Už za několik desítek minut začne ve španělské Barceloně dlouho očekávaný kongres „Cesta k obyvatelným planetám“ (Pathways Towards Habitable Planets). Od 14. do 18. září 2009 zde budou astronomové a astrobiologové z celého světa debatovat o obyvatelných planetách u cizích hvězd. Jsme na začátku zcela nové éry. Kosmický dalekohled Kepler by v nejbližších letech měl objevit planety zemského typu, které obíhají okolo svých sluncí v obyvatelné zóně.
Přihlášené příspěvky by se daly rozdělit do několika skupin:
- Nové možnosti pro hledání exoplanet
- Atmosféry obyvatelných exoplanet
- Vznik a vývoj planetárních systémů
- Podmínky pro život
- Budoucí projekty a vesmírné mise
Čtenářům exoplanety.cz by mohly být známí dva přednášející. Dr. David Kipping z University College London bude v úterý hovořit o možnostech objevu obyvatelných měsíců kosmickým dalekohledem Kepler. O úvahách dr. Kippinga jsme už psali v samostatném článku.
Otázkou „Jsme sami?“ V různých kulturách se bude zabývat ve svém příspěvku Jean Schneider z Pařížské observatoře, známý jako autor katalogu exoplanet.eu.
Jedním z klíčových témat budou mise kosmických družic, kteří se zabývají výzkumem a hledáním exoplanet. Kromě dalekohledu Kepler, který odstartoval do vesmíru letos v březnu a na jehož výsledky se netrpělivě čeká, bude řeč především o budoucích misích.
Některé z nich si alespoň stručně představme:
Kosmické dalekohledy
THESIS
THESIS (The Transiting Habitable-zone Exoplanet Spectroscopy Infrared Spacecraft): cílem kosmického dalekohledu v hodnotě 520 milionů dolarů má být výzkum atmosfér obyvatelných exoplanet, pomoci molekulární spektroskopie. Dalekohled o průměru 1,4 m má být umístěn v libračním centru L2 a pracovat nejméně 3 roky. Detekovat jednotlivé molekuly v atmosférách exoplanet se nám podařilo už před několika lety, díky kosmickým dalekohledům Spitzer a HST. Zatím se však jednalo o výzkum atmosfér velmi hmotných exoplanet typu horký Jupiter, obíhající velmi blízko svých mateřských hvězd. Detekovány byly mimo jiné molekuly vody, oxidu uhličitého, metanu a oxidu uhelnatého.
Kosmický dalekohled THESIS má být do vesmíru dopraven soukromou nosnou raketou Falcon 9. THESIS pokryje vlnovou délku v rozmezí 2-14 μm. V dosahu dalekohledu by měly být exoplanety, obíhající v zóně života, které budou v nejbližších 3 letech objeveny kosmickým dalekohledem Kepler. Projekt připravují společně Laboratoře tryskového pohonu (JPL) při NASA a Astronomický ústav Maxe Plancka v Německu. Je nutné podotknout, že se jedná zatím pouze o studii. V případě jejího schválení by příprava dalekohledu trvala přibližně 5 let. Start tedy nelze očekávat dříve než v roce 2015. Podrobnosti v odkaze.
SEE-COAST
Dalším zvažovaným projektem je SEE-COAST. Kosmický dalekohled o průměru primárního zrcadla 1,5 m, který je z pera francouzských astronomů zatím bohužel nenašel sympatie v řadách Evropské kosmické agentury. Po neúspěchu v roce 2007, chtějí jeho tvůrci předložit návrh znovu v roce 2011, s uvažovaným startem o devět let později. Úkolem dalekohledu má být výzkum exoplanet přímým zobrazením. Podrobnosti v odkaze.
ATLAST
ATLAST (Advanced Technology Large-Aperture Space Telescope) je jedním z dalších uvažovaných projektů, které budou na barcelonském kongresu prezentovány. Jedná se o velmi líbeznou hudbu budoucnosti. ATLAST by mohl operovat ve vesmíru po roce 2025. Měl by mít až 10x větší rozlišovací schopnost, ve srovnání s JWST. V úvahách jsou dvě verze, první s 8 metrovým celistvým zrcadlem a druhá s 16,8 metrovým segmentovým zrcadlem. ATLAST bude sloužit k celé plejádě astronomických oborů. Tím nejzajímavějším pro nás je nepochybně velmi detailní výzkum atmosfér planet zemského typu, obíhající v zóně života. Do vesmíru by měla dalekohled dopravit raketa Ares V, která je součásti amerického programu pro návrat člověka na Měsíc. Nad osudem celého amerického pilotovaného programu nyní visí otazníky, jenž mohou nepochybně ovlivnit i tento projekt. Podrobnosti v odkaze.
