Dalekohled TNG na Kanárských dalekohled. Autor: Giovanni Tessicini
Dalekohled TNG na Kanárských dalekohled. Autor: Giovanni Tessicini

Před pár týdny byly zveřejněny informace o 1200 exoplanetárních kandidátech, které během prvních čtyř měsíců pozorování objevil kosmický dalekohled Kepler. Pozemské týmy, které se zabývají metodou měření radiálních rychlostí, už mají na minimálně pět příštích let o zábavu postaráno. Hlavním úkolem bude ověřování objevených kandidátů a zjišťování jejich hmotnosti. Další kandidáti ještě v následujících měsících a letech přibudou, takže na nedostatek materiálu si určitě nemůže nikdo stěžovat. Největší rivalové na poli výzkumu exoplanet se spojili, aby postavili nový spektrograf, jehož hlavním úkolem bude ověřování kandidátů od Keplera.

 


Pravidelným čtenářům nemusíme spektrograf HARPS asi příliš představovat. Legendární přístroj je instalován na 3,6 m velkém dalekohledu v Chile. Jeho řízení a správu zajišťuje technicky Evropská jižní observatoř, z hlediska odborné práce však drží otěže bašta evropského exoplanetárního výzkumu – Ženevská observatoř.

 

USA a Evropa se už před několika lety dohodly, že by si úspěšný HARPS zasloužil bratříčka. Začal se proto připravovat projekt pod názvem HARPS-N, kde písmeno „N“ značí sever. Nový spektrograf se má nacházet na severní polokouli a to především proto, aby mohl pozorovat oblast okolo letního trojúhelníku, jenž tvoří tři jasné hvězdy – Vega (Lyra), Deneb (Labuť) a Altair (Orel). Právě v této oblasti totiž hledá exoplanety kosmický dalekohled Kepler.

 

Dalekohled TNG na Kanárských ostrovech. Autor: Giovanni Tessicini
Dalekohled TNG na Kanárských ostrovech. Autor: Giovanni Tessicini

 

HARPS-N měl být původně instalován na dalekohledu Williama Herschela, který se nachází na Kanárských ostrovech. Zdejší observatoř na hoře Roque de los Muchachos patří mezi nejlepší světová místa pro astronomická pozorování. Nakonec však vyhrál jeho soused – Národní dalekohled Galileo (Telescopio Nazionale Galileo – TNG). Italský dalekohled má průměr 3,58 m a v provozu je od roku 1998.

 

HARPS-N by měl být z hlediska designu podobný svému chilskému jmenovci. Od spuštění HARPSu (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) nyní uplynulo přesně 8 let a technický vývoj za tu dobu přece jen pokročil. „N“ proto bude o něco modernější a měl by dosáhnout lepších výsledků i větší přesnosti měření radiálních rychlostí (pod 1 m/s).

 

Jednou z novinek oproti HARPS-N bude laserový hřebenový filtr pro kalibraci spektrografu. Jedná se o relativně novou technologii, založenou na kvantové mechanice. Za tento postup, který má značné důsledky pro spektrografii, dostali John L. Hall (USA) a Theodor W. Hänsch (Německo) v roce 2005 Nobelovou cenu za fyziku.

 

Laserový hřebenový filtr využívá velmi krátké pulsy laserového světla k vytvoření frekvenčního hřebenu, neboli optických značek různorodých frekvencí s konstantní mezerou mezi sebou. Díky tomu dojde k vytvoření velmi přesného měřítka, které je nutné k přesné kalibraci spektrografu. Pokud vás tato problematika zajímá, můžete si prostudovat materiál Evropské jižní observatoře: odkaz (pdf).

 

Pro účely spektrografu HARPS-N jsou Italové ochotní uvolnit až 80 pozorovacích nocí ročně. Na projektu se podílí především Ženevská observatoř a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Pokud vše půjde dobře, měl by HARPS-N spatřit první světlo v dubnu příštího roku.

 

Doporučené odkazy: