AKTUALIZOVÁNO!
V neděli odpoledne našeho času skončí v Austrálii mise, která vejde v mnoha ohledech do dějin lidského snažení. Na Zemi se po 7 letech vrací japonská sonda Hayabusa. Její technický stav je katastrofální a výsledek mise nejistý. Přesto všechno se snaží v Japonské kosmické agentuře vzkřísit alespoň malé světélko naděje.
Astronomům z Evropské jižní observatoře (ESO) se podařilo vůbec poprvé v historii pozorovat, jak exoplaneta obíhá okolo své mateřské hvězdy. Nejnovější studie tak definitivně potvrzuje existenci exoplanety beta Pictoris b (β Pic b), která byla objevena už v roce 2003.
Hellas, neboli Řecko, a moře – to jde dohromady. Pokud ovšem nemáme na mysli kolébku antické civilizace a nedávného státního bankrotu, nýbrž její jmenovkyni, pánev Hellas na Marsu, to spojení už zdaleka tak samozřejmé není.
Je to jen několik dní, co jsme v komentáři naráželi na to, že podle současných astrobiologických teorií může být život ve Sluneční soustavě téměř kdekoliv. Kromě tradičního Marsu se vášnivě diskutuje o možnostech existence primitivního života na měsících Titan, Enceladus a Europa. Optimisti dokonce jako terč astrobiologického snažení označují Venuši. Mezi nové cíle nyní přibývá další z velkých Jupiterových měsíců – Io.
V tichosti sobě vlastní uvedla Evropa do provozu dalšího lovce exoplanet. Dalekohled TRAPPIST je umístěn na observatoři La Silla v Chile a průměr jeho hlavního zrcadla dosahuje 60 cm. Co do velikosti se jedná spíše o menší dalekohled, jeho špičkové vybavení, robustní montáž a zcela bezkonkurenční pozorovací podmínky nám však dávají tušit, že o tomhle přístroji v nejbližších letech hodně uslyšíme.
Přátelé noční oblohy se v průběhu června mohou těšit na planety i kometu C/2009 R1 (McNaught), která bude viditelná pouhým okem.
Před několika dny jsme vám dali možnost pokládat otázky Vladimíru Kocourovi z České skupiny pozorovatelů planet. Došle dotazy jsme doplnili a nyní vám nabízíme odpovědi.
Měsíc Titan fascinuje lidstvo odedávna. Nyní přišla ovšem senzační zpráva – na tomto bizarním tělese byly nalezeny možné známky existence života, přinejmenším stejně přesvědčivé jako cokoli, co jsme kdy nalezli na planetě Mars. Je na Titanu opravdu život, nebo jsme na falešné stopě?
Astronomové amatéři pozorovali ve čtvrtek 3. června večer srážku Jupiteru s menší planetkou nebo jádrem komety. V atmosféře planety je vidět skvrna, co by pozůstatek po čerstvé kolizi. Úkaz bude pozorovatelný ještě několik dní. NASA už uvedla do pohotovosti Hubblův kosmický dalekohled.
Při vyslovení cenote el Zacatón se rozbuší srdce nejednoho geologa. Slavný krasový závrt v mexickém státě Tamaulipas už řadu let přitahuje pozornost vědců, turistů i filmařů. V roce 2007 testovala NASA v jeho hlubinách ponorku, která bude jednou možná hledat život ve vzdáleném vesmíru.
Nedávno jsme na našem webu rozebírali pojmenovávání exoplanet, které zatím dostávají pouze vědecká označení dle názvu svých mateřských hvězd. Tento postup zřejmě zůstane platný i v nejbližších letech. Velmi zajímavě dopadla anketa našich čtenářů. Jaký je váš názor? Jakým způsobem bychom měli podle vás exoplanety pojmenovávat? Napište nám svůj názor pod tento článek nebo na náš Facebook. O nejzajímavějších návrzích dáme hlasovat a budeme je citovat v nejbližším čísle časopisu Gliese. Těšíme se na vaše nápady!
