Nejen výzkumem exoplanet je dnešní „planetární astronom“ živ. Velmi cenné informace získáváme z výzkumu protoplanetárních disků, jenž obklopují mladé, blízké hvězdy. Pohled na planetární porodnice nám může napovědět, jak vznikla naše Sluneční soustava a jak se rodí planety ve vesmíru. Výzkumem protoplanetárních disků se astronomové chlubili už před objevem první exoplanety. Slavný Keckův dalekohled se nyní podíval na disk u hvězdy 51 Ophiuchi.
Tak jsme se konečně dočkali. Největší objev posledních let proletěl snad všemi sdělovacími prostředky. Na Měsíci je voda! Pohledem do kalendáře zjišťuji, že Luna dnes zapadá už kolem 22. hodiny. Hrome, taková smůla. Snad se ale stihnu vyškrábat na nějaký ten kopec a spatřit zázrak posledních dní na vlastní oči. Vždyť na Měsíci byla konečně potvrzena voda a to hned třemi misemi! To už přece musí být pravda, nebo snad nemusí? Ehm..nejen, že nemusí, ono to tak dokonce vůbec není :(.
Unikátní objev se podařil kosmickému dalekohledu Spitzer. V infračervené části spektra pozoroval disk prachu a plynu, jenž obklopuje mladou hvězdu LRLL 31. Podobných disků, ze kterých se formují nové planety, se už dříve podařilo pozorovat hodně. Tento se ale v průběhu času velmi rychle mění.
Rudá planeta…snad každému se při těchto slovech vybaví Mars. Už při pohledu malým dalekohledem nemůžete přehlédnout načervenalý kotouček se sněhově bílými polárními čepičkami.
V pondělí 2. listopadu vyjde letošní speciál časopisu Gliese. Registrovaným uživatelům budeme speciální číslo rozesílat mimořádně s pětidenním předstihem už 28. října! Proto neváhejte a objednejte si zdarma zasílání časopisu Gliese emailem ve formátu pdf – návod. Speciální číslo Gliese se podrobně zaměří na metodu tranzitní fotometrie, jenž nachází stále větší uplatnění při objevování exoplanet.
Z Evropské konference o planetárních vědách, která probíhá v německém Postupimi, přichází volání po radikální změně v přístupu při hledání života mimo planetu Zemi. Biologové v uplynulých letech našli řadu velmi exotických forem života, které přežívají na zemském povrchu tam, kde bychom je nečekali. Pusté a vyprahlé krajiny, stejně jako dna oceánů, odkrývají svá tajemství a přivádějí v úžas biology i veřejnost. Pro astrobiology, hledící do kosmických dálek, to znamená zdvižený ukazováček. Měli bychom přehodnotit taktiku a přístup při hledání života ve vesmíru? Rozhodně ano!
V Argentině se nacházejí dvě velká kráterová pole. Detailní výzkum jednoho z nich proběhl teprve nedávno. Druhé zase vydalo meteority o hmotnosti několika tun.
Planeta měla kdysi na svém povrchu oceán plný vody a možná i život. Pak se ale něco zvrtlo a oceán se vypařil. Dnes je planeta mrtvým světem, alespoň na první (i druhý) pohled. Podobné definice slýcháváme a čteme především v souvislosti s Marsem. Chudobná sestřička naší Země se mezi tím proslavuje spíše jako jitřenka nebo večernice a čas od času vyděsí oko laického pozorovatele a nažhaví telefonní linky hvězdáren. Nenechme se však zmást, podle nových pozorování evropského kosmoplavce se zdá, že také na povrchu Venuše byl kdysi oceán tekuté vody!
Dnes odpoledne jsem dopsal článek o objevu exoplanety CoRoT-7c a hodlal se konečně odebrat na menší oslavy mexického Dne nezávislosti (jinými slovy: dát si dvě tequily, abyste si nemysleli). Ještě předtím jsem ale mrkl na svou oblíbenou RSS čtečku vědeckých článků ScienceWeek a nestačil jsem se divit vlastním očím. O objevu nové exoplanety informovalo hned několik zpravodajských serverů, ale poněkud…ehm.
