



V úterý 21. dubna bude Mars nejblíže ke Slunci a koncem května začíná na jižní polokouli léto. Právě tato doba se na rudé planetě vyznačuje celoplanetárními prachovými bouřemi. Pokud by byly velké, mohl by to být problém pro dvě vozítka, která na Marsu působí.

Už 50 let běží projekt SETI, který se pomocí radioteleskopů snaží zachytit signál mimozemských civilizací – zatím neúspěšně. Vědci ale v uplynulých desetiletích vyzkoušeli i opačný postup. Kosmické sondy Voyager a Pioneer míří ven ze Sluneční soustavy a na své palubě nesou vzkaz pro případné nálezce v podobě plakety, popisující Zemi a člověka. Také radioteleskopy několikrát vyslaly signál vstříc vesmírným dálkám.

Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?

Sny mnoha generací se v těchto dnech stávají skutečností. Kosmický dalekohled Kepler, který se do vesmíru vydal 7. března, zahajuje pozorování. První snímky slouží ke kalibraci přístrojů a testování. Vědecká pozorování by měla být zahájena okolo 7. května.



Pohledem do kalendáře zjišťuji, že je to dnes přesně rok a měsíc od chvíle, co spatřil světlo světa časopis Gliese.
Před 2,4 miliardami lety se v zemské atmosféře najednou zvýšil podíl kyslíku. Tato událost měla klíčový dopad na vývoj života na naší planetě. Vědci už dlouho ví, že za nárůstem kyslíku v atmosféře byly odpovědné některé organismy v oceánech – např. řasy. Do teď ale nebylo jasné, co přesně spustilo velkou oxidaci Země. Proč k ní nedošlo o něco dříve nebo později? Před pár dny byla záhada zřejmě vyřešena.
