


V pondělí 25. října 2010 se od 18 hodin v kinosále Institutu Cervantes uskuteční přednáška Neznámé cesty vesmíru věnovaná astronomii.
Do Prahy přijede specialista z Kanárského institutu astrofyziky pan Francisco Sánchez, který pohovoří o astronomii ve 21. století a o významu kanárských observatoří. Podle Francisca Sáncheze jsou dějiny astronomie dějinami astronomických pozorování – techniky, jež má zásadní význam i v jednadvacátém století.

V mnoha materiálech se americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) chlubí tím, že jednou z velkých priorit pro následující léta je výzkum planet mimo Sluneční soustavu. Při pohledu na současné dění bychom mu dali určitě zapravdu. Kromě Keplera se na výzkumu exoplanet podílí kosmické dalekohledy Hubble a Spitzer. Pokud se však zahledíme do budoucích plánů největší kosmické agentury, musíme jen nechápavě kroutit hlavou…

Astrometrie je jednou z metod hledání exoplanet. Zmínku o astrometrii naleznete snad v každém přehledu a výčtu exoplanetárního snažení. Historicky se jedná o nejstarší metodu, kterou se astronomové už před více než 50 lety snažili objevit planety u cizích hvězd. Do dnešních dní však byly všechny astrometrické exoplanetární úlovky buď zcela „zaříznuty“ nebo více než významně zpochybněny. Je exoplaneta HD 176051B b první vlaštovkou?


Planetární systém u hvězdy Upsilon Andromedae patří k veteránům exoplanetárního výzkumu. První exoplaneta ups And b byla u hvězdy objevena už v roce 1996. Další dva přírůstky přibyly v roce 1999. Právě ups And c a ups And d byly v posledních letech vděčným cílem pozorování pozemských a kosmických dalekohledů i tématem vědeckých konferencí. Sklon oběžných drah obou planet je totiž více než netypický (viz náš článek z května letošního roku). Kosmický dalekohled Spitzer se však nyní zaměřil na jejich sestru ups And b.

Počítadlo na nejuznávanějším katalogu exoplanet nám pomalu koketuje s hranicí 500 exoplanet. Není proto divu, že už nějaký ten pátek přemýšlíme o článku na téma magické pětistovky. Koncem minulého týdne dorazil shodou okolností do redakce email Jeana Schneidera, který Encyklopedii exoplanet provozuje.

Čas běží a v okamžiku vydání tohoto článku to už bude téměř 60 hodin od chvíle, kdy Francesco Pepe představil na konferenci v italském Turínu data ze spektrografu HARPS. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby tím evropští astronomové mimoděk nezařízli jeden z největších objevů v historii. Před necelými dvěma týdny oznámili američtí astronomové objev exoplanety Gliese 581 g, na jejímž povrchu se mohou nacházet podmínky k životu. Celosvětový humbuk teď utnulo několik slov v půlhodinové přednášce.
UPDATE: k současné situaci se už vyjádřil pro web space.com i šéf týmu, který má objev Gliese 581 g nasvědomí. Steve Vogt více méně zopakoval slova svého kolegy z týmu, že nezná podrobnosti o pozorování evropských kolegů a počká si na podrobný článek. Překvapilo ho však, že lidé okolo spektrografu HARPS použili výsledky pouze z tohoto přístroje, neboť on sám zdůrazňoval, že pro objevení exoplanety Gliese 581 g jsou nutná pozorování z HARPSu i z jejich spektrografu HIRES. Steve Vogt si jinak za svým objevem jednoznačně stojí.

Probíhající sympozium Mezinárodní astronomické unie v Turíně má na programu spíše teoretické příspěvky, což však neznamená, že by nemohl být prezentován i nějaký ten nový objev. Dva nové přírůstky představil tým okolo kosmického dalekohledu CoRoT. Na 11 se nám pak rozšířil počet exoplanet, objevených metodou gravitačních mikročoček.
Už jsme vás informovali o našem záměru vydat příští rok v lednu tištěnou Exoplanetární ročenku. Projekt, který nemá ve světě obdoby, si pro svou propagaci žádá i zajímavý slogan. Redakce webu exoplanety.cz vyhlašuje soutěž o slogan pro Exoplanetární ročenku. Vítěz získá jeden z prvních výtisků zdarma!

