S RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D. o aktuálním výzkumu vesmíru v roce 2010. Ve druhém díle o novinkách ve výzkumu hvězdného vesmíru i o největším chystaném dalekohledu světa.
Premiéru Hlubinami vesmíru s Tomášem Gráfem sledujte v sobotu 4. prosince ve 21.00 hodin na TV Noe. Podrobnosti o pořadu naleznete na jeho stránkách.
Další vysílání pořadu:
Je to více méně přesně rok, co projekt MEarth oznámil objev své první exoplanety. GJ 1214 b má hmotnost asi 6,5 Mz a poloměr 2,6 Zemí. Jedná se o první tranzitující exoplanetu typu super-Země, která byla objevena ze Země.
Potvrdila se jedna z frekventovaných a seriozních spekulací. Astrobiologové z NASA oznámili objev bakterie, která je založena na arsenu (chcete-li arzénu). Základním kamenem DNA pozemských živočichů je přitom obvykle fosfor. Tento objev může být důležitým klíčem pro hledání života ve vesmíru a ukazuje nám, že život je mnohem rozmanitější, než jsme si mysleli.
NASA dnes (ve čtvrtek) ve 20:00 našeho času zveřejní na tiskové konferenci objev, který se týká života ve vesmíru. Samotné svolání tiskové konference vyvolalo poměrně velký poprask (viz náš předešlý článek) a celou řadu spekulací. Objev zelených mužíků, bakterií na Marsu či vodních tvorů na Europě se ale konat nebude. Zatím vše nasvědčuje tomu, že tématem tiskové konference bude role arsenu při hledání života ve vesmíru. Arsen prý může nahradit fosfor, který je jedním ze základních kamenů DNA. Felisa Wolfe-Simon vedla už před lety výzkumy v oblasti kalifornského jezeru Mono Lake. V roce 2009 prohlásila, že pokud by se ji povedlo nalézt v jezeře mikroby, které mají jako základní kámen nikoliv fosfor ale pro nás jedovatý arsen, byl by to jeden z největších objevů v historii astrobiologie. Konferenci lze sledovat na našem webu na kanálech NASA TV (Public a Media Channels) od 20:00. Článek o objevu čekejte na našem webu kolem 21. hodiny. Základní informace zveřejníme v předstihu na našem Facebooku.
Doporučené odkazy, jejichž nastudování se může hodit:
Mediálním prostorem se šíří spekulace, že se NASA chystá oznámit objev života na jednom z měsíců planety Saturn. Jedná se ovšem o nesmysl, vyvolaný patrně nepochopením běžných mediálních postupů NASA.
Náš web dostal (konečně) své originální logo. Přemýšlíme nad tím, že by jeho obdoba byla novým logem časopisu Gliese. V anketě může nyní zvolit mezi novým a původním logem elektronického časopisu.
Prosinec patří počasím mezi zimní měsíce, astronomická zima však začíná až v jeho poslední třetině. V letošním roce nastane zimní slunovrat (začátek astronomické zimy) 22. 12. v 0 h 38 min SEČ. Slunce má na začátku prosince deklinaci –21° 45′, na konci –23° 07′. Den trvá na začátku prosince 8 h 27 min hodin, na konci 8 h 08 min. Nejkratší den je 22. prosince (8 h 04 min).
Nejvyšší vrchol Turecka proslavil především biblický příběh o Noemově arše. Její zbytky hledaly na Araratu nejrůznější expedice. V 70. a 80. letech vedl jednu z nich i James Irwin, dnes už bohužel dávno zesnulý člen posádky Apolla 15. Dva vědci našli na západním svahu slavné sopky velmi zajímavý geologický útvar.
Když se objeví kamenná exoplaneta, prakticky okamžitě se vyrojí seriozní nebo i méně věrohodné diskuse o možnostech života. Pokud je navíc možnost existence vody na povrchu, mají mnozí (zejména novináři) jasno. S podmínkami k životu to však není ani zdaleka tak jednoduché. Jedním z často opomíjených kritérií je přítomnost magnetického pole.
