Naše Slunce se nachází asi 26 000 světelných let od středu Galaxie v dosti poklidné oblasti obřího vesmírného přístavu jménem Mléčná dráha. V minulém díle jsme si pověděli, že teoretickým rizikem pro život na Zemi může být výbuch blízké supernovy. Do kritické vzdálenosti 30 světelných let se ale naštěstí pro nás žádný „hvězdný sebevražedný atentátník“ nenachází.
Sousedé našeho Slunce
Jak to vlastně vypadá s naším kosmickým okolím? Do vzdálenosti 10 pc od Slunce (32,6 světelných let) se nachází:
- 0 hvězd spektrální třídy O (modré)
- 0 hvězd spektrální třídy B (modrobílé)
- 4 hvězdy spektrální třídy A (bílomodré)
- 8 hvězd spektrální třídy F (žlutobílé)
- 19 hvězd spektrální třídy G (žluté) – typu Slunce
- 43 hvězd spektrální třídy K (žlutočervené)
- Více než 264 hvězd spektrální třídy M (červené hvězdy)
- Více než 17 hvězd spektrálních tříd M,L,T (hnědí trpaslíci)
- Více než 22 hvězd spektrální třídy D (bílí trpaslíci)
Drtivá většina našich hvězdných sousedů jsou červení trpaslíci. Co myslíte, kolik červených trpaslíků uvidíte na obloze pouhým okem? Ani jednoho! Červení trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla, takže i když jsou blízko, pouhým okem je na obloze nespatříte.
V okruhu 30 světelných let se žádná hvězda, která by se chystala vybouchnout jako supernova, nenachází. Přesto se ale může podívat na ty nejbližší kandidáty, jenž by nám mohly v budoucnu připravit pěknou podívanou na obloze.
- Ras Algethi – je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Herkula, nachází se v bezpečné vzdálenosti 380 světelných let od Země. Jedná se o vícenásobný hvězdný systém, skládající se ze dvou částí s označením α1 a α2. Tyto dvě složky jsou od sebe vzdáleny více než 500 AU (= Astronomická jednotka, střední vzdálenost Země od Slunce). α1 je rudým obrem, α2 se skládá ze dvou hvězd – žlutého obra a bílého trpaslíka.
- Betelgeuse – se nachází v souhvězdí Orionu a je za zimních večerů vidět i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti asi 430 světelných let a je rudým veleobrem. Astronomové už dříve odhalili, že se průměr hvězdy postupně zmenšuje a to relativně rychlým tempem. Od roku 1993 ze průměr zmenšil o 15%. Může to být začátek gravitačního kolapsu a výbuchu supernovy? Uvidíme…
- Antares – se nachází 600 světelných let daleko a je nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra. Jedná se o dvojhvězdou, kde hlavní složkou je rudý obr a menší složkou hvězda spektrální třídy B. Kdyby se Antares nacházel ve Sluneční soustavě, sahal by vnější okraj jeho atmosféry až téměř k oběžné dráze Jupiteru.
Výbuch supernovy ale nemusí být jedinou kosmickou pohromou pro případný život. Ohrozit nás může i relativně blízký gama záblesk. Původ těchto událostí, při kterých se uvolní obrovské množství energie, ale zatím není zcela objasněn. Kritická oblast je v tomto případě mnohem větší, řádově tisíce světelných let. Astronomové zatím pozorují gama záblesky jen ve vzdáleném vesmíru.
Naše Slunce se nachází na periférii Galaxie v klidném regionu. Do dnešních dní se nám podařilo nalézt na 370 planet u cizích hvězd a v nejbližších letech objevíme i takové, na kterých by mohl být život. Logicky se tedy musíte prát, zda máme do kritérii, nutných pro vznik života, zařadit i polohu mateřské hvězdy v rámci Galaxie.
Galaktická obyvatelná zóna
Astronomové přišli s termínem Galaktická zóna života, jenž je mladší obdobou termínu zóna života. O zóně života jsme už psali – viz článek. Galaktická obyvatelná zóna (Galactic Habitable Zone – GHZ) je postavena na jiných základech. Podle některých astronomů může planeta zemského typu vhodná pro život vzniknout pouze okolo hvězdy, která se nachází v určité oblasti Galaxie. Této oblasti říkáme Galaktická zóna života.
Hvězda by se měla nacházet dostatečně blízko od galaktického středu, kde je velké množství těžkých částic pro vznik planet zemského typu. Na druhou stranu se nesmí nacházet ani příliš blízko, neboť by byla případná planeta vystavena velké dávce záření. GHZ se má v naší Galaxii nacházet ve vzdálenosti asi 25 000 světelných let od jádra.
Galaktická obyvatelná zóna je ale značně kontroverzní termín, který většina astronomů a astrobiologů neuznává. Není nikterak prokázáno, že planety zemského typu nemohou vznikat i okolo hvězd mimo GHZ.
Seznam blízkých hvězd najdete na
www.solstation.com/stars.htm
