V srpnu 2012 by měla na povrchu Marsu přistát nová pojízdná laboratoř. Vozítko Curiosity je mnohem větší než Spirit a Opportunity a liší se rovněž stylem přistání. Na palubě roveru bude mimo jiné kamera MARDI (Mars Descent Imager), která by měla natočit dvouminutový dokument na téma „Jak jsem přistál na Marsu“.
V posledních dnech se internetem šíří zvěsti, že kosmický dalekohled Kepler objevil 100 nebo dokonce 140 exoplanet zemského typu. Tyto informace se však nezakládají na pravdě. Šíření dezinformační epidemie spustila nepovedená přednáška vědce z Harvardu.
V roce 2001 se astronomům podařilo vůbec poprvé v historii prozkoumat atmosféru planety mimo Sluneční soustavu. V atmosféře již legendární HD 209458 b, která se nachází ve vzdálenosti 150 světelných let od nás, byly odhaleny molekuly sodíku. Na tento úspěch navázaly později i další pozemské a kosmické dalekohledy. Vytouženou metou je pochopitelně výzkum atmosfér exoplanet, na jejichž povrchu se může nacházet život. Co přesně však máme hledat? Klíčem může být zatmění Měsíce.
V červnu jsme vás informovali o novém výzkumu slavné exoplanety HD 209458 b. Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře si na své konto připsal hned několik historických milníků, když se mu podařilo odhadnout rychlost proudění v atmosféře planety až na 10 000 km/h a také upřesnit hmotnost exoplanety i mateřské hvězdy na základě znalosti oběžné rychlosti. Legendární Hubblův kosmický dalekohled trochu zažárlil a bratru rychle srovnal skóre.
Projekt SuperWASP se pomalu stává legendárním lovcem tranzitujících exoplanet. Na své konto si patrně nepřipíše tolik úlovků jako kosmický dalekohled Kepler, mezi pozemskými přehlídkami však bude minimálně v nejbližších letech kralovat. Lidé okolo projektu SuperWASP oznámili objev dvou nových exoplanet při příležitosti Letního workshopu Carla Sagana, který probíhá v kalifornské Pasadeně.
Vážení čtenáři,
Od 12. do 25. července máme redakční dovolenou. V případě významných novinek a objevů bude dovolená přerušena. Občasné informace budeme zveřejňovat také na našem facebooku.
Přejeme všem čtenářům webu exoplanety.cz a elektronického časopisu Gliese příjemné prožití léta.
Tranzitní fotometrie je grálem výzkumu exoplanet. Při pohledu do statistik sice jako vítěz vyjde spektrální metoda neboli měření radiálních rychlostí, tranzity exoplanet nám však připravují budoucnost snů. Tranzitní metoda už dnes umožňuje studovat atmosféry exoplanet, v nejbližších letech by měla přinést objevy exoměsíců (viz náš rozhovor s Davidem Kippingem). Už delší dobu se hovoří o nové metodě tzv. časování tranzitů, teprve nyní se však podařilo teorii přenést do praxe. Je exoplaneta WASP-3 c prvním dítětem nové metody?
Kdo vystoupá nejvýše na pomyslný stupínek fotbalového mistrovství světa se dozvíme až v neděli večer. Pokud jde ale o výšku nad zemským povrchem, pak v této disciplíně jsou jednoznačnými vítězi Španělé. Stratosférický balón vynesl dres národního týmu do výšky 33 kilometrů. Stalo se tak v pátek 9. července nad Barcelonou při příležitosti 14. Evropského balonového festivalu.
Číslo 3/2010 časopisu o exoplanetách Gliese vyšlo 8. července 2010.
