Máte rádi časopis Gliese? Budeme rádi, když nám pomůžete s jeho propagací. Stačí vytisknout poster a umístit ho na nástěnku při některé z akcí nebo i trvale. Prozatím přinášíme provizorní verzi posteru, později bude nahrazena kvalitnější verzí.

 

Poster si můžete stáhnout zde (pdf).

Na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí proběhne ve dnech 23. až 25. října 2009 seminář Planetární soustavy ve vesmíru. Tématem bude i výzkum exoplanet. Akce je přístupná široké veřejnosti. Podrobnější informace naleznete na stránkách hvězdárny.

Je to přesně půl roku, co se do vesmíru vydal kosmický dalekohled Kepler. První výsledky bychom mohli znát už koncem letošního roku. Na objev exoplanet zemského typu si musíme ale ještě 3 roky počkat. Podle nejnovějších simulací by Kepler mohl nakonec předčit veškerá očekávání a objevit i velké množství měsíců, obíhajících okolo exoplanet.

Web exoplanety.cz intenzivně pracuje na revoluční novince. Ve čtvrtek 10. září vám přineseme živě minutu po minutě komentovaný přímý přenos z přistání raketoplánu Discovery. To vše zadarmo a česky prostřednictvím služby Twitter.

 

Pokud se občas díváte na Saturn dalekohledem, pak jste si určitě všimli, že se sklon jeho slavných prstenců v průběhu času mění. V pátek 4. září se bude naše Země nacházet ve stejné rovině jako prstence, které tak zcela zmizí. Podobný úkaz se odehrává zhruba jednou za 15 let. Saturn bohužel v těchto dnech a týdnech na obloze vidět není. Náplastí budiž alespoň jedna velmi povedená animace.

 

Skleníkové plyny jsou v posledních letech dávány do souvislosti s globálním oteplováním nebo chcete-li s klimatickými změnami. Dlouho trvající mediální masáž a téměř zákopová válka příznivců a odpůrců klimatických změn z řad vědců, ekonomů a politiků udělala s označení skleníkový plyn téměř vulgární výraz. Nebýt skleníkových plynů, tak bychom zde paradoxně vůbec nebyli. Vděčíme jim za mnoho.

 

Naše Slunce se nachází asi 26 000 světelných let od středu Galaxie v dosti poklidné oblasti obřího vesmírného přístavu jménem Mléčná dráha. V minulém díle jsme si pověděli, že teoretickým rizikem pro život na Zemi může být výbuch blízké supernovy. Do kritické vzdálenosti 30 světelných let se ale naštěstí pro nás žádný „hvězdný sebevražedný atentátník“ nenachází.

Určitě jste viděli některý z hollywoodských trháků typu Drtivý dopad nebo Armageddon, které nepojednávají o současné hospodářské krizi ale o srážce Země s planetkou nebo kometou. Filmy tohoto typu jsou pro člověka s alespoň základními znalostmi astronomie spíše dobrou komedií než akčním trhákem. Jádro celé zápletky je ale pravdivé. Naše Země se v minulosti mnohokrát potkala s kosmickým vetřelcem větších rozměrů. Dinosauři by o tom mohli vyprávět. Nikde není řečeno, že se podobná kolize nemůže v budoucnu opakovat. Pravděpodobnost srážky s globálními následky je však malá a astronomové ji sledováním nebezpečných těles dále snižují. Z vesmíru nám hrozí ale daleko větší nebezpečí v podobě kosmického záření.

Jen několik dní před koncem prázdnin byl zveřejněn zřejmě nejdůležitější objev v astrobiologii tohoto léta. Michael Brown z Kalifornského technického institutu oznámil objev mlhy na Titanu. Podle všeho se jedná o chybějící element, potvrzující koloběh metanu na Saturnově měsíci.

 

Exoplanety.cz varují: zastáncům SETI může přečtení následujícího článku způsobit zdravotní potíže.

 

Určitě to sami znáte, přátele vám občas emailem pošlou odkaz na nějaké hloupé video, nebo jednu z mnoha prezentací s obrázky roztomilých zvířátek, jenž se kyberprostorem šíří jako lavinový spam. Dnes jsem ale dostal odkaz na video na oblíbeném Youtube, které jsem si do teď přehrál už asi 50x. Jedná se o mimořádně povedenou parodii na projekt SETI, který už hezkých pár desetiletí pročesává radioteleskopy oblohu s cílem najít signál mimozemských civilizací.

 

Píše se 20. srpen 1977 a do neprozkoumaných končin Sluneční soustavy vyráží kosmická sonda Voyager 2. Během následujících let postupně prolétne okolo Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Posledně jmenovanou planetu zkoumal Voyager 2 jako první a zatím i poslední vyslanec lidstva přesně před 20 lety.

Už nějaký ten pátek obíhá okolo Měsíce kosmická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která na sebe zatím nejvýrazněji upozornila fotografiemi, jenž zachycují přistání člověka na Měsíci. Před pár dny NASA zveřejnila další fotografie, které ukazují misi Apolla 14 v novém světle.

Kosmický dalekohled Kepler slaví malé jubileum. Na své heliocentrické oběžné dráze kolem Slunce urazil už pořádný kus cesty. Koncem minulého týdně se nacházel 10 000 000 mil od Země. Pravda, pro našince je to v kilometrech poněkud nekulatých 16 093 440 kilometrů, ale i tak se o tom můžeme zmínit. Kepler se vydal do vesmíru na počátku března a v současné době úspěšně pokračuje v lovu planet u cizích hvězd.