Červeného trpaslíka Gliese 581 nalezneme v souhvězdí Vah ve vzdálenosti přibližně 20 světelných let. Evropští astronomové u něj pomoci měření radiálních rychlostí objevili v letech 2005, 2007 a 2009 několik exoplanet. Pro neznalé: metoda spočívá v tom, že hvězda a planeta obíhají kolem společného těžiště, které je posunuté od středu hvězdy. Planeta tak s hvězdou jakoby cloumá. To se projeví ve spektru hvězdy posuvem spektrálních čar vlivem Dopplerova jevu.
Na podzim 2010 přišli Američané s tím, že využili svá data ze spektrografu HIRES a také data z evropského HARPS a objevili planetu v obyvatelné oblasti. Dnes už by Gliese 581 g takovým ternem nebyla, ale před pěti lety to vzbudila poprask. Jenomže její život byl krátký, o pár týdnů později její existenci zpochybnili evropští astronomové, kteří měli v té době nezveřejněná lepší data.
V obyvatelné oblasti ale zůstala dříve (roku 2007) objevená planeta „d“. Tedy skoro. Ona to žádná obyvatelná planeta, se kterou bychom se mohli chlubit, nebyla. Její hmotnost měla být kolem 6 Zemí a v obyvatelné oblasti se pohybovala jen část ze své 66 denní oběžné doby. Její dráha měla být totiž dosti protáhlá (excentricita více než 0,2). Vloni v létě ale došlo k zpochybnění existence této planety.
U Gliese 581 bychom tak měli mít tři (snad jisté) planety a to:
- Gliese 581 e: hmotnost 1,9 Země, oběžná doba 3 dny
- Gliese 581 b: hmotnost 20 Zemí, oběžná doba 5 dní
- Gliese 581 c: hmotnost 5,4 Zemí, oběžná doba 13 dní
Existenci planety „d“ zpochybnil Paul Robertson z Pennsylvania State University a jeho tým. Astronomové změřili rotaci hvězdy Gliese 581 (jedna otočka trvá hvězdě 130±2 dny) a zjistili, že to, co jsme považovali za planetu Gliese 581 d, je ve skutečnosti projev činnosti samotné hvězdy. Pravděpodobnost existence planety spadla na 1,5 sigma, což je ve vědě bídně málo.
Guillem Anglada-Escudé a Mikko Tuomi ale nyní vydali přes Science komentář (už vloni v záři ale vyšel až teď), který byl propagován tiskovou zprávou Queen Mary University of London, takže si ho všimla i média a to včetně těch českých, která píšou o záhadných signálech (?) a potvrzení planety.
Jak to tedy je? Komentář v žádném případě nepotvrzuje existenci planety „d“ ale zpochybňuje její zpochybnění. Je to všechno o statistice a práci s daty.
Zpochybnění nebylo férové
Musíme si uvědomit, že nepřítelem lovců exoplanet je šum. Čím je hvězda aktivnější, tím je to horší. Pokud to hodně zjednodušíme, pak komentář vytýká Roberstonovi to, že jeho tým postupoval špatně. Šum by mohl být zahrnut do modelu, ale oni ho prostě odečetli, což je špatně. Tento postup byl možný v exoplanetárním pravěku, kdy jsme objevovali velmi hmotné planety ale ne u planet zemského typu, které způsobují malé odchylky v radiálních rychlostech (méně než 1 m/s), přičemž šum dosahuje minimálně kolem 8 m/s. Svým postupem měli prý dokonce zpochybnit životaschopnost Dopplerova principu objevovat i malé exoplanety.
Na existenci planety nevěří ani samotní objevitelé
Co se už ovšem nikde nedočtete je, že Robertson se svými kolegy vydal svůj komentář komentáře. V něm odmítá kritiku. Tým prý neargumentoval statistikou ale fyzikou. Všimněte si, že perioda rotace hvězdy byla Robertsonem odhadnuta na 130 dní. To je zhruba dvojnásobek oběžné doby Gliese 581 d. Robertson uvádí, že tým švýcarských astronomů, kteří planetu pomoci spektrografu HARPS objevil, říká, že pokud by v roce 2007 znal dobu rotace hvězdy, pak by signál planety d za planetu nepovažoval.
Podle Robertsona je potřeba nyní především zabojovat na třech frontách: dosáhnout lepší přesnosti měření radiálních rychlostí (nové přístroje, kalibrace apod.), lépe pochopit hvězdnou aktivitu a umět s ní lépe pracovat a v neposlední řadě zlepšit statistické metody tak, aby bylo možné oddělit signál od šumu způsobeného hvězdnou aktivitou.
Zdroje:
- Comment on „Stellar activity masquerading as planets in the habitable zone of the M dwarf Gliese 581“
- Response to Comment on “Stellar activity masquerading as planets in the habitable zone of the M dwarf Gliese 581″