Mars v posledních měsících vyklízí pozici astrobiologické jedničky. Není to tak dávno, co byla rudá planeta protlačována jako největší naděje na existenci života mimo Zemi. O Marsu se sice uvažuje stále, ale do popředí zájmu se dostávají více některé měsíce Jupiteru a Saturnu…
Píše se 10. červen 2009 a na povrch Měsíce dopadá japonská sonda Kaguya. Téměř dva roky od října 2007 prováděla výzkum našeho kosmického souputníka. Jak už to u kosmických projektů bývá, výsledky mise jsou zveřejňovány i ze „záhrobí“ po jejím skončení. Na internetu je k dispozici rozrůstající se kolekce unikátních záběrů, sestavených na základě pozorování japonského kosmického vyslance.
Životní pouť kosmického dalekohledu Corot byla prodloužena až do dubna 2013. Informaci oznámilo mezinárodní konsorcium (Francie, Brazílie, Rakousko, Belgie, Španělsko, Německo a Evropská kosmická agentura), které kosmický dalekohled provozuje. Mise byla původně naplánována do poloviny roku 2009. Později bylo rozhodnuto o prodloužení mise do ledna 2010 a nyní až do 31. března 2013.
Na internetu se objevil velmi povedený poster, který přehledně rekapituluje dosavadní mise k Marsu. Rychle z něj vyčtete rok startu, majitele sondy i výsledek letu – failure (neúspěch), flyby (průlet), orbiter (navedení na oběžnou dráhu), lander (přistání na Marsu) a rover.
Objev nových exoplanet se obvykle neoznamuje postupně, ale v jakýchsi větších balících na konferencích, případně v odborném tisku. Tento týden se v portugalském Portu koná kongres, věnovaný právě planetám mimo Sluneční soustavu, což je více než dobrá příležitost pro oznámení nových úlovků.
Už při pohledu malým dalekohledem spatříte poblíž Jupiteru čtyři jasné body – Galileovy měsíce. Pokud se budete pozorně dívat, povšimnete si během několika desítek minut, že se jasné body pohybují…
První hmatatelnější výsledky z dopadu urychlovacího stupně Centaur na povrch Měsíce naznačují, že všech 9 přístrojů na palubě sondy LCROSS získalo potřebná data. Ze Země jsme však dopad podle původních předpokladů nepozorovali. Proč?
Pokud se díváte občas na nějaké starší komedie, pak jste určitě viděli tradiční scénku. Zbohatlý pán sedí na břehu a chytá ryby, které mu na udici věší jeho věrný sluha na dně rybníka. Astrobiologové nyní varují před obdobným postupem při hledání života ve vesmíru.
Letošní klání na astrobiologickém poli trochu připomíná sezónu Formule 1. Na předních místech se hřejí netradiční týmy a favorité posledních let okupují zadní pozice. Koncem 90. let jsme si zvykli na to, že v souvislosti s astrobiologickými úvahami ve Sluneční soustavě byl zmiňován především Mars.
Planeta Saturn byla odjakživa proslulá svými nádhernými prstenci, a žádná jiná se jí v tomto ohledu nemůže rovnat. O to překvapivější je skutečnost, že o bezkonkurenčně největším prstenci této planety jsme donedávna neměli ani tušení. Jeho objev oznámil tým vedený Anne J. Verbiscerovou z University of Virginia teprve v úterý 6. října. O den později vyšel i článek v časopise Nature.
Dnes ve 13:31 dopadl urychlovací stupeň Centaur na povrch Měsíce. Následkem dopadu se měl uvolnit oblak prachu o celkové hmotnosti asi 150 tun do výšky až 10 kilometrů. Oblakem měla prolétnout sonda LCROSS a zjistit jeho chemické složení. V pohotovosti byl i Hubblův kosmický dalekohled a pozemské observatoře. První výsledky jsou ovšem rozporuplné, protichůdné a především čerstvé.
Dlouho očekávaná událost je tady. V pátek 9. října narazí urychlovací stupeň Centaur do povrchu Měsíce. Několik minut po dopadu proletí vyvrženým oblakem prachu kosmická sonda LCROSS. V pohotovosti je i sonda LRO, Hubblův kosmický dalekohled a pozemské observatoře.
Velmi zajímavý rozhovor nám poskytl jezuita a pracovník Vatikánské observatoře Pavel Gábor, který se v Paříži podílel na vývoji optického systému mise Darwin (v USA známé spíš jako Terrestrial Planet Finder Interferometer, TPF-I). Výzkumu exoplanet by se rád věnoval i nadále v americkém sídle Vatikánské observatoře.
Hosty pořadu Třetí dimenze na ČRo Leonardo byli dnes Marie Hrudková z Astronomického ústavu MFF UK a Stanislav Poddaný ze Štefánikovy hvězdárny v Praze. Pořadem provázel Petr Sobotka a tématem byly exoplanety. Pořad si můžete přehrát v archívu na webu Leonarda.
Nedávno rozvířily stojaté vody astronomie zprávy o objevu údajně první skalnaté exoplanety. Na našem webu jsme už psali, že to není tak docela pravda – viz článek. Exoplaneta COROT-7b se nyní dostala do sdělovacích prostředků znovu, když astronomové zveřejnili simulaci, jenž nám přibližuje možné prostředí na tomto tajuplném světě.
Číslo 4/2009 časopisu o exoplanetách Gliese vyšlo 5. října 2009.
|
|
Z obsahu: Časopis Gliese hledá nového vydavatele * Letošní speciál časopisu Gliese se bude věnovat tranzitujícím exoplanetám * Dvě super-Země u jedné hvězdy! Nejmenší exoplaneta má sestru. * Titan: mlha, mraky a vulkanismus * Když se řekne zóna života * Voda na Měsíci nepotvrzena, omdlévající novinářka a Barack Obama * Kepler červenec – září 2009
Celý obsah je k dispozici zde.
|
Dnes ráno byla spuštěna nová verze stránek exoplanety.cz. Připravujeme i další novinky. Omluvte prosím případné technické problémy.