Velmi blízko mají k exoplanetám hnědí trpaslíci. Jedná se o přechodnou fázi mezi planetami a hvězdami. Obecně se hnědý trpaslík často definuje jako objekt o hmotnosti 13 až řádově několika desítek Jupiterů. Samotná hranice 13 Mj byla definována jako potřebná ke spalování deuteria, což je základní rys hnědých trpaslíků. Poslední studie však ukázaly, že spíše než na hmotnosti, záleží především na počátečních podmínkách. Čistě teoreticky může být za hnědého trpaslíka považován i objekt o hmotnosti 11 Jupiterů. První hnědý trpaslík byl objeven před 15. lety. Ve vesmíru pracuje od konce roku 2009 americká družice WISE a jedním z jejích úkolů je pročesat blízké okolí našeho Slunce a nalézt dosud ukryté hnědé trpaslíky.

Tělesa Kuiperova pásu – oblasti teleskopických planetek za dráhou Neptunu – jsou relativně malá tělesa tvořená převážně vodním ledem s nečistotami, často s jádrem tvořeným silikátovými horninami. Největší překážkou v jejich podrobném výzkumu je jejich velká vzdálenost. V jejím důsledku jsou nejen špatně pozorovatelné pozemními dalekohledy, ale představují také obtížný cíl pro meziplanetární sondy. Až dosud nebyla k žádnému z těchto těles vyslána meziplanetární sonda, takže jsme odkázáni na pozemní pozorování. Navíc tato tělesa nikdy nepředstavovala velkou prioritu v astronomii.

Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je považován za nástupce legendárního Hubblova dalekohledu. Jeho start se však neustále odsouvá a projekt začíná mít také ekonomické problémy.

JWST bude mít zrcadlo o velikosti 6,5 m, zatímco současný Hubblův dalekohled disponuje zrcadlem o velikosti jen 2,4 m a bude pracovat v oblasti infračerveného záření, zatímco paletou Hubblova dalekohledu je především viditelné záření.

Měsíc listopad patří mezi podzimní měsíce. Slunce má na začátku listopadu deklinaci –14°, na konci –21°. Den trvá na začátku listopadu necelých 10 hodin, na konci listopadu jen 8 h 27 min.

Celý článek naleznete na stránkách planetary.cz

Díky opakované masáži hollywoodských trháků není těžké si to představit. Ležíte doma u televize, usrkáváte horkou kávu a dopřáváte si klidného večera…je ticho, jen pes kdesi v dáli už delší dobu otravně štěká. Když v tom…. Podobně silný hukot jste nikdy neslyšeli, celý dům se třese, televize přestala vysílat….co se děje? Napadají vás miliony otázek: že by vojenská invaze? Ne, to je nesmysl. V tom spatříte oslepující záři venku za okny. Pád letedla? Kdeže, tato návštěva je z velké dálky…z vesmíru. Neohlášené návštěvy nemá nikdo rád, ale takhle je obzvláště nepříjemná. Země se totiž na své pouti právě střetává s kosmickým vetřelcem. Vaše šance na přežití?? Spočtěte si je!

Dvakrát ročně zažíváme v neděli ráno manévry. Mnoho spotřebičů a elektronických hračiček si dokáže se změnou času poradit samo, jinde to musíme přednastavit ručně. Diskuse o přínosu letního času v posledních letech postupně chladnou, avšak jeden tradiční nešvár zůstává. Je nepochybné, že v sobotu se nám opět dostane upozornění médií, že končí letní a začíná zimní čas. Jenomže ono to není tak docela pravda, neboť zimní čas u nás už hezkých pár desetiletí neexistuje.