Má různá jména, její kresby se dostaly do snímku dne od NASA i do knih a časopisů. Do dějin popularizace astronomie se zapíše jako jedna z největších kuriozit v historii. Naše exoplaneta je na internetu známá pod pěti jmény a přitom jen jedno z nich je to správné. Co je však nejpikantnější, exoplaneta zřejmě vůbec neexistuje. Pojďte se s námi podívat na příběh, který vymyslel sám život…
Vědci z Národní australské univerzity ohlásili objev nového impaktního kráteru. Mount Ashmore se nachází pod Timorským mořem nedaleko australských břehů. Průměr kráteru se odhaduje na minimálně 50 kilometrů. Jeho stáří 35 milionů let až nápadně koresponduje s dalšími velkými krátery na Zemi.
Automatický vyhledávací projekt HATNet má na svědomí objev další exoplanety. HAT-P-15 b obíhá okolo hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti 0,094 AU s dobou oběhu 10,9 dní. Hmotnost nové exoplanety se odhaduje na 1,95 Mj a poloměr jen na 1 Rj. Astronomové odhadují hustotu exoplanety na 1,96 + / -0,22 g/cm3. Pro srovnání uveďme, že hustota Jupiteru je asi 1,3 cm3, tedy o polovinu menší. Podle simulačních modelů by se povrchová teplota mohla pohybovat okolo 700°C.
Červený trpaslík GJ 581 v souhvězdí Vah se právem řadí mezi hvězdné celebrity. V letech 2005, 2007 a 2009 u něj astronomové nalezli celkem 4 exoplanety. Na rekord v počtu exoplanet u jedné hvězdy to sice nestačí (okolo hvězdy 55 Cnc obíhá hned 5 exoplanet) ale stříbrná příčka je v tomto případě bohatě vykompenzována existencí dvou mimořádně výjimečných planetárních světů. Podle nové studie může na povrchu jedno z nich existovat život!
Sdělovacím prostředkům i všem čtenářům…
Exoplanety.cz od května 2010 nabízí zasílání tiskových zpráv z oborů:
Výzkum exoplanet a astrobiologie jsou moderní, dynamicky se rozvíjející vědní obory. Otázky spojené s životem ve vesmíru dlouhodobě a stabilně přitahují zájem široké veřejnosti. Web exoplanety.cz přináší kvalitní informace z těchto oborů v reálném čase a v suverénně největším objemu v českém jazyce! Vydáváme kvalitní, elektronický časopis Gliese, který svým zaměřením a rozsahem nemá ve světě obdoby. Máme kontakty a spolupracujeme se zahraničními organizacemi i jednotlivci. Hlavním autorem webu exoplanety.cz je Petr Kubala – zkušený, mladý publicista, autor knih o kosmonautice, který má za sebou spolupráci s internetovými portály Idnes.cz, aktualne.cz, Neviditelný pes, National Geographic apod.
Tiskové zprávy vydáváme nepravidelně (cca 6 až 8 ročně). Všem zájemcům rozesíláme tisková prohlášení emailem ve formátu doc. Současně s tím jsou tisková prohlášení zveřejňována na titulní stránce exoplanety.cz.
Zasílání tiskových zpráv si můžete objednat na https://www.exoplanety.cz/tiskove-zpravy
Astrobiologie je někdy nazývána novým a moderním vědním oborem. Není to tak úplně pravda. Historické počátky astrobiologie najdeme někdy v polovině 20. století ale její kořeny sahají hluboko do historie lidského pokolení. Úvahy o možnostech života ve vesmíru, kterými se astrobiologie zabývá, jsou staré jako lidstvo samo. Dle některých autorů je astrobiologie dokonce starší než samotná astronomie (!) u jejíhož vzniku stála jako sudička v pozadí.
Už při pohledu nevyzbrojeným okem můžete na obloze spatřit pět planet Sluneční soustavy (Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn). Menší dalekohled vám poodhalí fascinující svět prstenců planety Saturn, polárních čepiček Marsu, fází Venuše i čtyř největších měsíců Jupiteru. Někteří astronomové amatéři se pozorováním planet přímo zabývají a kromě fotografií pořizují i jejich kresby.
Jaký dalekohled je k pozorování planet vhodný? Má v dnešní době pozorování planet ještě vědecký význam? Jaké planety lze nyní pozorovat na obloze? Na tyto i jiné otázky související s pozorováním planet a optikou se můžete ptát Bc. Vladimíra Kocoura z České skupiny pozorovatelů planet.