Když má planeta dietu

0

Exoplaneta HD 209458b v představách malíře
Exoplaneta HD 209458b v představách malíře
Velká část z 350 doposud objevených exoplanet patří do skupiny tzv. horkých Jupiterů. Jedná se o obří plynné planety, obíhající velmi blízko svých sluncí. Mezinárodní tým astronomů nyní přichází s teorií, podle které může krátká vzdálenost od hvězdy pro planetu znamenat nedobrovolnou dietu.

 

Nejmenší exoplaneta aneb nejhorší otázka, kterou můžete položit

10

Exoplaneta u červeného trpaslíka. Autor: ESO
Exoplaneta u červeného trpaslíka. Autor: ESO
Mezi nejčastější otázky laiků nebo novinářů se vztahem k exoplanetám je „a která exoplaneta je nejmenší“? Tazatel pak samozřejmě očekává stručnou odpověď typu: nejmenší exoplanetou je xy a nějaký ten údaj. Otázka je to však mnohem těžší, než by jste čekali.

Mimořádná zpráva: objev nejméně hmotné exoplanety

8

Hvězda Gl 581. Autor: ESO
Hvězda Gl 581. Autor: ESO
Michel Mayor z Ženevské observatoře, který je objevitelem první exoplanety, si na své konto připsal další úspěch. Společně se svým týmem objevili doposud nejméně hmotnou exoplanety, která obíhá okolo hvězdy hlavní posloupnosti. Onou hvězdou je červený trpaslík Gl 581.

Problém pro rovery: na Marsu udeří prachové bouře

Spirit a Opportunity
Spirit a Opportunity pokračují ve spanilé jízde po Marsu.

V úterý 21. dubna bude Mars nejblíže ke Slunci a koncem května začíná na jižní polokouli léto. Právě tato doba se na rudé planetě vyznačuje celoplanetárními prachovými bouřemi. Pokud by byly velké, mohl by to být problém pro dvě vozítka, která na Marsu působí.

 

Nový lovec exoplanet bude na Kanárských ostrovech

Nový spektrograf bude vylepšenou verzí přístroje HARPS Evropské jižní observatoře.
Nový spektrograf bude vylepšenou verzí přístroje HARPS Evropské jižní observatoře.
Astronomové oznámili stavbu nového spektrografu, který bude instalován na 4,2 metrů velký dalekohled William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech.

 

SMS pro mimozemšťany

Plaketa, kterou nesou na palubě sondy Pioneer.
Plaketa, kterou nesou na palubě sondy Pioneer.

Už 50 let běží projekt SETI, který se pomocí radioteleskopů snaží zachytit signál mimozemských civilizací – zatím neúspěšně. Vědci ale v uplynulých desetiletích vyzkoušeli i opačný postup. Kosmické sondy Voyager a Pioneer míří ven ze Sluneční soustavy a na své palubě nesou vzkaz pro případné nálezce v podobě plakety, popisující Zemi a člověka. Také radioteleskopy několikrát vyslaly signál vstříc vesmírným dálkám.

 

Novinky na webu

 

  • Vytvořili jsme a postupně doplňujeme glosář základních termínů, které se vyskytují na exoplanety.cz.
  • Síň slávy – postupně vám představujeme zajímavé exoplanety – archív rubriky.
  • Viditelnost planet Sluneční soustavy – jaké planety můžete nyní vidět na obloze? Odkaz na informace najdete v pravém sloupci (pod „Rubriky článků“).
  • Kepler Status Report – aktuální informace o misi kosmického dalekohledu Kepler. Odkaz najdete v pravém sloupci.

 

Kolik byste vážili jiné planetě?

Země
Země
Na internetu existuje několik internetových stránek, které vám po zadaní vaší hmotnosti vypočítají, jakou váhu by jste měli na jiných tělesech Sluneční soustavy.

 

Má výzkum trpasličí planety Ceres význam pro astrobiology?

Trpasličí planeta Ceres na fotografii z Hubblova kosmického dalekohledu.
Trpasličí planeta Ceres na fotografii z Hubblova kosmického dalekohledu.
Trpasličí planeta Ceres je největším objektem v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Přesto ale o ní zatím mnoho nevíme, změnit to má v roce 2015 sonda Dawn, která se před dvěma lety vydala vstříc malému a neprozkoumanému světu. Vědci ale plánují i sondu, jejímž cílem bude na povrchu Cerery přistát.