New Worlds Observer
Americký projekt by měl hledat exoplanety přímým zobrazením pomocí koronografu. V loňském roce byl projekt schválen k dalšímu studiu. Psali jsme o tom v Gliese 4/2008.
Celebrity
Na přetřes během kongresu přijdou i slavné plánované a běžící projekty. Už půl roku pracuje ve vesmíru Kepler. První výsledky mají být oznámeny koncem letošního nebo začátkem příštího roku. Bude se však jednat o objevy exoplanet typu horký Jupiter. Na objev planet zemského typu si musíme počkat ještě něco přes tři roky.
JWST
Mluvit se bude o JWST, který má kolem roku 2013 nahradit Hubblův kosmický dalekohled. Výzkum exoplanet bude pouze jedním z jeho mnoha úkolů. Vzhledem k tomu, že se jedná o špičkový infračervený dalekohled, lze očekávat i nové výsledky ve výzkumu protoplanetárních disků, z nichž se planety formují. Jaké dopady může mít mise JWST jsme nedávno psali v samostatném článku.
Řeč bude přirozeně také o projektu SIM PlanetQuest, který bude hledat exoplanety astrometrickou metodou.
Darwin
Darwin patří mezi nejambicióznější projekty pro výzkum exoplanet. Počítá se čtyřmi samostatnými kosmickými dalekohledy o průměru 3 metry, které budou umístěny v libračním centru L2. Jejich úkolem bude výzkum planet zemského typu, které obíhají okolo svých sluncí v zóně života. Start se očekává někdy v příštím desetiletí. Podrobnosti v odkaze.
Pozemské projekty
EPISC
Kromě kosmických projektů se astronomové dotknou i pozemských přístrojů. Zazní příspěvek o možnostech Extrémně velkého evropského dalekohledu (E-ELT) Evropské jižní observatoře, který má mít průměr primárního zrcadla 42 metrů a v provozu by měl být ke konci příštího desetiletí. E-ELT bude nepochybně znamenat průlom ve výzkumu exoplanet. Jedním z přístrojů na E-ELT má být EPISC (Planet Imager and Spectrograph with Extreme Adaptive Optics), určený právě k hledání a výzkumu exoplanet. Podrobnosti na stránkách ESO.
Nahual
Už existujícímu dalekohledu je věnován i další příspěvek na kongresu, zabývající se přístrojem Nahual, což ve středoamerické kultuře znamená člověk, převtělující se do podoby zvířete (nejčastěji vlka). V našem případě se ale jedná o přístroj, který by v budoucnu mohl být instalován na nedávno spuštěný Velký kanárský dalekohled (GTC). Spektrograf by se měl zaměřit na hledání exoplanet u chladnějších hvězd spektrálních tříd K, M, L, pomoci metody měření radiálních rychlostí. Spektrograf má detekovat změnu radiální rychlosti o hodnotě až 1 m/s, takže v jeho dosahu mohou být i kamenné planety. Zatím se ale jedná pouze o úvahu, v oficiálních plánech pro GTC tento přístroj nenajdete. O Gran Telescopio Canarias jsme podrobně psali v seriálu.
SPHERE
SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch) je přístrojem pro dalekohled VLT Evropské jižní observatoře. Jeho úkolem bude hledat a zkoumat exoplanety přímým zobrazením. Podle původních předpokladů měl být instalován ke konci roku 2010. Projekt má podle našich informací mírný skluz. Uvidíme, kdy začne lovit planety u cizích hvězd. Podrobnosti na webu ESO.
Jedním z pořadatelů barcelonského kongresu je European Blue Dots Team (BDT). Jedná se o sdružení vědeckých pracovníků, jenž se zabývají výzkumem obyvatelných planet. Z České republiky se kongresu nezúčastní nikdo.
Podrobnosti o kongresu najdete na www.pathways2009.net.
Ostatní zdroje
