Červený trpaslík GJ 581 v souhvězdí Vah se právem řadí mezi hvězdné celebrity. V letech 2005, 2007 a 2009 u něj astronomové nalezli celkem 4 exoplanety. Na rekord v počtu exoplanet u jedné hvězdy to sice nestačí (okolo hvězdy 55 Cnc obíhá hned 5 exoplanet) ale stříbrná příčka je v tomto případě bohatě vykompenzována existencí dvou mimořádně výjimečných planetárních světů. Podle nové studie může na povrchu jedno z nich existovat život!
V dubnu 2009 oznámil Michel Mayor z Ženevské observatoře objev dosud nejmenší exoplanety u hvězdy hlavní posloupnosti. Gl 581 e má podle odhadů hmotnost jen dvě Země, avšak okolo svého slunce obíhá s periodou jen 3,15 dní, takže mezi kandidáty na život podporující exoplanetu rozhodně nepatří.
Tehdejší studie zpřesnila parametry její planetární kolegyně. Exoplaneta Gl 581 d má hmotnost asi 7 Zemí a okolo červeného trpaslíka obíhá s periodou 67 dní ve vzdálenosti 0,22 AU. Planetární svět Gl 581 d vzbudil smíšené pocity. Parametry oběžné dráhy dávají určitou naději na existenci života, neboť planeta se pohybuje na hranici obyvatelné oblasti. Ta je definována jako zóna, ve které může mít případná planeta zemského typu podmínky k udržení vody v kapalném skupenství. Do šancí na přítomnost kapalné vody promlouvají nezanedbatelnou měrou i podmínky na samotné planetě (např. složení atmosféry).
Gl 581 d se svou hmotností 7 Zemí ale nespadá do představy ideální a fešné exoplanety vhodné k životu. Mnozí astronomové se proto dívali na tento planetární svět trochu pesimisticky a nepovažovali ho za ideální astrobiologický cíl.
S novou studii nyní přichází tým vědců z třech francouzských institucí:
- Institut Pierre Simon Laplace, Paris
- Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux
- Laboratoire Plasma et Conversion de l’Energie, Universit´e Paul Sabatier, Toulouse
Podle jejich závěrů mohou být na povrchu exoplanety Gl 581 d podmínky k udržení vody v kapalném skupenství. Tým provedl řadu simulací, ve kterých zohlednil různé scénáře. Vstupními parametry byly povrchová gravitace, oblačnost a albedo (poměr odraženého a dopadajícího záření). Výstupním parametrem bylo chemické složení atmosféry. Podle závěrů se zdá, že planeta by musela obsahovat atmosféru s významným podílem oxidu uhličitého o tlaku asi 10 barů, což je 10 000 hPa, tedy asi 10x větší tlak ve srovnání s normálním atmosférickým tlakem na Zemi.
Studie se zabývala i nejpesimističtější kombinací vstupních parametrů, přičemž v takové situaci by musel být tlak k udržení vody v kapalném skupenství na úrovni asi 30 barů.
Oba údaje vypadají mírně optimisticky. Výsledky simulací pochopitelně vypovídají pouze o podmínkách a nikoliv o reálné přítomnosti vody na povrchu. Vědci sami navíc připouštějí, že jsou potřebné další simulace, aby se jejich teorie potvrdila.
Exoplanetu Gliese 581d objevil Stéphane Udry z Ženevské observatoře a jeho tým v roce 2007 pomoci spektrografu HARPS, který je součástí 3,6 m velkého dalekohledu v Chile.
Zdroj: spaceref.com, článek: Is Gliese 581d habitable? Some constraints from radiative-convective climate modeling
