V červnu jsme vás informovali o novém výzkumu slavné exoplanety HD 209458 b. Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře si na své konto připsal hned několik historických milníků, když se mu podařilo odhadnout rychlost proudění v atmosféře planety až na 10 000 km/h a také upřesnit hmotnost exoplanety i mateřské hvězdy na základě znalosti oběžné rychlosti. Legendární Hubblův kosmický dalekohled trochu zažárlil a bratru rychle srovnal skóre.
Exoplaneta HD 209458 b si upevňuje neoficiální statut nejprozkoumanější planety mimo Sluneční soustavu. V roce 1999 se zapsala do dějin astronomie jako první exoplaneta, u které byly pozorovány tranzity. Od té doby vyšlo o tomto bizarním světě více než 360 vědeckých prací. Exoplanetu HD 209458 b od roku 2003 už několikrát prozkoumal Hubblův kosmický dalekohled i jeho největší pozemští kolegové.
HD 209458 b dosahuje hmotnosti asi 65% Jupitera, její průměr je však o 35% větší. Za nafouknutím exoplanety je blízká vzdálenost od mateřské hvězdy. Exoplaneta okolo svého Slunce obíhá s periodou jen 3,5 dne.
Podle dřívějších výzkumů má HD 209458 b naordinovanou přísnou dietu. Její atmosféra se postupně vypařuje, takže exoplaneta ztrácí každou sekundu tisíce tun materiálu. Kromě toho má vázanou rotaci a je tedy ke své mateřské hvězdě nakloněna stále stejnou stranou. Zatímco na „denní“ straně je atmosféra rozžhavená na teplotu až 1 000°C, na „noční“ straně je výrazně nižší. Velký teplotní rozdíl mezi denní a noční stranou se planeta snaží vykompenzovat velmi silným větrem. Podle nedávné studie fouká vítr rychlostí až 10 000 km/h.
Spektrograf COS na Hubblově kosmickém dalekohledu nyní zjistil další zajímavý údaj. Podařilo se mu odhadnout, že plyny z exoplanety unikají rychlostí až 35 000 km/h! Za planetou se tvoří obří chvost unikajícího materiálu, takže HD 209458 b připomíná spíše přerostlou kometu. Kdybychom se mohli na tento zajímavý svět podívat z blízka, byl by to nepochybně úchvatný pohled.
Přístroj COS také zjistil, že unikající materiál je z velké části tvořen uhlíkem a křemíkem. Díky vysoké teplotě atmosféry tak planeta doslova krvácí a do kosmického prostoru se dostávají prvky, které jsou jinak hlouběji než lehčí vodík.
Spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph) byl na Hubblův kosmický dalekohled instalován v květnu 2009 během definitivně poslední servisní mise raketoplánu Atlantis (STS-125). Přístroj pracuje v oblasti ultrafialového záření. Na svém kontě má už i výzkum exoplanety WASP-12 b (viz článek).
Zdroj: universetoday.com