední hodiny slunného březnového víkendu jsou ve znamení celosvětové hysterie, kterou vyvolal objev údajných mimozemských fosilií v meteoritech. Autorem studie je uznávaný astrobiolog Richard Hoover (Marshall Space Flight Center, NASA).

Přísada prášku na pečení v atmosféře slavné tranzitující exoplanety?

0
HD 189733 b a její mateřská hvězda v představách malíře. Autor: Giovanni Tinetti
HD 189733 b a její mateřská hvězda v představách malíře. Autor: Giovanni Tinetti

Každá správná hospodyňka zná exoplanetu HD 189733 b. V její atmosféře se totiž nachází velké množství kypřicího prášku… ne, tak tohle samozřejmě myslíme s více než velkou nadsázkou. Hubblův kosmický dalekohled pozoroval dva tranzity velmi známého horkého Jupiteru HD 189733 b. Jedná se o jednu z nejprozkoumanějších planet mimo Sluneční soustavu. V atmosféře plynného obra byly už dříve nalezeny stopy oxidu uhličitého, vody, sodíku a metanu. Nedávno se rovněž podařilo prokázat, že planeta značným způsobem ovlivňuje svou mateřskou hvězdu (viz náš článek).

 

Populárně naučnou astronomickou knihu si brzy už možná nekoupíte

Do počátku nového tisíciletí u nás vycházelo poměrně velké množství brožur s astronomickou tématikou, na které mnoho autorů dodnes často odkazuje. Tyto publikace vydávaly některé hvězdárny či astronomické organizace. V posledních letech se však aktivity v této oblasti prakticky zastavily. Hvězdárny a planetária se zaměřují výhradně na kontaktní popularizaci, která se odehrává v areálu jejich organizace, astronomické společnosti tuto část popularizace ignorují. Osobně jsme se s podobným přístupem setkali v okamžiku, kdy jsme byli mnohokrát odmítnutí s žádostí o podporu Exoplanetární ročenky. Přitom se jedná o projekt, který není nutné díky dobrovolnické povaze dotovat horentnímu sumami.

 

Těžiště „tištěné popularizace“ se tak přesouvá do komerční sféry. Také v této oblasti však není situace příliš růžová. Tištěné časopisy o vědě jsou rušeny a astronomických knih (zejména od českých autorů) vychází stále méně. Pomyslným hřebíčkem do rakve může být současné zvýšení DPH na knihy.

 

Exoplanety.cz proto plně podporují iniciativu Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Výzvu na obranu knih můžete podepsat snadno a rychle na stránce http://sckn.cz/index.php?p=vyzva

 

SETI se chystá hledat mimozemšťany u kandidátů od Keplera, můžete přispět!

Jeden z radioteleskopů ATA.
Jeden z radioteleskopů ATA.

Počátkem února představila NASA na 1200 kandidátů, které během prvních čtyř měsíců pozorování objevil kosmický dalekohled Kepler. Někteří z kandidátů se nacházejí uvnitř obyvatelné oblasti nebo v jejím okolí. Slavný Institut SETI na to reaguje a chystá se zaměřit své radioteleskopy k nejvíce nadějným exoplanetárním kandidátům.

 

Exoplaneta u hvězdy beta Pictoris znovu potvrzená

0
Exoplaneta beta Pictoris v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada
Exoplaneta beta Pictoris v představách malíře. Credit: ESO/L. Calçada

V létě loňského roku představili astronomové z Evropské jižní observatoře snímky hvězdy beta Pictoris. Slavná stálice ze souhvězdí Malíře je pod drobnohledem vědců mnoho let. V roce 1983 byl u hvězdy nalezen protoplanetární disk, ze kterého se dle teorií tvoří planety. Oběžnice hvězdy beta Pictoris byla nalezena přímým zobrazením až v roce 2003, několik let však trvalo, než se objev potvrdil. V případě přímého zobrazení totiž nikdy nevíte, zda je „podezřelá“ skutečně planetou nebo se jen promítá do okolí hvězdy a nemá s ní nic společného. V dalších letech planeta na snímcích nalezena nebyla, aby se v loni zase objevila na jiné straně. Nejnovější poznatky existenci planety opět potvrzují.

 

Obloha v březnu

V měsíci březnu se značně prodlužuje den a zkracuje noc. 1. března Slunce vychází v 6 h 36 min a zapadá v 17 h 34 min. Den trvá 10 h 58 min. Na konci měsíce, 31. března Slunce vychází 5 h 35 min (6 h 35 min SELČ) a zapadá v 18 h 18 min (19 h 18 min SELČ). Den trvá 12 h 43 min.

 

Celý článek naleznete na stránkách planetary.cz

 

HD 22781 b: nová boubelatá exoplaneta s kometárními manýry

1
Exoplaneta v představách malíře. Credit: NASA
Exoplaneta v představách malíře. Credit: NASA

Do katalogu exoplanet přibyla nová členka. HD 22781 b má však hmotnost 14,2 Jupiterů, takže je na místě otázka, zda se jedná skutečně o planetu či hnědého trpaslíka. Objekt obíhá okolo své mateřské hvězdy s periodou 528 dní. Nejvíce překvapujícím údajem je nepochybně výstřednost, která činí 0,822! Podle teorií by přitom planety měly obíhat okolo svých hvězd po elipsách, které se jen nepatrně liší od kružnic. Taková slušná a poctivá planeta by měla mít výstřednost maximálně okolo 0,1. Realita exoplanetárních objevů je však poněkud jiná. Za výstřednými dráhami jsou patrně interakce s ostatními planetami. Rekordmanem je v tomto případě exoplaneta HD 20782 b, která má výstřednost 0,97! Novému přírůstku patří v současné době 5. příčka.

 

Simulaci oběžné dráhy HD 22781 b naleznete v odkaze. Objev HD 22781 b zatím nebyl prezentován ve formě odborného článku, takže podrobnosti nejsou známy. Tranzity však podle všeho nevykonává.

 

Boj za velké „S“ v názvu Sluneční soustava aneb astronomové neví, o čem mluví?!

Planety a trpasličí planety Sluneční soustavy
Planety a trpasličí planety Sluneční soustavy

Za poslední dva roky nám do redakce dorazilo několik emailů s dotazem či kritikou, proč že to hyzdíme český pravopis a píšeme Sluneční soustavu s velkým „S“. Ano, pokud se nám do článku nevloudí omylem nějaká ta chyba, pak skutečně naši Sluneční soustavu píšeme s velkým „S“, ačkoliv pravidla českého pravopisu uvádí „s“ malé. Nejsme však jediní v české astronomii, kdo k této revoltě přistoupil.

 

WD 0806-661 b: nenápadný kandidát na objev roku

2
Kosmický dalekohled Spitzer na tiskové konferenci. Credit: JPL, NASA
Kosmický dalekohled Spitzer na tiskové konferenci. Credit: JPL, NASA

Občas se stane, že významný objev zapadne pod nánosem méně důležitých zpráv, které jsou však z pohledu novinářů i popularizátorů více sexy. Dost možná je to i případ nového objevu kosmického dalekohledu Spitzer, i když zpráva je zatím čerstvá sotva pár desítek hodin, takže flintu do žita neházíme. Realita je však taková, že náš článek je kromě samotného odborného článku prvním textem na světě o objevu, jenž může mít menší či větší dopady na současnou astronomii.