Je to jen několik dní, co jsme v komentáři naráželi na to, že podle současných astrobiologických teorií může být život ve Sluneční soustavě téměř kdekoliv. Kromě tradičního Marsu se vášnivě diskutuje o možnostech existence primitivního života na měsících Titan, Enceladus a Europa. Optimisti dokonce jako terč astrobiologického snažení označují Venuši. Mezi nové cíle nyní přibývá další z velkých Jupiterových měsíců – Io.
Pokud máte rádi sopky, pak Io je tím správným místem pro vaší letní dovolenou. Na povrchu jednoho z Jupiterových měsíců se to vulkány jenom hemží. Io je právem považován za vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě. Viníkem jsou slapové síly nejen obřího Jupiteru ale i dalších dvou Galileových měsíců – Europy a Ganymedu.
Io je skutečným pánem ohně a ledu. Zatímco v blízkosti vulkánů panuje teplota až 1 650°C, zbytek povrchu měsíce je vychlazen na -130°C. Díky tomu se v blízkosti sopek uvolňují oblaka oxidu siřičitého.
Poměrně ostrým tónem komentuje možnosti života na měsíci Io astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské státní univerzity. Podle něj by se neměla možnost života na kterémkoliv tělese vždy okamžitě kategoricky odmítat. Na měsíci Io bychom sice na první pohled život nehledali, to nám však nesmí bránit v podniknutí seriózní debaty a určitých úvah.
V době, kdy měsíc vznikal, bylo v těchto končinách dostatek vody. Život tak mohl dostat na povrchu měsíce šanci. Později, když se podmínky zhoršily, se mohly primitivní organismy ukrýt pod povrchem měsíce. Tunely vyhloubené vulkanickou činností by mohly být tím správným místem, kde by život našel útočiště.
Schulze-Makuch se domnívá, že život by mohl být na Io založen na jiné bázi než ten pozemský. Na Zemi je klíčovým rozpouštědlem voda, na Jupiterově měsíci by to mohly být sloučeniny síry. Např. sirovodík je schopen přetrvat v tekutém skupenství až do teploty -82°C.
Schulze-Makuch sice přiznává, že hlavními astrobiologickým kandidátem zůstává u Jupiteru Europa (případně i Ganymed), avšak ani Io bychom neměli striktně házet přes palubu. Co kdyby náhodou…
Zdroj: astrobio.net