 

Doporučujeme: Světová noc ochrany noční oblohy (20. dubna)

Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?

 

První světlo pro dalekohled Kepler

NGC 6791 na jednom z prvních snímků z družice Kepler (z 8. dubna 2009)
NGC 6791 na jednom z prvních snímků z družice Kepler (z 8. dubna 2009)

Sny mnoha generací se v těchto dnech stávají skutečností. Kosmický dalekohled Kepler, který se do vesmíru vydal 7. března, zahajuje pozorování. První snímky slouží ke kalibraci přístrojů a testování. Vědecká pozorování by měla být zahájena okolo 7. května.

Může existovat život u červených trpaslíků?

4

Exoplaneta u červeného trpaslíka. Autor: ESO
Exoplaneta u červeného trpaslíka. Autor: ESO
Červení trpaslíci patří mezi nejpočetnější skupinu hvězd ve vesmíru. Jedná se o relativně malé a chladné hvězdy, jejichž povrchová teplota se pohybuje pod 3500 K. Červený trpaslík spaluje ve svém nitru vodík jen velmi pomalu a vyzařuje mnohem méně záření než Slunce. Díky vzornému šetření s „palivem“ se tyto hvězdy dožívají vysokého věku. Vesmír zatím není tak starý, aby se některý z červených trpaslíků dostal do konečné fáze svého života. Protože jsou tyto hvězdy ve vesmíru nejpočetnější, zajímá astronomy a astrobiology, zda by okolo nich mohly obíhat planety vhodné k životu.

 

Dalekohled Kepler dostává nový úkol

Družice Kepler, autor: NASA
Družice Kepler, autor: NASA
Kosmický dalekohled Kepler nezačal ještě ani s ostrým pozorováním a už je před ním nový úkol. Hlavním posláním tohoto dalekohledu je hledat nové exoplanety pomocí tranzitní metody, sekundárním cílem mise je pak studium tzv. hvězdné seismologie. Dr. Alan Penny ze skotské univerzity ze St Andrews ale hodlá data z dalekohledu využít k určení velikosti vesmíru.

 

Sondy STEREO se vydávají po stopách velké srážky

Vznik Měsíce v představách malíře
Vznik Měsíce v představách malíře
Země byla ještě velmi mladá a horká, když se přiřítilo těleso o velikosti asi dnešního Marsu a narazilo do naší planety. Nepochybně se jednalo o největší kolizi s kosmickým projektilem v dějinách Země. Následkem této velké srážky se okolo Země vytvořil disk žhavého materiálu, ze kterého se postupně zformoval Měsíc.

Špatná zpráva: kyanovodík u červených trpaslíků nenalezen

Kosmický dalekohled Spitzer.
Kosmický dalekohled Spitzer.

Život na naší planetě vznikl v polévce chemikálií. Existuje podobná polévka také u jiných hvězd? NASA nyní přišla s novou studií, která je založena na pozorování kosmického dalekohledu Spitzer.

Rok s časopisem Gliese

Pohledem do kalendáře zjišťuji, že je to dnes přesně rok a měsíc od chvíle, co spatřil světlo světa časopis Gliese.

Nikl a jeho přínos pro vznik života

Před 2,4 miliardami lety se v zemské atmosféře najednou zvýšil podíl kyslíku. Tato událost měla klíčový dopad na vývoj života na naší planetě. Vědci už dlouho ví, že za nárůstem kyslíku v atmosféře byly odpovědné některé organismy v oceánech – např. řasy. Do teď ale nebylo jasné, co přesně spustilo velkou oxidaci Země. Proč k ní nedošlo o něco dříve nebo později? Před pár dny byla záhada zřejmě vyřešena.

 

Měsíc jako zrcadlo oceánů

Popelavý svit
Popelavý svit
Pokud se podíváte na Měsíc krátce před nebo po novu, můžete si povšimnout, že jeho neosvětlená část je vidět jako nejasný obrys. Tento jev je způsoben odrazem slunečního světla od Země a říká se mu popelavý svit (v angličtině earthshine). Vědci z University of Melbourne nyní definitivně potvrdili, že pozorováním popelavého svitu Měsíce lze zjistit, zda je k němu přivracená pevninská nebo oceánská část naší planety.