V únoru letošního roku objevil kosmický dalekohled CoRoT (starší a méně slavný bratříček dalekohledu Kepler) exoplanetu s označením CoRoT-7b. Jedná se o doposud nejmenší známou exoplanetu u hvězdy hlavní posloupnosti. Její hmotnost se odhaduje na 5 Mz a průměr 1,6 Rz. Astronomové nyní oznámili objev druhé super-Země u hvězdy CoRoT-7.
Na adrese: http://forum.exoplanety.cz/ jsme spustili testovací verzi fóra o exoplanetách a životě ve vesmíru. Diskutovat můžete v sekci „Pozdrav z planety Země“ ve třech tématech:
Podle nových výsledků má Saturnův měsíc Titan ochranou vrstvu, která je analogií pozemské ozonové vrstvy a chrání povrch před škodlivým zářením z vesmíru. V praxi to znamená potvrzení současného názorového proudu, podle kterého se Titan velmi podobá ranné Zemi a má s naší mateřskou planetou mnoho společného. V poslední době se rovněž diskutuje o možnostech primitivního života na povrchu měsíce. Novým objevem šance případného života mírně stouply.
Elektronický časopis Gliese hledá nového vydavatele. Rádi bychom našli organizaci, která vezme elektronickou a případně i plánovanou tištěnou verzi časopisu pod svá ochranná křídla. Časopis si za více než rok získal řadu čtenářů (jen emailem ho odebírá před 300 lidí) a do budoucna má velký potenciál. Výzkum exoplanet přinese v nejbližších letech mnoho fascinujících objevů a díky časopisu Gliese můžete být u toho i Vy!
Případnému vydavateli by u elektronické verze nevznikly žádné finanční výdaje a ani administrativní zátěž. U zvažované tištěné verze by výdaje činily několik tisíc korun ročně.
Hledáme subjekt ideálně astronomického zaměření (hvězdárna, sdružení), případně i nakladatelství apod.
V případě zájmu napište na kubala(zavináč)exoplanety.cz
Těšíme se na případnou spolupráci!
Na mexickém poloostrově Yucatán se pod vrstvou sedimentů nachází jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších impaktních kráterů. Název Chicxulub dostal podle vesnice, nacházející se téměř přesně nad jeho středem. Kráter Chicxulub vyhloubil kosmický projektil před 65. miliony lety, což až nápadně koresponduje s předpokládaným datem vyhynutí dinosaurů.
Už za několik desítek minut začne ve španělské Barceloně dlouho očekávaný kongres „Cesta k obyvatelným planetám“ (Pathways Towards Habitable Planets). Od 14. do 18. září 2009 zde budou astronomové a astrobiologové z celého světa debatovat o obyvatelných planetách u cizích hvězd. Jsme na začátku zcela nové éry. Kosmický dalekohled Kepler by v nejbližších letech měl objevit planety zemského typu, které obíhají okolo svých sluncí v obyvatelné zóně.
Dnes od 22:30 můžete na http://twitter.com/exoplanetycz sledovat online přenos z přistání raketoplánu Discovery. Kosmický koráb má na Floridě přistát ve 23:48, počasí ale nevypadá moc dobře.
Život na Zemi vyžaduje pro svoji existenci tři zásadní předpoklady: energii, komplexní organické molekuly, z nichž jsou těla živých bytostí vystavěna, a samozřejmě VODU. Právě voda je rozpouštědlem, v němž se mohou biologické molekuly volně pohybovat a navzájem reagovat. I když některé organismy mohou přežít vyschnutí, bez vody nemohou probíhat jejich základní životní pochody – život se buď zastavuje, nebo přímo zaniká.
Před několika týdny jsme psali o nové studii, podle které jsou pro život vhodné planety o hmotnosti větší než je naše Země. Takové planety mají silnější magnetické pole, poskytující lepší ochranu před škodlivým zářením z vesmíru. Další studie však nyní hmotnější planety zavrhuje.