První tištěná Exoplanetární ročenka by měla vyjít v průběhu ledna. Na přibližně 140 stranách shrneme nejdůležitější okamžiky letošního roku v oblasti výzkumu exoplanet a hledání života ve vesmíru. Pokud chcete být o vydání ročenky informování v předstihu, můžete se zdarma a jednoduše zaregistrovat, upozornění dorazí do vaší emailové schránky.
WASP-17 b patří mezi exoplanetární celebrity. Objevena byla tranzitní fotometrií v roce 2009 známým projektem SuperWASP, který disponuje kamerami na Kanárských ostrovech a v Jihoafrické republice. Exoplaneta je známa nejen svou retrográdní oběžnou dráhou ale i velmi nízkou hustotou.
Drtivá většina planet mimo Sluneční soustavu byla objevena nepřímými metodami na základě jejich gravitačního působení na mateřskou hvězdu, další planety či díky fotometrii (periodickým poklesům jasnosti hvězdy). Najde se i pár kousků, které se astronomům podařilo objevit přímým zobrazením. Mezi legendy se zařazuje hvězda HR 8799, u které americko-kanadský tým nyní hlásí již čtvrtou nalezenou planetu.
V srpnu letošního roku oznámil tým kosmického dalekohledu Kepler objev dvou exoplanet u hvězdy Kepler-9 s tím, že existence třetího planetárního průvodce je více než pravděpodobná. O potvrzení existence exoplanety Kepler-9 d se sice šuškalo na mnoha konferencích, ale černé na bílém je to až nyní.
Stefano Meschiari z Lick Observatory a jeho kolegové zveřejnili další balík nových přírůstků, objevených spektrografem HIRES, který je instalován na jednom z Keckových dalekohledů na Havaji. V datech ze spektrografu se ukrývají čtyři nové exoplanety, které sice mají v katalozích nálepku oficiálního objevu, jejich povahové rysy však vykazují spíše označení exoplanetárních kandidátů. Jak už to však bývá v těchto případech obvyklé, potvrzení objevu konkurenčním (chcete-li nezávislým) týmem bude více než žádoucí.
Před pár dny jsme vás informovali o objevu exoplanety u dvojhvězdy NN Ser. Více méně stejný tým nyní potvrdil existenci planetárního průvodce u další dvojhvězdy. Tentokrát se však jedná o ještě vypečenější trojku.
Už před Vánocemi loňského roku byla zveřejněna studie, kterou vedl S.B. Quian z čínské Národní astronomické observatoře společně se svými kolegy. Tým oznámil, že okolo dvojhvězdy DP Leo, kterou nalezneme ve vzdálenosti asi 1 300 světelných let v souhvězdí Lva, nalezli patrně exoplanetu o hmotnosti 6 Jupiterů.
Když se sejdou čtyři čeští astronomové, řeknou vám tři z nich, že pozorování planet nemá v dnešní době z vědeckého hlediska žádný přínos. Že tomu tak není, dokazují případy z dob nedávno minulých. Amatérští astronomové objevili několik impaktů v atmosféře Jupiteru. Před pár dny vyšla vědecká studie, jejíž výsledky jsou založeny na amatérských pozorováních. Dalekohledy za pár tisíc tak zcela nepostradatelně doplnily výsledky jedné z nejslavnějších kosmických sond v historii.
Ještě před tím, než se nám obloha na delší čas zatáhne mraky, pozorovali čeští astronomové změny v atmosféře největší planety Sluneční soustavy. Podrobnosti naleznete na webu planetary.cz.
Astronomové z Institutu Maxe Plancka a Evropské kosmické agentury (ESA) objevili novou exoplanetu HIP 13044 b pomoci metody měření radiálních rychlostí. Na podobné zprávy jsme si v minulých letech už zvykli, neboť přicházejí se železnou pravidelností. HIP 13044 b se však od svých kolegyň v několika oblastech značně liší.