Podle nových výsledků má Saturnův měsíc Titan ochranou vrstvu, která je analogií pozemské ozonové vrstvy a chrání povrch před škodlivým zářením z vesmíru. V praxi to znamená potvrzení současného názorového proudu, podle kterého se Titan velmi podobá ranné Zemi a má s naší mateřskou planetou mnoho společného. V poslední době se rovněž diskutuje o možnostech primitivního života na povrchu měsíce. Novým objevem šance případného života mírně stouply.
Astronomové už dávno objevili některé procesy, odehrávající se ve vysokých vrstvách atmosféry Titanu. Sluneční záření zde rozkládá metan na uhlík a vodík. Tyto prvky reagují s dusíkem a dalšími „směsi“, které vytvářejí charakteristickou naoranžovělou barvu atmosféry měsíce.
Nová studie ale hovoří o klíčové roli některých složitých uhlovodíků jako diacetylen a iacetylen, jenž mají sloužit jako ochranný štít před ultrafialovým zářením ze Slunce. Vědci nemohou přijít na kloub procesům, jenž tyto velmi složité organické molekuly vytváří. Klíč k záhadě může držet trochu jednodušší molekula triacetylenu (C6H2), která patrně vzniká při kolizi mezi dvěma molekulami v chladných podmínkách atmosféry Titanu.
Atmosféra Titanu
Atmosféra Saturnova měsíce je z 98,4% tvořena dusíkem, zbývajících 1,6% připadá na metan a některé uhlovodíky jako etan, diacetylen, acetylen, propan, kyanovodík, oxid uhličitý, oxid uhelnatý, argon apod.
Zdroj: universetoday.com