V tichosti sobě vlastní uvedla Evropa do provozu dalšího lovce exoplanet. Dalekohled TRAPPIST je umístěn na observatoři La Silla v Chile a průměr jeho hlavního zrcadla dosahuje 60 cm. Co do velikosti se jedná spíše o menší dalekohled, jeho špičkové vybavení, robustní montáž a zcela bezkonkurenční pozorovací podmínky nám však dávají tušit, že o tomhle přístroji v nejbližších letech hodně uslyšíme.
Dalekohled TRAPPIST je co do zázemí součástí Evropské jižní observatoře, avšak na jeho provozu se podílí téměř výhradně dva státy – Belgie a Švýcarsko. Prvně jmenovanou zastupuje univerzita v Liège, odkud bude dalekohled na vzdálenost 12 000 km řízen. Za Švýcarsko je do projektu zapojena Ženevská observatoř, co by tradiční bašta exoplanetárního výzkumu. Už při pohledu do seznamu členů týmu je zřejmé, že v tomto případě nepůjde o žádný druhořadý projekt. Za Ženevskou observatoř pracuje na projektu např. Didier Queloz, jeden ze dvou objevitelů první exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti (51 Peg b).
Na observatoři La Silla najdeme také 3,6 m dalekohled, na kterém je nainstalován spektrograf HARPS, k němuž má Ženevská observatoř rovněž velmi blízko a jenž má na svém kontě řadu objevů i potvrzených exoplanetárních kandidátů. Oba projekty budou nyní spolupracovat. TRAPPIST bude exoplanety lovit tranzitní metodou – tedy stejným principem jako hledá planety u cizích hvězd např. kosmický dalekohled Kepler.
Pod názvem TRAPPIST se ukrývá celý název TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope. Někteří zlí jazykové však v nadsázce tvrdí, že pravým původcem názvu projektu je jeden z druhů piva (viz odkaz), který má až nápadně blízko k Belgii. Pivo této značky bylo každopádně součástí oslav uvedení dalekohledu do provozu – jak dokládá důkazní materiál.
Kromě hledání exoplanet by se měl TRAPPIST zaměřit i na „domácí scénu“. Čas od času se dalekohled podívá na některou z komet. Důraz bude kladen zejména na studium chemického složení chvostu kometárních vlasatic.
TRAPPIST se do historie astronomie zapíše jako jeden z nejrychleji realizovaných projektů. Plánování a stavba podobných dalekohledů trvá obvykle řadu let, TRAPPIST to zvládl za dva roky. Dopomohl k tomu především fakt, že dalekohled našel útočiště v již existující budově, kde se dříve nacházel jiný astronomický přístroj.
TRAPPIST je plně automatizován. Aby nedošlo k maléru a kopule dalekohledu nebyla otevřená v době nečekané dešťové přeháňky, je součástí systému i malá meteorologická stanice.
V květnu prožil TRAPPIST tradiční první světlo, což je v životě každého astronomického dalekohledu tím nejvýznamnějším okamžikem. Lidé okolo TRAPPISTu se skutečně vyřádili. První fotony dopadaly na dalekohled např. z galaxie M83 (na obrázku výše), mlhoviny Tarantule apod. Teleskop už má na svém kontě i první světelnou křivku. Na paškál si vzal exoplanetu WASP-19 b, která je svými proporcemi o něco větší ve srovnání s Jupiterem.
Další fotografie na webu Evropské jižní observatoře (včetně formátu na plochu vašeho PC).
Doporučené a použité odkazy:
- Tisková zpráva ESO
- Stránky projektu
- Tiskové zprávy ESO v češtině (web Hvězdárny ve Valašském Meziříčí)