Kosmický dalekohled Spitzer na tiskové konferenci. Credit: JPL, NASA
Kosmický dalekohled Spitzer na tiskové konferenci. Credit: JPL, NASA

Občas se stane, že významný objev zapadne pod nánosem méně důležitých zpráv, které jsou však z pohledu novinářů i popularizátorů více sexy. Dost možná je to i případ nového objevu kosmického dalekohledu Spitzer, i když zpráva je zatím čerstvá sotva pár desítek hodin, takže flintu do žita neházíme. Realita je však taková, že náš článek je kromě samotného odborného článku prvním textem na světě o objevu, jenž může mít menší či větší dopady na současnou astronomii.

 

K. L. Luhman (Pennsylvania State University) a jeho kolegové objevili poblíž bílého trpaslíka s označením WD 0806-661 hodně zajímavý objekt. Ale vezměme to hezky po pořádku. Kamera na palubě kosmického dalekohledu Spitzer se zaměřila na bílého trpaslíka WD 0806-661, který se nachází ve vzdálenosti asi 60 světelných let od Země. Jeho hmotnost se odhaduje na 0,6 Slunce a jedná se o relativně normálního bílého trpaslíka spektrální třídy DQ, což v překladu znamená, že v jeho atmosféře byly nalezeny stopy uhlíku.

 

Astronomy však více zaujal objekt, který se nachází ve vzdálenosti 130 obloukových vteřin od bílého trpaslíka, což je v přepočtu asi 2500 AU. Hmotnost objektu s označením WD 0806-661 b se odhaduje na zhruba 7 Jupiterů, což by ho teoreticky řadilo mezi exoplanety. Jenomže hmotnost se při přímém zobrazení určuje velmi obtížně a hranici 13 Jupiterů, která má být předělem mezi planetami a hnědými trpaslíky, dnes bere vážně už málokdo.

 

Proč by měl být tento objev tak významný? Předně je potřeba zmínit jednu (z dalších) nevýhod přímého zobrazení. Pokud odhalíte na snímku hvězdy nějaký méně jasný objekt v jejím okolí, nemůžete si být skutečně jistí, že se nejedná o vesmírný kanadský žertík. Objekt totiž nemusí mít s hvězdou gravitačně nic společného, ale může se jednat pouze o vzdálenou hvězdu, která se promítá do okolí vašeho studovaného subjektu. Je proto nutné pozorovat hypotetickou soustavu delší dobu, abychom zjistili, zda se menší z objektů okolo hvězdy pohybuje.

 

Luhman a spol. jsou si však svým objevem poměrně jistí v kramflecích, takže tuto část diskuse můžeme (snad) vynechat.

 

Na talíři tak máme dvě možnosti, přičemž obě jsou skutečně fascinující. Tou méně lákovou je možnost, že objektem je hnědý trpaslík. Tyto objekty jsou považovány za přechodnou fázi mezi hvězdami a planetami, ve svém nitru spalují deuterium (nejde tedy o plnohodnotnou „hvězdnou“ termonukleární reakci) a vyzařují jen málo světla. V případě WD 0806-661 b by však byla více než zajímavá odhadovaná povrchová teplota, která činí jen asi 300 K (okolo 27°C). Jednalo by se tedy o jednoho z nejchladnějších ne-li dokonce nejchladnějšího hnědého trpaslíka.

 

Existence hnědého trpaslíka v tomto případě není vyloučena. Než se WD 0806-661 stal bílým trpaslíkem, měl hmotnost asi 2 Sluncí a podle výpočtu a simulací mohl v jeho blízkém okolí bez větších problémů vzniknout hnědý trpaslík.

 

Druhá možnost je však daleko lákavější. Pokud by WD 0806-661 b byla planetou, pak by se jednalo o první takový objev v historii. Bílý trpaslík je konečným stádiem ve vývoji některých hvězd. Také naše Slunce čeká podobný osud. Hvězda nejdříve začne zvětšovat svou velikost, stane se rudým obrem a v její ohnivé náruči zaniknou případné vnitřní planety. Poté dojde k odhození plynné obálky a na místě bývalé hvězdy zůstane horký a hustý bílý trpaslík. Planety na vnějších drahách sice nejsou sežehnuty či rozmašírovány slapovými silami, ale i jich se změny mateřské hvězdy dotknout. Podle simulací se očekává, že vnější světy jsou odsunuty na vzdálenější oběžné dráhy. WD 0806-661 b přitom okolo bílého trpaslíka obíhá ve vzdálenosti 2500 AU, což je 83x dál, než obíhá Neptun okolo Slunce.

 

Na další podrobnosti k tomuto objevu si budeme muset počkat.

 

Zdroj: DISCOVERY OF A CANDIDATE FOR THE COOLEST KNOWN BROWN DWARF