Život na naší planetě vznikl v polévce chemikálií. Existuje podobná polévka také u jiných hvězd? NASA nyní přišla s novou studií, která je založena na pozorování kosmického dalekohledu Spitzer.
Spitzer, pracující v infračervené části spektra, se zaměřil na studium protoplanetárních disků, ze kterých vznikají planety a hledal stopy kyanovodíku. Ten je součástí adeninu (vitamínu B4), jenž je základním elementem DNA.
Prozkoumány byly disky okolo různých typů blízkých hvězd. Podle výsledků se zdá, že molekuly kyanovodíku jsou přítomné v okolí hvězd typu Slunce. V okolí červených trpaslíků a hnědých trpaslíků ale žádná molekula kyanovodíku objevena nebyla.
Prebiotická chemie je takovou chemii, která stála za vznikem života. Podle současných astrobiologických teorií byl klíčový pro vznik života právě adenin. Ten se mohl dostat ve velké míře na povrch mladé Země při dopadech meteoritů.
Spitzer prozkoumal protoplanetární disky okolo 44 hvězd slunečního typu a 17 „chladnějších hvězd“, mezi které lze zařadit hnědé a zejména červené trpaslíky. Právě druzí jmenování tvoří nejvíce hvězd ve vesmíru. Okolo červených trpaslíků se zřejmě nachází exoplanety teoreticky vhodné k životu, které lze nalézt snáze než jejich kolegy u jiných typů hvězd. Červený trpaslík je totiž chladnější hvězdou, takže vhodné podmínky pro udržení vody v tekutém skupenství se nachází v mnohém kratší vzdálenosti od hvězdy, než je tomu u hvězd slunečního typu.
Současná zpráva je ale pro příznivce života ve vesmíru studenou sprchou. Spitzer nalezl kyanovodík v disku u 30% hvězd slunečního typu ale u žádného červeného trpaslíka. Astronomové místo toho objevili v discích acetylén a zapsali se tak alespoň do historie. Spitzer totiž jako první detekoval molekuly v disku u chladné hvězdy.
Jakou má ale život u červených trpaslíků šanci, odhalí až další výzkumy.
Zdroj: www.astrobio.net