Z obsahu: Kepler objevil 700 exoplanetárních kandidátů * Měly by mít exoplanety svá jména? * Život může být ve Sluneční soustavě téměř kdekoliv * Hubblův dalekohled potvrdil osud exoplanety WASP-12 b * Nová studie: na exoplanetě Gl 581 d mohou být podmínky k životu * Pivo a exoplanety – Evropa uvedla do provozu nového lovce cizích světů * Vesmírní bubáci v okolí našeho Slunce? Aneb o hnědých trpaslících a Jodie Foster * Gilbert Levin: Na Marsu je život a my ho našli! * Našli jsme život na Titanu? * Nové exoplanety
OBSAH:
Jméno Davida Kippinga z univerzity v Londýně je v posledních měsících hojně citováno v exoplanetárních kuloárech. Tento mladý vědec se zabývá objekty, o kterých se ví, že existují, točí se o nich nejdražší hollywoodské trháky a přitom je nikdo zatím nenašel. Řeč není o penězích z kuponové privatizace ale exoměsících.
Vstávat, budíček, planetka! Evropská kosmická sonda Rosetta byla probuzena z vesmírného spánku. Před sebou má jeden ze sekundárních cílů své dlouhé a velmi ambiciózní mise. Zatímco si budete v sobotu užívat někde na koupališti, kosmická sonda letící pod evropskou vlaječkou omrkne jednu z planetek, obíhající mezi Marsem a Jupiterem.
Bylo to v létě roku 1995. Dva ženevští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz se vydávají na observatoř ve francouzské Haute-Provence. Jejích oficiálním cílem je hledání hnědých trpaslíků. Už nějaký ten pátek jde však většina rutinního pozorování stranou. Na podzim roku 1994 si povšimli podivných oscilací hvězdy 51 Peg. Na jaře roku 1995 musí ale kvůli špatné viditelnosti hvězdy další pozorování odložit. Den „D“ pro světovou astronomii nastává 6. července 1995.
Venuše se někdy označuje za sestru Země – a od přistání prvních sond pak za sestru zvrácenou. A zdá se, že i v očích vědců Venuše poklesla jen do role „zkaženého sourozence“, a většinou bývá odbývána konstatováním, že je podobná Zemi, ale tak pekelná, že nemá smysl se jí vůbec zabývat. Teprve nedávno tyto stojaté vody rozvířila debata o životě v atmosféře Venuše, která s tradičním pojetím poněkud polemizuje. Ohledně lidského osídlení ovšem vše zůstává při starém a většina návrhů zůstává spíše na poli sci-fi.
Venuše se často uvádí jako učebnicový příklad planety, kde žádný život není a nikdy nebyl, ba dokonce je dokonale vyloučen pekelnými fyzikálními podmínkami. Je pravda, že teplota na povrchu této planety je absolutně mimo rozumné hranice pro existenci organických látek nebo kapalné vody. Život je tam proto skutečně vyloučen, pokud neuvažujeme skutečně exotické „organismy“ na bázi lávy, které prozatím patří spíše do špatné sci-fi a nikoli mezi vědecky podložené možnosti. Současný povrch Venuše však není tím, co nás zajímá. Podíváme-li se totiž do oblastí vysoko nad ním, do nebe nad peklem, nalezneme tam podmínky nesrovnatelně příznivější. A totéž možná platí, pokud se zahledíme do vzdálené minulosti naší sesterské planety. Nevíme, jak Venuše vypadala před miliardami let, není ale vůbec vyloučeno, že se v mnohém blížila spíše dnešní Zemi než své současné podobě. Mohla mít dokonce oceány…
Ruská kosmická loď Progress nezvládla přistání u Mezinárodní kosmické stanice. Řídicí středisko v Rusku situaci řeší a snaží se bezpilotní nákladní loď dostat pod kontrolu.
Zatím bez většího zájmu médií i astronomických webů proplouvá vodami exoplanetární astronomie zpráva o objevu třetí exoplanety u hvězdy CoRoT-7. Exoplaneta zatím levituje v oblasti horkého kandidáta a na potvrzení její existence se netrpělivě čeká. Situace je okořeněna zejména tím, že u hvězdy CoRoT-7 se podařilo objevit již dvě kamenné exoplanety o hmotnosti 4,7 a 8,4 Zemí.