AKTUALIZOVÁNO!! (na konci článku) V italském Turíně probíhá tento týden symposium Mezinárodní astronomické unie o exoplanetách. Kongres pod názvem „The Astrophysics of Planetary Systems: Formation, Structure, and Dynamical Evolution” nám určitě přinese alespoň několik zajímavých novinek. Své objevy zde už představili lidé okolo kosmického dalekohledu CoRoT, o čemž vás ještě budeme informovat v samostatném článku. Nás ovšem zaujal příspěvek o datech ze spektrografu HARPS. Součástí zprávy měl být objev exoplanety Gliese 581 g, která se do historie zapsala jako první planeta mimo Sluneční soustavu, na jejímž povrchu se teoreticky mohou nacházet podmínky k životu.

Před časem jsme vám dali příležitost, položit otázku Pavlu Machálkovi, který pracuje v NASA Ames Research Center a je členem týmu kosmického dalekohledu Kepler. Nyní přinášíme odpovědi na vaše otázky. Pokud jste svůj dotaz nestihli položit, nemusíte smutnit. V budoucnu rozhovor jistě ještě zopakujeme.

Projekt SuperWASP si na své konto připsal další objev a zcela nepochybně aspiruje na nejpilnějšího lovce exoplanet letošního roku, tedy minimálně v oblasti tranzitní fotometrie. Nezaháleli však ani kolegové z projektu HATNet. Rozličné podzimní dny jsou ve znamení dvou nových exoplanet.

Po delší odmlce budeme mít v podzimních dnech letošního roku na talíři kometu, která by za ideálních podmínek mohla být viditelná pouhým okem. Pozorování vlasatice 103P/Hartley 2 bude okořeněno faktem, že kometu v listopadu navštíví legendární kosmická sonda NASA! Nejblíže k Zemi se kometa přiblíží 20. října na vzdálenost jen 0,12 AU, tedy asi 18 milionů kilometrů.
Číslo 4/2010 časopisu o exoplanetách Gliese vyšlo 5. října 2010.
Z obsahu: Téma: Gliese 581 g: první obyvatelná exoplaneta? * Systém se sedmi planetami? * Planetožravá hvězda aneb babička s dudlíkem * Rozhovor: David Kipping (University of London) o exoměsících * Exoplanety z druhého břehu I.: 83 900 Zemí a příliš vysoká teplota * Nafouknuté exoplanety, které se vysmály teoriím * Planetární systémy: HD 200964, 24 Sex * WASP-3 c: časování tranzitů konečně úspěšné?

Je to jen pár desítek hodin, co celý svět oblétla zpráva o objevu první exoplanety zemského typu, na jejímž povrchu se mohou nacházet podmínky k životu. Astronomové, astrobiologové i běžní zájemci o vesmír zaklonili alespoň symbolicky hlavu k souhvězdí Vah s otázkou, zda je Gliese 581 g tím pravým místem. Může se na jejím povrchu skutečně nacházet život?

Celosvětový poprask vzbudil letošní zřejmě největší objev. Američtí astronomové představili další exoplanetu u červeného trpaslíka Gliese 581. Tentokrát se ovšem nejedná o ledajaký přírůstek, Gliese 581 g je kamenným světem, jenž okolo své hvězdy obíhá v obyvatelné zóně. Pro popularizátory i příznivce historie astronomie má ovšem tento objev několik vad na kráse.

Astronomům se podařilo objevit první kamennou exoplanetu, která okolo své hvězdy obíhá v obyvatelné zóně. Exoplaneta Gliese 581 g má hmotnosti asi 3 až 4 Země a okolo svého slunce obíhá s periodou 37 dní. Oběžná doba se může zdát příliš krátká na to, aby se exoplaneta pohybovala v obyvatelné oblasti, mateřskou hvězdou je však v tomto případě červený trpaslík, který je menší a chladnější než Slunce. U hvězdy Gliese 581 byly už dříve objeveny 4 exoplanety (viz například náš článek). Astronomové nyní přidali další dva přírůstky.
Objev byl učiněn pomoci metody měření radiálních rychlostí Keckovým dalekohledem na Havaji. Gliese 581 g obíhá okolo své hvězdy v obyvatelné oblasti, což znamená, že se na jejím povrchu mohou teoreticky nacházet podmínky k životu.
Na dnešní večer připravujeme podrobný článek o exoplanetě Gliese 581 g. Do nejnovějšího čísla časopisu Gliese (vyjde v pondělí) pak připravujeme podrobný článek o planetárním systému u hvězdy Gliese 581.